13.9.2019 12:17   Jindřich Vampola   Lukáš Zeman  

Proti Ďáblicím jsme nastoupili aktivně a okamžitě jsme těsným obsazováním nutili málo pohyblivého soupeře při rozehrávce dělat chyby, a tím pádem jsme my byli tím týmem, který určoval obraz hry. V naší hře se objevovalo spoustu úspěšných herních činností zejména dostávat se z "chumlů" rychlým přenášením těžiště hry z jedné strany na druhou, herní přehled, úspěšná střelba a dobíhání odražených střel. Nutno podotknout, že i přes fotbalovou převahu, by se u kluků daly najít rezervy v nasazení, jednoduše řečeno – hráli, co potřebovali a občas se ve hře objevovaly výkonnostní hluchá místa. Závěrem je nutné říct, že se kluci i přes občasný nepříznivý vývoj v průběhu jednotlivých čtvrtin nepoložili a každou sedmnáctiminutovku dovedli do vítězného konce. Start do sezóny dobrý, nicméně dobrý je pořád za tři.

Vstup do zápasu se i přes živé rozcvičení nepodařil, a to zejména kvůli nedostatečnému pohybu (konkrétně při rozehrávce našeho brankáře). První čtvrtina skončila nerozhodně jen díky soupeřově neefektivitě v zakončení. Ve druhé čtvrtině jsme hru celkem vyrovnali díky zvýšenému pohybu a důrazu a obecně celkovým pozitivem prvního poločasu byla zvýšená úspěšnost prvních doteků a v jistých pasážích i úspěšnost povedených kombinací.

V další čtvrtině soupeř začal proměňovat své šance a rychle se dostal na koně. My jsme jim často zjednodušovali hru špatným obsazováním, resp. nezachycením náběhů a absencí pohybu. Kluci pak místo soustředěnosti na hru a svůj vlastní výkon začali hledat chybu všude jinde, jen ne u sebe. Během zápasu i po něm dostali jasně najevo, že tento styl přemýšlení a "svalování chyb" na jiné není správnou cestou. V poslední čtvrtině se sice hra vyrovnala, ale my jsme končili před soupeřovou bránou a nedokázali jsme naše akce dotáhnout až do branky, a když už jsme vystřelili, tak jsme trefovali její prostředek, resp. brankáře.

Na druhém hřišti jsme rovněž do zápasu vstoupili vlažně a na klucích byla znát jistá nervozita, kterou však postupem času začali odbourávat. Soupeř byl zprvu rychlejší a živější, a dařilo se mu tak naše kluky přehrávat. Postupem času se však hra začala vyrovnávat a již s koncem první čtvrtiny jsme začali mít převahu my, i když ke stoprocentnímu výkonu to mělo daleko. Postupně jsme se zlepšili v osobních soubojích, a především přepínání do obrany, což nám zprvu dělalo problémy. Kluci naopak dobře zpracovávali míč do pohybu a snažili se "hledat volné místo na hřišti" i s pomocí kombinace. V některých situacích ale chyběla střelba z dálky a zbytečně jsme se další přihrávkou dostali do méně výhodných pozic.

Třetí čtvrtina se nesla v duchu naší herní převahy, kdy jsme soupeře nepřehrávali pouze vysokým nasazením, důsledným obsazováním a důraznou tělesnou hrou, nicméně i fotbalovostí – konkrétně jsme soupeře převyšovali v obcházení 1na1, přenášením těžiště hry a ve včasném a správném výběru místa zejména v předbrankovém prostoru. Jedinou kaňkou v této čtvrtině byla vzhledem k naší herní převaze neúspěšnost finálního řešení herních situací (nedali jsme spoustu šancí). Do poslední čtvrtiny jsme vstoupili povedeně jako do té předchozí, avšak poslední minuty zápasu došlo k uspokojení a zbytečně jsme si zkomplikovali závěr poslední čtvrtiny. Koneckonců je to pro kluky dobrá zkušenost, že zápas se v našem případě hraje 68 minut a že každá branka je v konečném součtu důležitá a může stát vítězství.