1.10.2018 13:51   Petr Havlíček  

V zápase s Táborskem nás trápily věci, o kterých se poslední dobou bavíme a které snad postupně odstraníme. V prvním poločase šlo hlavně o absolutní neschopnost prosadit se ve finální třetině a vytvořit si nebezpečné situace ve vápně soupeře. Ve výstavbě jsme byli znovu až na některé výjimky poměrně přesní, ale i tak bylo přihrávek dozadu a promarněných možností hrát nahoru až příliš. Přesto jsme se několikrát dostali na střed hřiště zhruba 25 metrů od brány soupeře, ale tam většinou následovalo špatné rozhodnutí a malá aktivita ofenzivních hráčů. Jediný gól, který nakonec o zápase rozhodl, jsme dostali po zbytečném faulu ze standardní situace.

Druhý poločas už nám bohužel nevyšel vůbec. Stejně jako v zápase s Vyšehradem nebylo na klucích vůbec vidět odhodlání něco udělat s nepříznivým stavem, třeba i za cenu zvýšené bojovnosti a agresivity na úkor fotbalovosti. Na míči jsme se dopředu dostávali sporadicky, naopak vzadu jsme propadávali a nabízeli Táborsku šance, které hosté nevyužili.

V posledních zápasech hrajeme zbytečně dozadu a na vlastní polovině, chybí nám odvaha hrát směrem nahoru a lepší vyhodnocení těchto situací. Ve finální třetině se pak ukazuje, že nám kvůli zraněním a nemocem chybí hráči, kteří dokážou míč potáhnout a dostat se do zakončení. V posledních pěti mistrovských poločasech (druhá půle s Vyšehradem, Střešovice a Táborsko) se také potvrdilo, že k dobrým výkonům je potřeba obrovská chuť a maximální nasazení a koncentrace všech hráčů, nejen čtyř nebo pěti.