FC Tempo Praha
Muži A: Hodnocení sezony
30.7.2021 20:03
redakce
Hlad týmu dostat se do vyšší soutěže je veliký, vypozoroval trenér Petr Vanko.
Letošní sezóna byla druhá v řadě, která byla ovlivněna pandemií koronaviru, jaké byly cíle před jejím začátkem a na čem měli hráči ve vaší kategorii nejvíc pracovat, pokud by se hrálo normálně?
Cílem byl postup do krajského přeboru, stejně jako v minulé sezóně, ale díky nízkému počtu odehraných kol jsme bohužel tento cíl nesplnili. Jinak samozřejmě dlouhodobě platí, že chceme zapojovat mladé hráče z dorostu do tréninkového i zápasového procesu, a to se dařilo velice dobře, propojení s U19 v tomto funguje na výbornou.
Jaké z cílů se v okleštěné sezóně podařilo naplnit a jaké ne?
Zapracování mladých se daří průběžně, bohužel to je asi jediné, co se stihlo naplnit.
Jaké jsou cíle týmu do příští sezóny, kromě toho ji kompletně odehrát a odtrénovat?
Stále stejné. Postup a zapojení dalších našich odchovanců do kádru A - týmu, ideálně do základní sestavy. Věřím, že hattricku nedohraných sezón se nedočkáme a pokud ano, tak bude odehráno dostatek kol pro určení postupujících a sestupujících.
Část fotbalové sezóny nebylo vůbec možné v jakékoliv formě trénovat, jak jste s týmem na dálku pracovali? Podařilo se do individuálního tréninku zapojit všechny hráče, jakou měli chuť trénovat sami?
Nepodařilo a byla to stejná bolest jako u všech dospěláckých týmů. Jak jsme mohli na hřiště aspoň do dvojic, tak ve spojení s U19 měly tréninky suprovou kvalitu a myslím, že z toho pozvolna těžíme i teď a na sezonu budeme dobře připravení. Samozřejmě docházka některých hráčů byla velmi sporadická, ale myslím, že tu všichni stále máme nějaké ambice a cíle a zapojí se zase všichni, se kterými počítáme.
FC Tempo Praha - SK Střešovice 1911 8:2
Velkou část sezóny jsme na hřišti trénovali ve dvojicích, trojicích nebo šesticích. Je něco, co si z toho vezmete i do běžného tréninku, nějaké cvičení nebo detail?
Práce ve skupinách byla vždy intenzivní a navazujeme na to i nyní. Není lepší kondiční cvičení, než trénink v malých hrách, takže to si beru stále dokola a neustále se k tomu vracíme. Navíc díky propojení s U19 mám zase trochu detailnější přehled o dalších kandidátech do A- týmu a určitě už během podzimu kluci dostanou šanci v tréninku i v zápasech.
Bude hráčům dlouhodobě chybět zápasová praxe z posledních dvou sezón, nebo se ji podle vás podaří rychle dohnat?
Dohnat se to určitě podaří. Nejvíc mě to mrzí kvůli našemu mladému týmu, protože zase vidím, jak kluci rostou každým zápasem a tréninkem. Jsem přesvědčený, že kvalitu a trénovanost zase v měřítku mistrovské soutěže a poháru prokážeme.
Jak jste osobně využil více volného času během pandemických omezení? Cítíte teď u sebe i u kluků větší chuť do fotbalu?
Věřím, že chuť máme pořád stejnou. Hlad týmu dostat se do vyšší soutěže je veliký. Osobně jsem volno moc neřešil, dá se říct, že pořád mám co dělat, takže jsem někdy absenci fotbalu ani nepocítil. Jsem ale rád, že se vše vrací do starých kolejí a věřím, že to nějakou dobu vydrží.
Od letošního roku v našem klubu nově působí specializovaní kondiční trenéři. Jak důležitý je podle vás kondiční trénink obecně a která jeho část je klíčová pro vaši kategorii?
Rozhodně jeho služby budeme využívat. Je to nejen zpestření, ale silová příprava je nedílnou součástí tréninku téměř každé kategorie. Jsme rádi, že tu jsou.
V čem vidíte největší rezervy tempáckých týmů, ať už obecně, nebo přímo toho vašeho, v porovnání s největšími českými kluby, s nimiž se na hřišti potkáváte?
Nemám asi úplně srovnání, ale asi největší rezervy teď vidím v soutěži mužů. Každý rok teď dostaneme 2-3 kvalitní kluky do áčka a musíme teď udělat maximum, aby mohli hrát minimálně přebor.
Myslíte si, že pandemie změnila vnímání sportování dětí a sportování obecně ve společnosti? Jakým způsobem?
Určitě ano. Sport podporuje imunitu organismu, je prevencí řady nemocí a zároveň psychickým odpočinkem. Bohužel zákazem jen došlo k tomu, že spousta dospělých i dětí se raději přesunula k jiným pohodlnějším aktivitám a sportovců ubylo téměř ve všech sportech. Rád bych byl špatný prorok, ale bohužel si myslím, že následky těchto zákazů v budoucnu pocítíme na zdraví fyzickém i duševním.
Pokud chcete ještě něco čtenářům sdělit, zde máte prostor...
