FC Tempo Praha
Muži B: Hodnocení sezony
30.7.2021 14:46
redakce
Dlouhodobě pozoruji přílišnou slušnost a nevyčůranost tempáckých týmů, všiml si trenér Petr Dedek.
Letošní sezóna byla druhá v řadě, která byla ovlivněna pandemií koronaviru, jaké byly cíle před jejím začátkem a na čem měli hráči ve vaší kategorii nejvíc pracovat, pokud by se hrálo normálně?
U béčka je odpověď každý rok dost podobná. Cílem je držet dobrou náladu a kvalitní tréninkovou účast tak, aby v zápasech, kdy za nás nejde příliš hráčů z áčka a dorostu, byli "béčkaři" konkurenceschopní. Problémem, který se však snad po malých krůčcích daří odstraňovat, je nastavení některých kluků, že hrají za záložní tým. Z toho často pramení nižší zápasové nasazení a motivace, a tak je leckdy trénink lepší než zápas.
Jaké z cílů se v okleštěné sezóně podařilo naplnit a jaké ne?
Udržení dobré nálady jsme zvládli na výbornou, tréninkovou účast a kvalitu bych hodnotil chvalitebně. Musíme si ale uvědomit, že někteří hráči už míří k seniorskému věku, a tak se jejich dlouhé, covidem zdůvodněné, absence daly pochopit.
Jaké jsou cíle týmu do příští sezóny, kromě toho ji kompletně odehrát a odtrénovat?
Jednoznačně pomoci áčku k postupu do Přeboru. Už by to Tempo potřebovalo a vzhledem k soutěžím mládeže je to téměř nutnost. Pokud bude prostor, tak samozřejmě i dávat šanci seznámit se hráčům U19 s dospělým fotbalem.
FC Tempo Praha B - FK Union Strašnice 3:2
Část fotbalové sezóny nebylo vůbec možné v jakékoliv formě trénovat, jak jste s týmem na dálku pracovali? Podařilo se do individuálního tréninku zapojit všechny hráče, jakou měli chuť trénovat sami?
Individuální trénink se nám rozjet nepodařilo, jen pár jednotlivců sólově běhalo. Chuť a výdrž trénovat sám se v béčku příliš neprojevila.
Velkou část sezóny jsme na hřišti trénovali ve dvojicích, trojicích nebo šesticích. Je něco, co si z toho vezmete i do běžného tréninku, nějaké cvičení nebo detail?
Fotbálky 1 na 1 byly zajímavým zpestřením a nedovolovaly nikomu spoléhat se na jiné. Velmi zajímavé byly posuny přístupu některých hráčů. Z výmluv někteří přešli k činům, což bylo fajn. Určitě se čas od času k nim chceme vrátit, detail v bránění 1 vs 1 je tam k připomínání neustále.
Bude hráčům dlouhodobě chybět zápasová praxe z posledních dvou sezón, nebo se ji podle vás podaří rychle dohnat?
Myslím si, že se ji podaří dohnat. A jestli ne, tak ji soupeři ztratili snad více než my. Alespoň to tak vypadalo ve třech přátelských zápasech v červnu, kdy jsme soupeře z vyšších soutěží jednoznačně přehrávali. Tak uvidíme, zda se tento slibný vývoj odrazí i v zápasech mistrovských.
Jak jste osobně využil více volného času během pandemických omezení? Cítíte teď u sebe i u kluků větší chuť do fotbalu?
Já využil volný čas k dohnání mnoha restů, ale postupně si člověk přivykl mírnějšímu tempu a nyní se znovu nastartovat bylo chvílemi dost bolestné. Určitě po všech uvolněních byla chuť do fotbalu vždy větší, ale v béčku čistou dětskou radost tolik neuvidíte.
Od letošního roku v našem klubu nově působí specializovaní kondiční trenéři. Jak důležitý je podle vás kondiční trénink obecně a která jeho část je klíčová pro vaši kategorii?
Každá část fotbalové přípravy je důležitá, oba naši kondiční trenéři jsou výborní a určitě posouvají náš klub zase o trochu výše. Pokud soupeře přeběháte a přetlačíte, můžete uspět i proti fotbalově lepším týmům, Slavia je pěkným příkladem.
V čem vidíte největší rezervy tempáckých týmů, ať už obecně, nebo přímo toho vašeho, v porovnání s největšími českými kluby, s nimiž se na hřišti potkáváte?
My v béčku se s největšími českými týmy tak úplně nepotkáváme, ale obecně dlouhodobě pozoruji přílišnou "slušnost" a "nevyčůranost" tempáckých týmů. Málokdy dokážeme "ukrást" výhru lepšímu soupeři, což se ve fotbale děje poměrně často. Pokud jsme jednoznačně lepší, tak uspějeme, ale vyrovnané zápasy často ztrácíme.
Myslíte si, že pandemie změnila vnímání sportování dětí a sportování obecně ve společnosti? Jakým způsobem?
Nemyslím si, že covid příliš změnil náhled veřejnosti na sportování dětí. Společnost si podle mne v pandemii všímala a všímá úplně jiných věcí. Venkovní sportování dětských kolektivů šlo určitě vládou pojmout mnohem chápavěji, na druhou stranu opravdu nikdo nebránil rodičům sportovat se svými dětmi. Dost často přesto v médiích bylo slyšet, že děti ztloustnou a odvyknou sportu. Někteří rodiče bohužel asi chápou vedení svých dětí ke sportu jen jako jejich odvezení autem k bráně sportovního klubu.
