FC Tempo Praha
U14: Hodnocení sezony
18.7.2022 21:21
redakce
Předností je určitě dostatek rychlých hráčů a odvaha hrát 1v1, ačkoliv to někdy vypadá, že už je to moc. Jenže ti hráči jsou tím zajímaví, tvrdí trenér Antonín Plachý.
Jaké byly cíle do právě skončené sezóny?
Chtěli jsme hrát dobrý fotbal, což se většinově povedlo. Chtěli jsme udržet hráče na dvou či více pozicích, což se taky u naprosté většiny hráčů povedlo. Fotbal směřuje k universalismu. Chtěli jsme naučit kluky nějaká rozestavení. Začali jsme 4-4-2, teď ve druhé části 4-3-3 a přecházeli jsme někdy do 3-5-2. Chtěli jsme mít hráče ve výběrech Prahy, aby byli zajímaví pro velké kluby. Chtěli jsme vyhrát všechny tři soutěže a postoupit do Přeboru Prahy a do ligy žáků.
Jak se je podařilo naplnit herně a výsledkově?
Až na poslední cil se vše dařilo, i když třeba ne vše na sto procent. Bohužel utekly oba dva postupy, ale aspoň se o ně hrálo poměrně dlouho, takže byla sezona napínavá.
Jaké jsou cíle týmu do sezóny následující?
Stejné jako pro tu proběhlou a dostat nějaké hráče do výběrů U15, popřípadě ve druhé části sezony nebo na konci pustit nějaké kluky do většího klubu. Měli by tam ale přicházet jako lídři aspoň na své silnější pozici. Taky zapracujeme ještě více kondičního tréninku, zejména síly s Láďou Funkem. Nové pohledy a týmová dynamika tím, že v roli hlavního trenéra bude Petr Havlíček.
FC Tempo Praha - SK Slavia Praha 2:10
Největší přednost a nejslabší stránka týmu?
Předností je určitě dostatek rychlých hráčů. Další je odvaha hrát 1v1, ačkoliv to někdy vypadá, že už je to moc. Jenže ti hráči jsou tím zajímaví. V nesoutěžních utkáních kluci ukázali i to, že jsou schopní nevzdávat zápasy, které se nevyvíjejí od počátku dobře. Tohle i ukázalo, že jsme i dobře kondičně připraveni a to i ve srovnání s týmy, které trénují vícekrát než my. Slabá stránka? Častější neproměňování penalt, což je na pomezí sebevědomí a dovednosti. Zkrátka to kluci nemají natrénováno, jinak bychom mohli hrát v Kroměříži finále.
Nejlepší a nejhorší moment sezóny?
Asi pro každého jiný. Nejhorší je pro trenéra, když musí vyřazovat nějaké hráče. Hezký zážitek byl ze závěrečného turnaje v Kroměříži, kde se nám dařilo herně, ačkoliv jsme se nedostali do finále. Stačilo, kdybychom na penalty po remíze 2:2 porazili Hradec Králové, letošního vicemistra ligy žáků, ale to se bohužel nepovedlo. Nicméně jsme si i tam dokázali, že dovedeme hrát vyrovnaně v republice s kýmkoliv, nebo být i lepším týmem.
Jaký soupeř vás v sezóně nejvíc zaujal, prověřil nebo překvapil?
Zaujalo mě, že jsme byli schopní v Drážďanech, na Zbrojovce, na Bohemce či se Spartou zmáčknout soupeře v závěru a tlačit se za vítězstvím. Zbrojovka a Sparta hrála v U14 o mistra republiky. Taky pro mě překvapení. Překvapila mě i U15 Kladna, jak kvalitně a bezchybně procházela druhou částí soutěže.
Jak jste spokojen s kvalitou soutěže, kterou jste hráli? Kromě mistrovských zápasů hrají týmy hodně přípravných utkání, kde si obtížnost soupeře můžeme zvolit. Vnímají hráči, že jde "jen" o přátelák?
Myslím, že kluci přáteláky berou, podobně jako my trenéři, stejně jako mistrák a pokud je to soupeř zvučného jména, tak bych ani neočekával jiný přístup. Vlastně nemyslí, několikrát jsem se kluků ptal a ten pocit mi potvrdili. Do výchovy patří i to, aby i zápas mezi s sebou v tréninku dovedli hrát naplno a protože tréninků je mnohem více než zápasů, tak je ten dopad taky mnohem větší.
Od letošní sezóny používáme kameru Veo, ale většina trenérů a týmů natáčela zápasy nebo tréninky už předtím. Jak pracujete s videem ve vaší kategorii a jak na to reagují hráči?
Kluci dostávají krátká videa do skupiny anebo individuálně, aby se mohli zlepšovat. Dostávají i záznamy celého zápasu, ale na to podle pravidelného průzkumu nekoukají všichni. Někteří si ale o záznam dokonce řeknou. Zhruba jednou měsíčně jsme si sedli k videu na 35 minut společně a řešili povedené i nepovedené věci.
