FC Tempo Praha
Muži A: Trápí nás zranění, ale poradíme si
13.2.2018 14:21
www.fotbalpraha.cz
Trenér A týmu Petr Vanko poskytl rozhovor pro web Pražského fotbalového svazu.
Fotbalové Tempo by si mělo užívat pohody. Do jara půjde nováček nejvyšší pražské soutěže z páté příčky, která je odměnou za dobré výkony, které v Pražská teplárenská přeboru předvádí. Trenér Petr Vanko ale během zimy řeší nečekané problémy, to ale nic nemění na plánu nachystat se na jaro co nejlépe. "Musím hráče pochválit za to, jak trénují. Na dalších věcech dál pracujeme. Na naší cestě nebudeme nic měnit," říká.
Jak jste zatím spokojený s tím, jak to v zimě na Tempu běží?
Všechno jede podle plánu. Jsem spokojený s přístupem hráčů k tréninku i k zápasům. Nespokojený jsem naopak s hromadou absencí, ať už se jedná o dovolené hráčů, nebo o zranění, kterých je bohužel opravdu moc.
Máte nabírat sílu na jaro a bavíme se o velké marodce. Co si pod tím mám představit?
Že z třiadvaceti lidí je mimo hru momentálně třináct. A většinu z těch absencí tvoří hráči, co mají zdravotní problém. Je to smutný pohled na to, když trénujete s deseti lidmi, když víte, že máte tak široký kádr. A vedle trénuje béčko a má dvacet lidí.
Mluvil jste i o hráčích na dovolené. Těch je kolik?
Jen dva... Nás se prostě na začátku přípravy držela smůla. Přitom jsme první týden začali zvolna. Jenže to nepomohlo a zranění se začala množit, ať už jde o věci z tréninku, a nebo i mimo trénink. V řadě případů jde spíš o závažnější věci. Třeba Klouček má za sebou plastiku křížových vazů, takže je na dlouhou dobu ze hry.
Myslel jsem, že se budeme bavit hlavně o skvělé páté příčce, na níž přezimujete a vy máte takové nepříjemné novinky. Rozhazujete tedy sítě a pátráte po posilách?
Dostali jsme se do určitých problémů, ale ty má každý tým. Všude mají zraněné hráče a my ještě máme tři týdny na to, aby se někteří z fotbalistů dali dohromady a já v to věřím. Někdo na marodce zůstane, budeme se s tím muset poprat. Samozřejmě, že třináct lidí mimo hru vypadá strašně, ale v kádru je nás třiadvacet. Daleko horší by bylo, kdybychom měli třeba jen šestnáct lidí. Snažíme se vidět věci realisticky a nepropadáme panice. Budeme dál a ještě víc pracovat.
Jasně, věříte, že se situace s marody zlepší, ale budete i tak hledat posily?
My si pomáháme z vlastních zdrojů. Během zimy se posunul do přípravy jeden kluk z dorostu a musím říct, že si vede fakt dobře a není daleko tomu, aby si na jaře zahrál přebor. Taky je u nás Zimmermann z Vyšehradu, který se rozehrává po zranění. Co se týče podzimního kádru, tak nikdo neodešel. Víc už ho rozšiřovat nehodláme. To, co se nám stalo, nikdo nečekal. Věříme, že se to otočí a kluci se budou uzdravovat.
Do jara půjdete z páté příčky. S tou jste byl jistě spokojený, ale nemůže být ta velká marodka při velké vyrovnanosti přeboru ještě komplikací?
Páté místo po podzimu hodnotím samozřejmě pozitivně, jsme v přeboru nováčkem. Ale odstupy v tabulce jsou malé. Marodku bereme jako realitu, prostě se to stalo a my kvůli tomu nebudeme ustupovat z cesty, pro kterou jsme se na Tempu rozhodli. Určitě to nebude tak, že začneme betonovat a snažit se tak ukopat nějaké body. My se chceme prezentovat stejnou aktivní hrou jako na podzim. Třeba i kvůli tomu, aby bylo motivací pro dorostence dostat se do áčka.
FK Slavoj Vyšehrad B - FC Tempo Praha 5:2
Na podzim se dařilo vaše vize ohledně vystoupení týmu v přeboru naplňovat?
