6.5.2018 20:09   Libor Koller  

Utkání mělo stejný průběh jako proti Písku. Jen s tím rozdílem, že jsme během pěti minut vedli o dvě branky. Než, aby se zvýšila naše pozornost, tak od této chvíle jsme byli všude pozdě, nestačili jsme se vracet, podpora do útoku byla minimální. O soubojích a dostupování hráčů ani nebudu mluvit, protože žádné nebyly, nebo jen napůl. Vedení 5:2 pro dobře hrající "horníky" bylo odměnou. 

Ve druhé se hra vyrovnala a přibývalo i příležitostí na naší straně. Spoustu šancí jsme zakončovali do stojícího brankaře nebo těsně vedle, na rozdíl od soupeře, který byl přesnější. Výkon kluků byl o poznání lepší, ale taková ta "deka" z neproměňování šancí na nich stále ležela. Prohra 1:3 neodpovídala průběhu na hřišti ve střední části utkání.

Do poslední se šlo za stavu 3:8 a bylo vidět, že kluci už tomu, že utkání mohou otočit, moc nevěří. Překvapivě vstup byl velice dobrý. Vytvořili jsme si pozorným napadáním a aktivitou převahu. Branka byla jakoby stále malá a brankář velký. Obrat v zakončení přinesla až penalta proměněná Klugem. Od této doby se domácí do hry vůbec nedostali. Mohutným finišem jsme dotáhli na rozdíl jedné branky. Úlevu na konci zápasu přinesla pro domácí až těsná střela nad od Tomíňa a nastřelené břevno branky domácích od Kišiho.

Kluky musím pochválit za to, že bojovali až do konce a v hlavách to nevzdali. Hned je ale "sekám" za uši, protože si i musí uvědomit, že se musí hrát celé utkání. Začíná to už rozcvičkou - nabuzením na utkání, aby byli připravení od začátku.