3.8.2021 23:12   Jiří Nechvíla  

Po velmi dlouhé covidové pauze jsem se vypravil, zatím jen coby divák, na první mistrovský zápas B týmu nové sezóny. I Tempo zasáhla doba pocovidová a co dřív byla pevná jistota, je dnes prostě jinak. Piňďa nikde! Ani v hospodě, ani před hospodou ani za hospodou. Nicméně mezi lidmi bez domova je Tempo velmi lukrativní adresa, bezďáček k Tempu již několik dlouhých let patří, a tak aktuálně probíhá výběrové řízení. Tempácká historie lidí bez domova: bratři Skřivánci, Čechoslováček Míra a pobodanej Lujdži, ředitel Zdeněk, Piňďa.

Další velká změna, která byla před covidem nemyslitelná, byl Jirka Žalud začínající zápas pouze na lavici náhradníků. Zde se jasně ukázala velká síla covidu. Žádná chřipečka by tohle nedokázala a jsem přesvědčen, že po přečtení tohoto článku si všichni zpochybňovači a váhači očkování půjdou stoupnout do fronty na vakcínu.

Samotný zápas byl jasně v režii hostujícího týmu. Petr Dedek si sice celý první poločas velmi pečlivě vedl poznámky, ale i tak to nestačilo, abychom s výsledkem dokázali ve druhé půli něco udělat. Nicméně naše velmi mladá sestava se snažila po celý zápas alespoň držet tempo a nic nevypustit.

Ale že covid není všemocný a stále existují i nějaké životní jistoty, tak musím zmínit, že Milka opět nedal penaltu, Sláva je stále usměvavý a Pedro je prostě starý dobrý Pedro.