Pokud chcete ještě něco čtenářům sdělit, zde máte prostor...
Díky všem trenérům za přes rok trvající boj s nestandardními podmínkami, v rámci možností jsme se s tím na Tempu popasovali výtečně. Tak doufejme, a já tomu věřím, že podzim 2021 už bude bez jakýchkoli omezení.
U béčka je odpověď každý rok dost podobná. Cílem je držet dobrou náladu a kvalitní tréninkovou účast tak, aby v zápasech, kdy za nás nejde příliš hráčů z áčka a dorostu, byli "béčkaři" konkurenceschopní. Problémem, který se však snad po malých krůčcích daří odstraňovat, je nastavení některých kluků, že hrají za záložní tým. Z toho často pramení nižší zápasové nasazení a motivace, a tak je leckdy trénink lepší než zápas.
Jaké z cílů se v okleštěné sezóně podařilo naplnit a jaké ne?
Udržení dobré nálady jsme zvládli na výbornou, tréninkovou účast a kvalitu bych hodnotil chvalitebně. Musíme si ale uvědomit, že někteří hráči už míří k seniorskému věku, a tak se jejich dlouhé, covidem zdůvodněné, absence daly pochopit.
Jaké jsou cíle týmu do příští sezóny, kromě toho ji kompletně odehrát a odtrénovat?
Jednoznačně pomoci áčku k postupu do Přeboru. Už by to Tempo potřebovalo a vzhledem k soutěžím mládeže je to téměř nutnost. Pokud bude prostor, tak samozřejmě i dávat šanci seznámit se hráčům U19 s dospělým fotbalem.
FC Tempo Praha B - FK Union Strašnice 3:2
Individuální trénink se nám rozjet nepodařilo, jen pár jednotlivců sólově běhalo. Chuť a výdrž trénovat sám se v béčku příliš neprojevila.
Velkou část sezóny jsme na hřišti trénovali ve dvojicích, trojicích nebo šesticích. Je něco, co si z toho vezmete i do běžného tréninku, nějaké cvičení nebo detail?
Fotbálky 1 na 1 byly zajímavým zpestřením a nedovolovaly nikomu spoléhat se na jiné. Velmi zajímavé byly posuny přístupu některých hráčů. Z výmluv někteří přešli k činům, což bylo fajn. Určitě se čas od času k nim chceme vrátit, detail v bránění 1 vs 1 je tam k připomínání neustále.
Bude hráčům dlouhodobě chybět zápasová praxe z posledních dvou sezón, nebo se ji podle vás podaří rychle dohnat?
Myslím si, že se ji podaří dohnat. A jestli ne, tak ji soupeři ztratili snad více než my. Alespoň to tak vypadalo ve třech přátelských zápasech v červnu, kdy jsme soupeře z vyšších soutěží jednoznačně přehrávali. Tak uvidíme, zda se tento slibný vývoj odrazí i v zápasech mistrovských.
Jak jste osobně využil více volného času během pandemických omezení? Cítíte teď u sebe i u kluků větší chuť do fotbalu?
Já využil volný čas k dohnání mnoha restů, ale postupně si člověk přivykl mírnějšímu tempu a nyní se znovu nastartovat bylo chvílemi dost bolestné. Určitě po všech uvolněních byla chuť do fotbalu vždy větší, ale v béčku čistou dětskou radost tolik neuvidíte.
Od letošního roku v našem klubu nově působí specializovaní kondiční trenéři. Jak důležitý je podle vás kondiční trénink obecně a která jeho část je klíčová pro vaši kategorii?
Každá část fotbalové přípravy je důležitá, oba naši kondiční trenéři jsou výborní a určitě posouvají náš klub zase o trochu výše. Pokud soupeře přeběháte a přetlačíte, můžete uspět i proti fotbalově lepším týmům, Slavia je pěkným příkladem.
V čem vidíte největší rezervy tempáckých týmů, ať už obecně, nebo přímo toho vašeho, v porovnání s největšími českými kluby, s nimiž se na hřišti potkáváte?
My v béčku se s největšími českými týmy tak úplně nepotkáváme, ale obecně dlouhodobě pozoruji přílišnou "slušnost" a "nevyčůranost" tempáckých týmů. Málokdy dokážeme "ukrást" výhru lepšímu soupeři, což se ve fotbale děje poměrně často. Pokud jsme jednoznačně lepší, tak uspějeme, ale vyrovnané zápasy často ztrácíme.
Myslíte si, že pandemie změnila vnímání sportování dětí a sportování obecně ve společnosti? Jakým způsobem?
Nemyslím si, že covid příliš změnil náhled veřejnosti na sportování dětí. Společnost si podle mne v pandemii všímala a všímá úplně jiných věcí. Venkovní sportování dětských kolektivů šlo určitě vládou pojmout mnohem chápavěji, na druhou stranu opravdu nikdo nebránil rodičům sportovat se svými dětmi. Dost často přesto v médiích bylo slyšet, že děti ztloustnou a odvyknou sportu. Někteří rodiče bohužel asi chápou vedení svých dětí ke sportu jen jako jejich odvezení autem k bráně sportovního klubu.
Pokud chcete ještě něco čtenářům sdělit, zde máte prostor...
Díky všem trenérům za přes rok trvající boj s nestandardními podmínkami, v rámci možností jsme se s tím na Tempu popasovali výtečně. Tak doufejme, a já tomu věřím, že podzim 2021 už bude bez jakýchkoli omezení.