V této sezóně postoupil náš A tým do Přeboru a sehrál pohárové finále se skvělou podporou Tempáků. Jaký to byl zážitek a jak často vy osobně nebo vaši hráči chodí na áčko?
Někteří kluci se na A týmu objevují, když hraje doma. Já se krom našich zápasů věnuju o víkendu více rodině, takže zápasy dalších týmů až zpětně na VEO.
Jaký tým, případně jaké týmy z profesionálního fotbalu vás herně inspirují a proč?
V podstatě jakékoliv a neznamená to, že by profi týmy hrály vždy skvělý fotbal nebo hráči nedělali chyby. To je na tom vlastně to nejvýznamnější, vidět chybovat velké týmy a hráče, protože si člověk může uvědomovat, že když takové chyby neudělá, tak může být v těch ohledech lepší. Takový evergreen je otáčení se při střelách soupeře, co už padlo takových gólů třeba v Lize mistrů a jedno takové srabské otočení pak stojí třeba desítky milionů. Ta inspirace z posledních období, kdy Slavia i repre rozbíjela opakovaně mýtus, že nejde presovat celých 90 minut a že nejde presovat týmy jako Španělsko či Anglie, byla spíše zadostiučiněním názoru, který jsem vždy šířil, že to nejen jde, ale je to zároveň nejvýhodnější variantou. Vyrážíte těžkým soupeřům z rukou jejich největší zbraně. A z toho tvořivého pólu jsem byl zase spokojen, že Mistrovství Evropy 2021 ukázalo, jak jsou důležití hráči, kteří umí driblingem přejít přes jednoho či více soupeřů. Fabio Capello nazval to ME "šampionátem driblingu". No a i v Adamu Hložkovi se potvrzuje ta cesta, že hráč, který je nadstandardní, se zkrátka nezbavuje míče prvním dotykem. Naučil se to jako malej kluk a teď je za to ceněn. Samozřejmě každý má jiné dispozice a taky hraje na jiném postu, ale hráčská univerzalita je vidět stále více.
Pokud chcete ještě něco čtenářům sdělit, zde máte prostor...
Pokud by článek četl kdokoliv z Policejní akademie, tak prosím o naplnění hesla "pomáhat a chránit". Pomoci dětem z Tempa, aby mohli trénovat na nevyužívaném hřišti Policejní akademie, by mělo být jakousi automatickou součástí starání se o budoucnost národa, ať už k tomu mají "škodiči" z přilehlých balkónů jakýkoliv postoj. Věřím, že zdravý rozum a ochota pomoci, budou u představitelů akademie silnější, než cokoliv jiného.
Chtěli jsme hrát dobrý fotbal, což se většinově povedlo. Chtěli jsme udržet hráče na dvou či více pozicích, což se taky u naprosté většiny hráčů povedlo. Fotbal směřuje k universalismu. Chtěli jsme naučit kluky nějaká rozestavení. Začali jsme 4-4-2, teď ve druhé části 4-3-3 a přecházeli jsme někdy do 3-5-2. Chtěli jsme mít hráče ve výběrech Prahy, aby byli zajímaví pro velké kluby. Chtěli jsme vyhrát všechny tři soutěže a postoupit do Přeboru Prahy a do ligy žáků.
Jak se je podařilo naplnit herně a výsledkově?
Až na poslední cil se vše dařilo, i když třeba ne vše na sto procent. Bohužel utekly oba dva postupy, ale aspoň se o ně hrálo poměrně dlouho, takže byla sezona napínavá.
Jaké jsou cíle týmu do sezóny následující?
Stejné jako pro tu proběhlou a dostat nějaké hráče do výběrů U15, popřípadě ve druhé části sezony nebo na konci pustit nějaké kluky do většího klubu. Měli by tam ale přicházet jako lídři aspoň na své silnější pozici. Taky zapracujeme ještě více kondičního tréninku, zejména síly s Láďou Funkem. Nové pohledy a týmová dynamika tím, že v roli hlavního trenéra bude Petr Havlíček.
FC Tempo Praha - SK Slavia Praha 2:10
Předností je určitě dostatek rychlých hráčů. Další je odvaha hrát 1v1, ačkoliv to někdy vypadá, že už je to moc. Jenže ti hráči jsou tím zajímaví. V nesoutěžních utkáních kluci ukázali i to, že jsou schopní nevzdávat zápasy, které se nevyvíjejí od počátku dobře. Tohle i ukázalo, že jsme i dobře kondičně připraveni a to i ve srovnání s týmy, které trénují vícekrát než my. Slabá stránka? Častější neproměňování penalt, což je na pomezí sebevědomí a dovednosti. Zkrátka to kluci nemají natrénováno, jinak bychom mohli hrát v Kroměříži finále.
Nejlepší a nejhorší moment sezóny?
