20.8.2019 14:31   Richard Valoušek  

Máme tým skvělých fotbalistů, kteří do jednoho svou nadaností na ligovou úroveň patří, většina z nich do ní ale zatím nedorostla v hlavě. I proto jsme z Liberce odjeli s ostudným debaklem, přitom první poločas tomu vůbec nenasvědčoval.

Pod Ještěd jsme přijeli s jasným cílem, nezalézat hluboko do bloku, ale naopak být aktivní a nebezpeční na polovině soupeře. I proto jsme v sestavě udělali čtyři změny, dali přednost dynamickým hráčům a první poločas ukázal, že to byla správná volba. První útočné akce patřily nám, jenže žádná z akcí se neujala. Domácí hrozili ojediněle, ale pokaždé nesmírně efektivně.

V 9. minutě se k dlouhému míči za naši obranu dostal první liberecký útočník a přesným centrem našel na zadní tyči volného spoluhráče. Jeho zakončení přitom přihlíželi tři naši obránci a brankář přikovaný na brankové čáře. Laciný gól.

Ve 20. minutě přišla zbytečná ztráta na naší pravé straně, kluci pomalu přepnuli do obrany, nechali na středu volného soupeře a ten slabou střelou k tyči zvýšil skóre. Naprosto zbytečné branky nás ale do kolen neposlaly, kluci se dál tlačili do útoku a po pěkné akci Tokara, Říhy a Rakušana zaslouženě snížil Janoševič.

Do poločasu zbývalo 15 minut a my chtěli srovnat. Šance na to byly, ale efektivita chyběla. A tak přišel další trest. Riskantní rozehrávka od naší branky skončila až u pravé lajny, kde místo podržení míče přišel prohraný souboj a brejk hostů, který skončil opět gólově.

Poločasová přestávka se nesla v pozitivním duchu, protože jsme viděli, že se s favorizovaným Libercem, který v týdnu porazil hladce ligovou Plzeň 5:0, dá hrát. Bohužel už o přestávce přišly první zdravotní komplikace u dvou našich hráčů a až příliš brzy jsme do sestavy museli sahat. První minuty po příchodu z šaten přitom byly opět v naší režii. Když ale kýžená kontaktní branka nepřišla, přišel zlom.

Nazval bych to čtyřicetiminutovým zatměním, které si stále nosím v hlavě a nedokážu si ho vysvětlit. Doposud kluci pracovali poctivě, dodržovali určitá sebou nastavená pravidla, dřeli a byli soupeřům nepříjemným protivníkem. Co se ale dělo na libereckém trávníku od 50. minuty, to nemělo nic společného s ligovou úrovní. Za každé situace budu při hráčích stát, jsme jedna parta, prohráli jsme si zápas společně, ale jejich výkon v této fázi zápasu beru jako zbabělý.

Když se v 50. minutě hnal k naší brance soupeřův krajní útočník, náš stoper ho bočním postavením skvěle vytlačil ze střeleckého úhlu, pak ale nechal soupeři nesmyslně nohu v cestě a byla z toho zbytečná penalta. Za deset minut přišla penalta číslo 2, která sice byla více než přísná, ale ani to nás nesmí psychicky položit. Dokáži i pochopit, že si hráči něco řekli směrem k rozhodčímu, ale pak je potřeba zase pokračovat ve hře.

Místo toho se stal z naší obrany trhací kalendář a ze zbytku týmu obecenstvo. Vše bylo zcela naopak oproti prvnímu poločasu. Znali jsme individuální kvalitu soupeře, takže jsme ho bránili na těsno, druhý poločas tomu bylo zcela naopak. Dva metry odstup byl ideální pobídkou k dalším brankám v naší síti. Střídající hráči hleděli už jen na útočení a už tak zdecimovanou obranu nechávali na holičkách.

Dokáži pochopit to, že byl soupeř lepší na míči, rychlejší, efektivnější, sebevědomější, ale nedokážu pochopit, že byl důraznější, důslednější a hlavně poctivější. Dostat gól není ostuda, zvlášť od silného soupeře, ale očekávám, že se k jeho zamezení přetrhne celý tým a ne, jen dva hráči, kteří jsou nejblíž a dalších devět přihlíží.

Oba naši stopeři od druhé penalty předváděli zákroky, za které měli být vyloučeni, to je neakceptovatelné vůči týmu. Z kluků se vytratila bojovnost, důraz si pletli se zákeřností, komunikaci s výčitkami. Dokud mi hráči budou odpovídat na svou chybu tím, že ji svedou na někoho jiného, nehneme se z místa. Přitom přístup k tréninkům a k prvnímu poločasu v Liberci byl skvělý. Podobnou porážku nemůžeme jen tak přejít, musíme si vyříkat chování kluků na hřišti i neustálé hledání chyb u druhých.

Musíme se zlepšit nejen jako jednotlivci, ale i jako tým, musíme si fotbal srovnat v hlavě, protože tam začíná, a to všichni včetně nás trenérů.