Spokojený jsem byl se zapálením kluků. Věří tomu, co děláme. V prvních kolech jsme možná byli trochu nervózní, ale postupem času jsme se rozehráli. V posledních pěti kolech tam bylo i trochu smůly, co se týče výsledků. Ale to je fotbal, někdy jsme se štěstím nějaké body získali a jindy pro změnu smolně ztratili.
Když máte tolik zraněných, jsou pro vás v něčem vypovídající výsledky přípravných zápasů?
Teď v sobotu jsme prohráli s béčkem Vyšehradu, šli jsme do toho utkání v jedenácti lidech, ještě jsme si půjčili na lavičku Žaluda (bývalý hráč A-týmu Tempa). Vyšehrad hrál dobře, prohráli jsme zaslouženě. Neporvali jsme se o to tak, jak jsme měli. To, že jsme měli problém se sestavou, není omluva. Je možné, když se marodi nedají dohromady, že třeba sestava, se kterou do jara vstoupíme, může být hodně podobná. Znamená to jediné: musíme ještě přidat v práci.
V předchozích duelech jste po dvou remízách (4:4 a 1:1) hráče chválil za nasazení i to, že se dokázali prosadit při hře do plných. Alespoň tohle je pozitivní, ne?
Ano, to se nám dařilo, týkalo se to hlavně prvního utkání s Čelákovicemi (4:4). Jak jsem říkal, jsem spokojený s přístupem hráčů, určitě to není tak, že by nechtěli. Při remíze 1:1 s Vltavínem B už tam byl trochu chaos, bylo znát, že sestavu poznamenala ta zranění.
Pořád máte ještě čas na všem zapracovat. Chvála ze strany soupeřů po podzimu i pohled na tabulku je pro vás určitě odměnou. Tempo se za dobu vašeho působení sune správným směrem...
Výsledky asi přišly dřív, než jsme v klubu čekali. Přitom ročníky 2000 a 2001, které jsou výsledkem té nové filozofie na Tempu, teprve přijdou, na ně se čeká. Kluci ale poctivě makali a odměnili se těmi výsledky.
Jen dva... Nás se prostě na začátku přípravy držela smůla. Přitom jsme první týden začali zvolna. Jenže to nepomohlo a zranění se začala množit, ať už jde o věci z tréninku, a nebo i mimo trénink. V řadě případů jde spíš o závažnější věci. Třeba Klouček má za sebou plastiku křížových vazů, takže je na dlouhou dobu ze hry.
Myslel jsem, že se budeme bavit hlavně o skvělé páté příčce, na níž přezimujete a vy máte takové nepříjemné novinky. Rozhazujete tedy sítě a pátráte po posilách?
Dostali jsme se do určitých problémů, ale ty má každý tým. Všude mají zraněné hráče a my ještě máme tři týdny na to, aby se někteří z fotbalistů dali dohromady a já v to věřím. Někdo na marodce zůstane, budeme se s tím muset poprat. Samozřejmě, že třináct lidí mimo hru vypadá strašně, ale v kádru je nás třiadvacet. Daleko horší by bylo, kdybychom měli třeba jen šestnáct lidí. Snažíme se vidět věci realisticky a nepropadáme panice. Budeme dál a ještě víc pracovat.
Jasně, věříte, že se situace s marody zlepší, ale budete i tak hledat posily?
My si pomáháme z vlastních zdrojů. Během zimy se posunul do přípravy jeden kluk z dorostu a musím říct, že si vede fakt dobře a není daleko tomu, aby si na jaře zahrál přebor. Taky je u nás Zimmermann z Vyšehradu, který se rozehrává po zranění. Co se týče podzimního kádru, tak nikdo neodešel. Víc už ho rozšiřovat nehodláme. To, co se nám stalo, nikdo nečekal. Věříme, že se to otočí a kluci se budou uzdravovat.
Do jara půjdete z páté příčky. S tou jste byl jistě spokojený, ale nemůže být ta velká marodka při velké vyrovnanosti přeboru ještě komplikací?