Asi pro každého jiný. Nejhorší je pro trenéra, když musí vyřazovat nějaké hráče. Hezký zážitek byl ze závěrečného turnaje v Kroměříži, kde se nám dařilo herně, ačkoliv jsme se nedostali do finále. Stačilo, kdybychom na penalty po remíze 2:2 porazili Hradec Králové, letošního vicemistra ligy žáků, ale to se bohužel nepovedlo. Nicméně jsme si i tam dokázali, že dovedeme hrát vyrovnaně v republice s kýmkoliv, nebo být i lepším týmem.
Jaký soupeř vás v sezóně nejvíc zaujal, prověřil nebo překvapil?
Zaujalo mě, že jsme byli schopní v Drážďanech, na Zbrojovce, na Bohemce či se Spartou zmáčknout soupeře v závěru a tlačit se za vítězstvím. Zbrojovka a Sparta hrála v U14 o mistra republiky. Taky pro mě překvapení. Překvapila mě i U15 Kladna, jak kvalitně a bezchybně procházela druhou částí soutěže.
Jak jste spokojen s kvalitou soutěže, kterou jste hráli? Kromě mistrovských zápasů hrají týmy hodně přípravných utkání, kde si obtížnost soupeře můžeme zvolit. Vnímají hráči, že jde "jen" o přátelák?
Myslím, že kluci přáteláky berou, podobně jako my trenéři, stejně jako mistrák a pokud je to soupeř zvučného jména, tak bych ani neočekával jiný přístup. Vlastně nemyslí, několikrát jsem se kluků ptal a ten pocit mi potvrdili. Do výchovy patří i to, aby i zápas mezi s sebou v tréninku dovedli hrát naplno a protože tréninků je mnohem více než zápasů, tak je ten dopad taky mnohem větší.
Od letošní sezóny používáme kameru Veo, ale většina trenérů a týmů natáčela zápasy nebo tréninky už předtím. Jak pracujete s videem ve vaší kategorii a jak na to reagují hráči?
Kluci dostávají krátká videa do skupiny anebo individuálně, aby se mohli zlepšovat. Dostávají i záznamy celého zápasu, ale na to podle pravidelného průzkumu nekoukají všichni. Někteří si ale o záznam dokonce řeknou. Zhruba jednou měsíčně jsme si sedli k videu na 35 minut společně a řešili povedené i nepovedené věci.
V této sezóně postoupil náš A tým do Přeboru a sehrál pohárové finále se skvělou podporou Tempáků. Jaký to byl zážitek a jak často vy osobně nebo vaši hráči chodí na áčko?
Někteří kluci se na A týmu objevují, když hraje doma. Já se krom našich zápasů věnuju o víkendu více rodině, takže zápasy dalších týmů až zpětně na VEO.
Jaký tým, případně jaké týmy z profesionálního fotbalu vás herně inspirují a proč?
V podstatě jakékoliv a neznamená to, že by profi týmy hrály vždy skvělý fotbal nebo hráči nedělali chyby. To je na tom vlastně to nejvýznamnější, vidět chybovat velké týmy a hráče, protože si člověk může uvědomovat, že když takové chyby neudělá, tak může být v těch ohledech lepší. Takový evergreen je otáčení se při střelách soupeře, co už padlo takových gólů třeba v Lize mistrů a jedno takové srabské otočení pak stojí třeba desítky milionů. Ta inspirace z posledních období, kdy Slavia i repre rozbíjela opakovaně mýtus, že nejde presovat celých 90 minut a že nejde presovat týmy jako Španělsko či Anglie, byla spíše zadostiučiněním názoru, který jsem vždy šířil, že to nejen jde, ale je to zároveň nejvýhodnější variantou. Vyrážíte těžkým soupeřům z rukou jejich největší zbraně. A z toho tvořivého pólu jsem byl zase spokojen, že Mistrovství Evropy 2021 ukázalo, jak jsou důležití hráči, kteří umí driblingem přejít přes jednoho či více soupeřů. Fabio Capello nazval to ME "šampionátem driblingu". No a i v Adamu Hložkovi se potvrzuje ta cesta, že hráč, který je nadstandardní, se zkrátka nezbavuje míče prvním dotykem. Naučil se to jako malej kluk a teď je za to ceněn. Samozřejmě každý má jiné dispozice a taky hraje na jiném postu, ale hráčská univerzalita je vidět stále více.
Pokud chcete ještě něco čtenářům sdělit, zde máte prostor...
Pokud by článek četl kdokoliv z Policejní akademie, tak prosím o naplnění hesla "pomáhat a chránit". Pomoci dětem z Tempa, aby mohli trénovat na nevyužívaném hřišti Policejní akademie, by mělo být jakousi automatickou součástí starání se o budoucnost národa, ať už k tomu mají "škodiči" z přilehlých balkónů jakýkoliv postoj. Věřím, že zdravý rozum a ochota pomoci, budou u představitelů akademie silnější, než cokoliv jiného.