23.4.2018 9:26   Eduard Binko   Antonín Plachý  

Sobotní utkání se odehrálo na nepříliš kvalitním travnatém hřišti a bylo vidět, jak klukům dělá problém udržet kontrolu nad míčem. Před začátkem jsme je upozorňovali, že na takovém povrchu je potřeba do přihrávek dávat větší razanci, než jsou zvyklí z našich hřišť. I tak nám právě z tohoto důvodu vázla kombinace a kluci místo nápravy reagovali tím, že se sbíhali víc k sobě, což pak vytvářelo zbytečné množství statických soubojů. Když už jsme si solidně přihráli, tak jsme neměli problém Stodůlky přehrát. Ke konci zápasu bylo na klucích znát, že hráli bez střídání, tak jsme gólově trochu odpadli.

Za zápas jsem z naší strany viděl relativně vysoký počet dobře zahraných soubojů a pokrytí balonu tělem. Ještě se párkrát objevilo zbytečné zavedení míče přímo do protihráče, ale už se i tohle zlepšuje a kluci si jsou schopní rozehrát zpátky a přenést hru, jen by to chtělo víc mluvit při zápase. Kluci si málokdy křiknou, a proto to někdy vázne nebo nevolí šťastná řešení. Celkově mám z utkání dobrý pocit vzhledem k podmínkám.

Turnaj ve Františkových Lázních
Začátek s Viktorkou Plzeň, nejtěžším soupeřem skupiny, který už před námi hrál první utkání, kluci strávili ještě trochu v autech na cestě a přestože měli 2-3 velmi dobré šance, neproměnili je a po gólech soupeře se trochu rozsypali. Následovaly Křimice Plzeň, které jsme již dokázali většinu času přehrávat, nicméně soupeř měl také šance vstřelit gól, ale nakonec skončil zápas bez gólu. Další dva zápasy s německými týmy ve skupině jsme dokázali vyhrát, i když v jednom jsme málem prohospodařili náskok. Postupně jsme však trochu více přidávali na všech činnostech v útočení i bránění. Křimice nakonec naši skupinu vyhrály a my jsme šli ze třetího místa, takže kluci mohli cítit i to zklamání, že Křimice přece měli porazit...

U10 na turnaji ve Františkových Lázních

V postupové skupině třetích týmů se nám povedlo prohospodařit v jednom utkání se slabším týmem náskok 2:0 a opět se objevily okamžiky nepozornosti a jakéhosi nižšího odhodlání jít někdy do souboje, který je 50 na 50. Jako bychom váhali, jestli není lepší počkat, až s tím něco udělá soupeř. Nicméně v dalších zápasech jsme dovedli tuhle neochotu a nepozornost vytěsnit i pomocí společných pokřiků a kluci pak přehráli i do té doby dobře hrající Kladno a Warszavu. V těchto posledních dvou zápasech se asi nejvíce ukázalo, co chceme kluky naučit, takže už tam bylo více i roztažení hry, i náběhy po křídlech i častá střelba jinam než do středu, ale i pozornost a agresivita v soubojích o míč. Rozlišování, kdy už je kliček za sebou moc a chtělo by přihrát, a kdy se naopak nezbavovat míč prvním nepřipraveným dotykem, však musí být stálou náplní tréninku.

Jde nám sice o dovednosti, které chceme kluky naučit, ale limitujícím faktorem právě bývá již zmíněná soustředěnost,  rychlost v jednání i pohybu a předvídání, co se stane a co může stát v další vteřině. Vlastně neustálé čtení hry, při kterém musí fungovat velmi rychle hlava v součinnosti s tělem. Bez těchto koordinačních vlastností vlastně fotbal dobře ani hrát nelze. Někde stát a hlásit se bez pohybu nestačí. Kluci právě v těch dvou posledních zápasech ukázali, že to jsou schopni zvládnout, i když je horko a mají už nějaký zápas za sebou. Nakonec z toho bylo 12. místo z 25 týmů, což znamená, že v té postupové skupině jsme byli druzí.