FC Tempo Praha
U10: Hodnocení sezony
30.6.2020 20:16
redakce
Nejlepším momentem ročníku 2010 trenéra Davida Perla bylo druhé místo na domácím Tempo Cupu.
Jaké byly cíle nedokončené sezóny?
Mým cílem bylo hlavně poznat kluky, protože jsem k tomuto ročníku přicházel na začátku sezony. Jako trenéři vždycky chceme, aby se kluci zlepšovali a posouvali dál. Když budu konkrétnější, tak jsme se letos hodně zaměřovali na autová vhazování, spolupráci dvou a více hráčů, ale třeba jsme s klukama řešili i individuální taktické věci jako postavení při rozehrávce od brány soupeře a podobně.
Podařilo se je alespoň částečně naplnit?
Samozřejmě někteří kluci to stihnou navnímat rychleji, někteří to zvládnou o něco později, ale to je přirozené, takže jsme spokojeni. Navíc, díky koronapauze, si kluci velice dobře osvojili například techniku kliků. Tam ten pokrok byl obrovský.
Jaké jsou cíle týmu do sezóny následující?
Přidat zase některé další prvky, do kterých už kluci pomalu dorůstají a budou je pak využívat na větším hřišti. Například průnikovou přihrávku už jsou někteří kluci schopni opakovaně vidět a s větším hřištěm se s ní budou potkávat mnohem častěji.
Tempo Cup 2020, kategorie U10
Největší přednost a nejslabší stránka týmu?
Hned mě napadne soubojovost. Vlastně se snad nestalo, že by nás nějaký tým přetlačil. Dál mě napadá vztah k fotbalu a vůbec k Tempu. Po určitém rozvolnění vlastně nebyl den, kdy by si spousta našich kluků nešla na Tempo zakopat. Slabou stránku si nechám pro sebe:-).
Nejlepší a nejhorší moment sezóny?
Druhé místo na nedávno skončeném Tempo Cupu bylo krásné. A třeba finále s FTA bylo parádní i když jsme nakonec tahali za kratší konec. Nejhorším asi první hodina po příjezdu na zimní soustředění, kdy si Mára Papež udělal díru v hlavě. Vlastně pokaždé, když kluci nemůžou kvůli zranění hrát, a je vidět, jak je to užírá, nejsou hezká.
Jak jste pracovali se svým týmem během tréninkové pauzy způsobené pandemií? Jaké úkoly jste zadávali a jak jste s hráči komunikovali?
Pro kluky jsme vytvořili soutěž formou deskové hry. Různé postupy po políčkách za splněné úkoly. Střídaly se silové a fotbalové věci a opravdu nás překvapilo, že to nebylo takové krátké týdenní vzplanutí, ale velká většina kluků u toho vydržela až do konce.
Už dlouhou dobu se na Tempu konají trenérské schůzky. Hodnotíte je jako přínosné a co byste na nich změnili?
Určitě jsou přínosné. Možná už to někdy působí, hlavně mezi trenéry, kteří už tu jsme déle, že bylo všechno řečeno, ale koho to baví, tak si o tom samém lze povídat pořád. Super jsou pak návštěvy odborníků z jiných klubů, jako třeba naposled Tomáš Malý. Otevřenost, profesní kvalita, tu jsem si hodně užil.
Téměř 10 let se fotbal dětí do 13 let hraje na menších hřištích (4+1, 5+1, 7+1). Myslíte, že počet hráčů a velikost hřiště odpovídá a že jsou přechody správně nastavené?
To, že se malé formy hrají, vnímám obecně jako obrovské plus. Když bych ale měl jít více do detailů a být jenom na mně, tak bych to posunul. Myslím, že například koncová starší přípravka už by klidně mohla hrát 6+1 nebo i 7+1. Ten poslední rok 5+1 už je spíš takový soubojový futsal, kde se hráči nemají kam rozběhnout. Přechod ze 7+1 na 10+1 nechci hodnotit, protože jsem si tyto kategorie zatím neprožil.
V čem jste za poslední dobu ve své trenérské praxi udělal největší změnu, co děláte jinak než dřív a proč?
Asi to není změna, ale spíše takové postupné utříbení si svých základních principů, jak k trénování přistupovat. Například při vytváření tréninku mi za posledních pár let vykrystalizovaly takové tři filtry, kterými všechna cvičení projíždím. Lze to cvičení udělat tak, aby vycházelo z reálných situací v zápase? Jestli ano, udělej to. Dá se v tom cvičení udělat to, aby v něm museli kluci jakkoliv přepínat? Jestli ano, dej to tam. A za třetí: lze do toho cvičení kamkoliv zařadit zakončení? Pokud ano, dej ho tam.
Jak jste spokojeni s celkovým přístupem vašich svěřenců (u mladších kategorií i rodičů) k fotbalu? Ať už přímo na tréninku nebo i mimo něj.
Spokojený jsem. Myslím, že je důležité hledat příčiny toho, když to u někoho vypadá, že tomu tak není. Někdy si pak člověk uvědomí, že to třeba ani není tím, že by někoho fotbal nebavil nebo to chtěl flákat, ale třeba v něčem úplně jiném. Rodiče má náš ročník skvělé. Kluci v nich mají maximální podporu, která se teď naplno ukázala v koronapauze a my trenéři klid na práci.
