19.7.2021 20:16   redakce  

Letošní sezóna byla druhá v řadě, která byla ovlivněna pandemií koronaviru, jaké byly cíle před jejím začátkem a na čem měli hráči ve vaší kategorii nejvíc pracovat, pokud by se hrálo normálně?
Chtěli jsme co nejvíce hrát, aby se zúročil ten domácí dril, který některé hráče evidentně posunul a řekl bych, že v tom nikdo výrazně neztratil. Samozřejmě jsme chtěli i vyhrát obě soutěže, k čemuž jsme měli našlápnuto a ideálně připravit kluky i na přechod na velké hřiště, aby se letošní U15 porvala o vítězství. Letos jsme chtěli ještě co nejvíce hrát 7+1 a mít co nejvíce situací ve hře, ale nakonec jsme ten zbytek sezony odehráli skoro výhradně 11 vs 11.

Jaké z cílů se v okleštěné sezóně podařilo naplnit a jaké ne?
No, zaprvé jsme do hry přetavili jen ten měsíc a půl a zadruhé jsme nic nevyhráli, ani loňská U14, takže v letošní sezoně opět stejné soutěže. Povedlo se ale přejít v celku bez problémů na velké hřiště, vlastně za měsíc a půl a kluci ukázali, že dovedou vyhrát i zápasy, které se nevyvíjí dobře. Samozřejmě za ten trénink, hlavně dovedností, který kluci absolvovali doma, jim můžeme zatleskat.

Jaké jsou cíle týmu do příští sezóny, kromě toho ji kompletně odehrát a odtrénovat?
Chceme se porvat o vítězství v obou soutěžích a pomoci U15 vyhrát divizi. Individuální cíle pro jednotlivé hráče říkat nebudu, ale je to vlastně pro každého trochu jinak. Hrajeme 26 samostatných sezón. Určitě budeme zkoušet více rozestavení jako 4-4-2, 4-3-3 a nejspíše i 3-5-2.

FC Tempo Praha - SK Slavia Praha 5:3

Část fotbalové sezóny nebylo vůbec možné v jakékoliv formě trénovat, jak jste s týmem na dálku pracovali? Podařilo se do individuálního tréninku zapojit všechny hráče, jakou měli chuť trénovat sami?
Trénovali úplně všichni, ale někteří samozřejmě i více než v běžném životě. U některých to bylo pak na dovednostech znát.

Velkou část sezóny jsme na hřišti trénovali ve dvojicích, trojicích nebo šesticích. Je něco, co si z toho vezmete i do běžného tréninku, nějaké cvičení nebo detail?
Drilová cvičení do rozcvičení určitě pojedou dále, ale vlastně jela i před tím, i když ne v takovém množství.

Bude hráčům dlouhodobě chybět zápasová praxe z posledních dvou sezón, nebo se ji podle vás podaří rychle dohnat?
Těžko rozeznat, co a jak bude chybět, ale věřím, že na klucích ani v domácí ani mezinárodní konkurenci vidět nic nebude.

Jak jste osobně využil více volného času během pandemických omezení? Cítíte teď u sebe i u kluků větší chuť do fotbalu?
Zkrátka byl jiný čas a v tom dlouhodobém měřítku vlastně zajímavá změna. Budeme dále o to víc hrát i na tréninku, například poslední měsíc a půl jsme hráli skoro výhradně. Více volného času jsem neměl, spíše naopak, ale měl jinou - nevšední strukturu.

Od letošního roku v našem klubu nově působí specializovaní kondiční trenéři. Jak důležitý je podle vás kondiční trénink obecně a která jeho část je klíčová pro vaši kategorii?
Kondice je stejně zásadní jako vše ostatní a stojí na zdraví hráčů. Silný a zdravý hráč si více věří a lépe uplatní dovednosti. Je důležité, aby kondice měla složku herní i kompenzační. Znamená to úzkou spolupráci trenérů a kondičáků.

V čem vidíte největší rezervy tempáckých týmů, ať už obecně, nebo přímo toho vašeho, v porovnání s největšími českými kluby, s nimiž se na hřišti potkáváte?
Když vynechám odchody nejlepších do velkých klubů, tak bych snad řekl to, že bychom měli být schopni se prezentovat "herností", ať už hrajeme s kýmkoliv. Když vezmu jen začínající U14, tak jsme dovedli hrát vyrovnaně se Slavií, s Bohemkou a vlastně i o rok starší Duklou, ačkoliv tam jsme byli napůl se staršími. Pro mě zajímavé bylo, že na výběrech se naši kluci lišili ochotou hrát s míčem více, než ho jen přihrát spoluhráči.

Myslíte si, že pandemie změnila vnímání sportování dětí a sportování obecně ve společnosti? Jakým způsobem?
U politiků si to nemyslím, nemají ho ve svých programech. U Ministerstva zdravotnictví ne, u MŠMT a ministra také ne, zdá se, že vlastně nevědí, co s ním a jestli ho podpořit nebo odložit. Někdy mě až zarazilo, jak nejsou schopni uvažovat v souvislostech. Znamená to jedině trvalý tlak sportovních střech i veřejnosti.

Pokud chcete ještě něco čtenářům sdělit, zde máte prostor...
Tempo i v tomto roce ukazovalo dobrou konzistenci klubu, až skoro komunitu v dobrém slova smyslu. Myslím, že stát by měl podpořit dobře fungující neziskové kluby, které se věnují takhle masivně dětem a mládeži a v tomto ohledu vidím opět jako ostudné, že nám není přístupné hřiště na státní policejní akademii a vlastně i nedostatečně využité nejbližší školní areály. Jinak opět tleskám vedení klubu, že divný rok zvládlo a trenérům, kteří to nevypustili.