Obránce Sebastian Stacey pomohl svému Tempu k dalšímu vítězství v A skupině I. A třídy, tentokrát tým ze Lhotky přejel Dolní Chabry poměrem 4:1. "Do konce podzimu jsou tři kola, chceme dalších devět bodů," řekl pětadvacetiletý obránce, který si vyzkoušel angažmá v Evropě i v zámoří.
Oddechli jste si, že jste porazili dalšího soupeře ze špičky tabulky?Jsme rádi, že jsme to zvládli. Byl to jeden z těch lepších soupeřů v soutěži, chtěl s námi hrát fotbal, což se mnohokrát nestává. Většinou se soupeři zaměřují na defenzivu a klidně v jedenácti brání, někdy i celých devadesát minut.
Tady jste tedy užívali otevřeného fotbalu a stříleli góly...Prvních pětačtyřicet minut bylo skvělých. Dali jsme tři branky a soupeře jsme k ničemu nepustili. Pak už jsme to v pohodě uhráli, druhý poločas už byl určitě vyrovnanější.
FC Tempo Praha - SK Dolní Chabry 4:1
Nezlobil se gólman Pacovský, že jste neudrželi čisté konto?Naštvaný byl on i my všichni v obraně. Jasně, nejdůležitější jsou tři body, ty máme, ale nulu vzadu jsme chtěli udržet. Jen se tam gólman nedomluvil s obráncem a soupeř nakonec dával gól do prázdné branky.
V čele klubu z Dolních Chaber je vicemistr Evropy z roku 1996, bývalý reprezentant Vladimír Šmicer. Tušíte, zda se byl na zápase podívat?To nevím, jestli na zápase byl. Kdyby ano, tak by to bylo super. Ale na tohle jsme se nemohli soustředit, nesledovali jsme to. Vždycky se maximálně věnujeme jen a jen zápasu, abychom ho zvládli.
K vítězství jste zavelel gólem hlavou po rohovém kopu. Byla to vaše typická trefa?No, typická... Minule jsem se taky trefil hlavou po rohu, ale já obecně moc branek nedávám, a dokonce ani moc nehlavičkuju.
Jak to myslíte?Tak, že se snažím většinu situací uhrát prostě nohama. Tak jsem to měl všude, kde jsem hrál, ať už to bylo v Česku v Aritmě, na Spartě či Motorletu, nebo venku: v Německu, ve Španělsku, ve Walesu a USA.
To jste tedy hotový světoběžník. Kde vás to fotbalově bavilo nejvíce?Asi ve Španělsku. Tam jsem si to fakt užíval. Hrál jsem tam v době, kdy tam působili hráči jako Xavi, Iniesta. Bydlel jsem přímo v Barceloně, hrál jsem za akademii třetího největšího klubu ve městě. Nejvíce jsme chodili na Espanyol, bylo to super. Kluci, co tam se mnou hráli, tak je jeden z nich teď v Newcastlu, další hrají ve Španělsku i Německu. Tam jsem si opravdu vychutnával fotbal.
Fandíte tedy od té doby Barceloně?Mým oblíbeným klubem je Arsenal.
Tak to jste si asi užíval na Ostrovech. I když fotbal tam byl asi hodně jiný, že?Byl jsem tři roky v Cardiffu, vystudoval jsem tam sportovní management. Hrál jsem ve Walesu tamní první divizi. Fotbal se tam hrál rychlý a důrazný, ale taky jsem si to užil. Stejně jako v Americe.
Tam jsou populárnější spíš jiné sporty - baseball, hokej, basketbal nebo americký fotbal. Jaké to bylo v zámoří?Je pravda, že tam jsou jiné sporty populárnější. Ale já jsem hrál Division 1, nejvyšší univerzitní ligu. Zahrál jsem si tam třeba proti současnému hráči Leedsu Harisonovi. Ten už v té době prostě nešel ubránit. Museli jsme na něj jít ve dvou, někdy i ve třech. Byla to skvělá zkušenost. Poznal jsem spoustu hráčů z celého světa. Hrál jsem třeba s Brazilci.
To muselo být parádní, když si člověk vychutnával parádičky, co umějí s míčem.Finty, co umějí, jsou parádní. Bylo poznat, že fotbal hráli odmalinka, ale nejspíš na ulici, nebo jen tak. Taktika jim třeba nic moc neříkala.
Jak do vašich fotbalových angažmá zapadlo Tempo?Skvěle. Moc se mi líbí cíl, který klub má, jak se pořád snaží stoupat a něco vylepšovat. Kluci tady vážně umějí hrát fotbal, myslím, že fotbalově třeba i dvacet hráčů má na vyšší soutěž. Všichni se snaží odvádět za Tempo to nejlepší, klub si to zaslouží.
Mluvíte o vyšší úrovni. Do Pražská teplárenská přeboru má Tempo našlápnuto, je to i klubový cíl. S tím se asi ztotožňujete, že?Určitě ano. Když jsme si v rámci přípravy nebo i poháru zahráli s týmy z přeboru, uhrávali jsme dobré výsledky. Takže pokud se dostaneme do přeboru, kam všichni chceme, bude to skvělé.
V tabulce se vás drží jediné Spoje, jinak jste v trháku. Do konce podzimu zbývají tři kola. Jiný plán, než zisk devíti bodů, asi není, že?Přesně tak. Chceme všechno vyhrát. Fakt bychom se do přeboru rádi posunuli. Vlastně už teď na podzim nás čeká i jeden zápas z druhé poloviny soutěže.