Pokud chcete ještě něco čtenářům sdělit, zde máte prostor…
V neposlední řadě bych chtěl pozdravit diváky v poslední řadě a hlavně poděkovat vedení a celému tempáckému kolektivu za to, že se tam díky nim člověk vždycky těší.
Mým cílem bylo hlavně poznat kluky, protože jsem k tomuto ročníku přicházel na začátku sezony. Jako trenéři vždycky chceme, aby se kluci zlepšovali a posouvali dál. Když budu konkrétnější, tak jsme se letos hodně zaměřovali na autová vhazování, spolupráci dvou a více hráčů, ale třeba jsme s klukama řešili i individuální taktické věci jako postavení při rozehrávce od brány soupeře a podobně.
Podařilo se je alespoň částečně naplnit?
Samozřejmě někteří kluci to stihnou navnímat rychleji, někteří to zvládnou o něco později, ale to je přirozené, takže jsme spokojeni. Navíc, díky koronapauze, si kluci velice dobře osvojili například techniku kliků. Tam ten pokrok byl obrovský.
Jaké jsou cíle týmu do sezóny následující?
Přidat zase některé další prvky, do kterých už kluci pomalu dorůstají a budou je pak využívat na větším hřišti. Například průnikovou přihrávku už jsou někteří kluci schopni opakovaně vidět a s větším hřištěm se s ní budou potkávat mnohem častěji.
Tempo Cup 2020, kategorie U10
Hned mě napadne soubojovost. Vlastně se snad nestalo, že by nás nějaký tým přetlačil. Dál mě napadá vztah k fotbalu a vůbec k Tempu. Po určitém rozvolnění vlastně nebyl den, kdy by si spousta našich kluků nešla na Tempo zakopat. Slabou stránku si nechám pro sebe:-).
Nejlepší a nejhorší moment sezóny?
Druhé místo na nedávno skončeném Tempo Cupu bylo krásné. A třeba finále s FTA bylo parádní i když jsme nakonec tahali za kratší konec. Nejhorším asi první hodina po příjezdu na zimní soustředění, kdy si Mára Papež udělal díru v hlavě. Vlastně pokaždé, když kluci nemůžou kvůli zranění hrát, a je vidět, jak je to užírá, nejsou hezká.
Jak jste pracovali se svým týmem během tréninkové pauzy způsobené pandemií? Jaké úkoly jste zadávali a jak jste s hráči komunikovali?
Pro kluky jsme vytvořili soutěž formou deskové hry. Různé postupy po políčkách za splněné úkoly. Střídaly se silové a fotbalové věci a opravdu nás překvapilo, že to nebylo takové krátké týdenní vzplanutí, ale velká většina kluků u toho vydržela až do konce.
Už dlouhou dobu se na Tempu konají trenérské schůzky. Hodnotíte je jako přínosné a co byste na nich změnili?
Určitě jsou přínosné. Možná už to někdy působí, hlavně mezi trenéry, kteří už tu jsme déle, že bylo všechno řečeno, ale koho to baví, tak si o tom samém lze povídat pořád. Super jsou pak návštěvy odborníků z jiných klubů, jako třeba naposled Tomáš Malý. Otevřenost, profesní kvalita, tu jsem si hodně užil.
Téměř 10 let se fotbal dětí do 13 let hraje na menších hřištích (4+1, 5+1, 7+1). Myslíte, že počet hráčů a velikost hřiště odpovídá a že jsou přechody správně nastavené?
To, že se malé formy hrají, vnímám obecně jako obrovské plus. Když bych ale měl jít více do detailů a být jenom na mně, tak bych to posunul. Myslím, že například koncová starší přípravka už by klidně mohla hrát 6+1 nebo i 7+1. Ten poslední rok 5+1 už je spíš takový soubojový futsal, kde se hráči nemají kam rozběhnout. Přechod ze 7+1 na 10+1 nechci hodnotit, protože jsem si tyto kategorie zatím neprožil.
V čem jste za poslední dobu ve své trenérské praxi udělal největší změnu, co děláte jinak než dřív a proč?
Asi to není změna, ale spíše takové postupné utříbení si svých základních principů, jak k trénování přistupovat. Například při vytváření tréninku mi za posledních pár let vykrystalizovaly takové tři filtry, kterými všechna cvičení projíždím. Lze to cvičení udělat tak, aby vycházelo z reálných situací v zápase? Jestli ano, udělej to. Dá se v tom cvičení udělat to, aby v něm museli kluci jakkoliv přepínat? Jestli ano, dej to tam. A za třetí: lze do toho cvičení kamkoliv zařadit zakončení? Pokud ano, dej ho tam.
Jak jste spokojeni s celkovým přístupem vašich svěřenců (u mladších kategorií i rodičů) k fotbalu? Ať už přímo na tréninku nebo i mimo něj.
Spokojený jsem. Myslím, že je důležité hledat příčiny toho, když to u někoho vypadá, že tomu tak není. Někdy si pak člověk uvědomí, že to třeba ani není tím, že by někoho fotbal nebavil nebo to chtěl flákat, ale třeba v něčem úplně jiném. Rodiče má náš ročník skvělé. Kluci v nich mají maximální podporu, která se teď naplno ukázala v koronapauze a my trenéři klid na práci.
Pokud chcete ještě něco čtenářům sdělit, zde máte prostor…
V neposlední řadě bych chtěl pozdravit diváky v poslední řadě a hlavně poděkovat vedení a celému tempáckému kolektivu za to, že se tam díky nim člověk vždycky těší.