Nemůžu nezmínit fantastickou práci celého klubu. Prakticky všichni stále vymýšleli aktivity, aby Tempo fungovalo pro děti i dospělé a smekám před trenéry, jak si dokázali poradit i s tréninky online. To vše se dělo prakticky za nulové podpory od státu a občas vymýšlet, jak přeskočit hozené klacky, bylo velkou výzvou. Když vezmu v úvahu, že to všichni dělali "ve volném čase", tak nezbývá než říct, že cítím ohromnou hrdost na to, že jsem na Tempu.
Cílem byl postup do krajského přeboru, stejně jako v minulé sezóně, ale díky nízkému počtu odehraných kol jsme bohužel tento cíl nesplnili. Jinak samozřejmě dlouhodobě platí, že chceme zapojovat mladé hráče z dorostu do tréninkového i zápasového procesu, a to se dařilo velice dobře, propojení s U19 v tomto funguje na výbornou.
Jaké z cílů se v okleštěné sezóně podařilo naplnit a jaké ne?
Zapracování mladých se daří průběžně, bohužel to je asi jediné, co se stihlo naplnit.
Jaké jsou cíle týmu do příští sezóny, kromě toho ji kompletně odehrát a odtrénovat?
Stále stejné. Postup a zapojení dalších našich odchovanců do kádru A - týmu, ideálně do základní sestavy. Věřím, že hattricku nedohraných sezón se nedočkáme a pokud ano, tak bude odehráno dostatek kol pro určení postupujících a sestupujících.
Část fotbalové sezóny nebylo vůbec možné v jakékoliv formě trénovat, jak jste s týmem na dálku pracovali? Podařilo se do individuálního tréninku zapojit všechny hráče, jakou měli chuť trénovat sami?
Nepodařilo a byla to stejná bolest jako u všech dospěláckých týmů. Jak jsme mohli na hřiště aspoň do dvojic, tak ve spojení s U19 měly tréninky suprovou kvalitu a myslím, že z toho pozvolna těžíme i teď a na sezonu budeme dobře připravení. Samozřejmě docházka některých hráčů byla velmi sporadická, ale myslím, že tu všichni stále máme nějaké ambice a cíle a zapojí se zase všichni, se kterými počítáme.
FC Tempo Praha - SK Střešovice 1911 8:2
Práce ve skupinách byla vždy intenzivní a navazujeme na to i nyní. Není lepší kondiční cvičení, než trénink v malých hrách, takže to si beru stále dokola a neustále se k tomu vracíme. Navíc díky propojení s U19 mám zase trochu detailnější přehled o dalších kandidátech do A- týmu a určitě už během podzimu kluci dostanou šanci v tréninku i v zápasech.
Bude hráčům dlouhodobě chybět zápasová praxe z posledních dvou sezón, nebo se ji podle vás podaří rychle dohnat?
Dohnat se to určitě podaří. Nejvíc mě to mrzí kvůli našemu mladému týmu, protože zase vidím, jak kluci rostou každým zápasem a tréninkem. Jsem přesvědčený, že kvalitu a trénovanost zase v měřítku mistrovské soutěže a poháru prokážeme.
Jak jste osobně využil více volného času během pandemických omezení? Cítíte teď u sebe i u kluků větší chuť do fotbalu?
Věřím, že chuť máme pořád stejnou. Hlad týmu dostat se do vyšší soutěže je veliký. Osobně jsem volno moc neřešil, dá se říct, že pořád mám co dělat, takže jsem někdy absenci fotbalu ani nepocítil. Jsem ale rád, že se vše vrací do starých kolejí a věřím, že to nějakou dobu vydrží.
Od letošního roku v našem klubu nově působí specializovaní kondiční trenéři. Jak důležitý je podle vás kondiční trénink obecně a která jeho část je klíčová pro vaši kategorii?
Rozhodně jeho služby budeme využívat. Je to nejen zpestření, ale silová příprava je nedílnou součástí tréninku téměř každé kategorie. Jsme rádi, že tu jsou.
V čem vidíte největší rezervy tempáckých týmů, ať už obecně, nebo přímo toho vašeho, v porovnání s největšími českými kluby, s nimiž se na hřišti potkáváte?
Nemám asi úplně srovnání, ale asi největší rezervy teď vidím v soutěži mužů. Každý rok teď dostaneme 2-3 kvalitní kluky do áčka a musíme teď udělat maximum, aby mohli hrát minimálně přebor.
Myslíte si, že pandemie změnila vnímání sportování dětí a sportování obecně ve společnosti? Jakým způsobem?
Určitě ano. Sport podporuje imunitu organismu, je prevencí řady nemocí a zároveň psychickým odpočinkem. Bohužel zákazem jen došlo k tomu, že spousta dospělých i dětí se raději přesunula k jiným pohodlnějším aktivitám a sportovců ubylo téměř ve všech sportech. Rád bych byl špatný prorok, ale bohužel si myslím, že následky těchto zákazů v budoucnu pocítíme na zdraví fyzickém i duševním.
Pokud chcete ještě něco čtenářům sdělit, zde máte prostor...
Nemůžu nezmínit fantastickou práci celého klubu. Prakticky všichni stále vymýšleli aktivity, aby Tempo fungovalo pro děti i dospělé a smekám před trenéry, jak si dokázali poradit i s tréninky online. To vše se dělo prakticky za nulové podpory od státu a občas vymýšlet, jak přeskočit hozené klacky, bylo velkou výzvou. Když vezmu v úvahu, že to všichni dělali "ve volném čase", tak nezbývá než říct, že cítím ohromnou hrdost na to, že jsem na Tempu.