Páté místo po podzimu hodnotím samozřejmě pozitivně, jsme v přeboru nováčkem. Ale odstupy v tabulce jsou malé. Marodku bereme jako realitu, prostě se to stalo a my kvůli tomu nebudeme ustupovat z cesty, pro kterou jsme se na Tempu rozhodli. Určitě to nebude tak, že začneme betonovat a snažit se tak ukopat nějaké body. My se chceme prezentovat stejnou aktivní hrou jako na podzim. Třeba i kvůli tomu, aby bylo motivací pro dorostence dostat se do áčka.
FK Slavoj Vyšehrad B - FC Tempo Praha 5:2
Spokojený jsem byl se zapálením kluků. Věří tomu, co děláme. V prvních kolech jsme možná byli trochu nervózní, ale postupem času jsme se rozehráli. V posledních pěti kolech tam bylo i trochu smůly, co se týče výsledků. Ale to je fotbal, někdy jsme se štěstím nějaké body získali a jindy pro změnu smolně ztratili.
Když máte tolik zraněných, jsou pro vás v něčem vypovídající výsledky přípravných zápasů?
Teď v sobotu jsme prohráli s béčkem Vyšehradu, šli jsme do toho utkání v jedenácti lidech, ještě jsme si půjčili na lavičku Žaluda (bývalý hráč A-týmu Tempa). Vyšehrad hrál dobře, prohráli jsme zaslouženě. Neporvali jsme se o to tak, jak jsme měli. To, že jsme měli problém se sestavou, není omluva. Je možné, když se marodi nedají dohromady, že třeba sestava, se kterou do jara vstoupíme, může být hodně podobná. Znamená to jediné: musíme ještě přidat v práci.
V předchozích duelech jste po dvou remízách (4:4 a 1:1) hráče chválil za nasazení i to, že se dokázali prosadit při hře do plných. Alespoň tohle je pozitivní, ne?
Ano, to se nám dařilo, týkalo se to hlavně prvního utkání s Čelákovicemi (4:4). Jak jsem říkal, jsem spokojený s přístupem hráčů, určitě to není tak, že by nechtěli. Při remíze 1:1 s Vltavínem B už tam byl trochu chaos, bylo znát, že sestavu poznamenala ta zranění.
Pořád máte ještě čas na všem zapracovat. Chvála ze strany soupeřů po podzimu i pohled na tabulku je pro vás určitě odměnou. Tempo se za dobu vašeho působení sune správným směrem...
Výsledky asi přišly dřív, než jsme v klubu čekali. Přitom ročníky 2000 a 2001, které jsou výsledkem té nové filozofie na Tempu, teprve přijdou, na ně se čeká. Kluci ale poctivě makali a odměnili se těmi výsledky.
A vy jste byl vyhlášen nejlepším trenérem v klubu za rok 2017. Překvapilo vás to?
Já bych řekl, že jsem takový "malý trenér roku". Jarda Teplan byl oceněný jako nejlepší mládežnický trenér v celé republice. Takže proti němu jsem "piditrenér". Na Tempu jsem pořád ještě krátce a moc si vážím práce vedení - Libora Koubka, Jirky Trunečky i Petra Dedka. Stejně tak odvádějí skvělou práci i všichni trenéři u mládeže. Díky práci všech lidí a hráčů se Tempo z pozice trpaslíka stává rovnocenným soupeřem větším klubům. Je to odměna pro nás všechny. Co se týče mého ocenění, jsem rád, že to je nejen za výsledky, ale také za předváděnou hru.
Já bych řekl, že jsem takový "malý trenér roku". Jarda Teplan byl oceněný jako nejlepší mládežnický trenér v celé republice. Takže proti němu jsem "piditrenér". Na Tempu jsem pořád ještě krátce a moc si vážím práce vedení - Libora Koubka, Jirky Trunečky i Petra Dedka. Stejně tak odvádějí skvělou práci i všichni trenéři u mládeže. Díky práci všech lidí a hráčů se Tempo z pozice trpaslíka stává rovnocenným soupeřem větším klubům. Je to odměna pro nás všechny. Co se týče mého ocenění, jsem rád, že to je nejen za výsledky, ale také za předváděnou hru.
Zmínil jste ocenění pro mládežnického kouče Teplana. To je nejspíš pocta pro celé Tempo, že?
Je to obrovský úspěch a on si ho určitě zaslouží. Když vidím, kolik tady tráví času, jak má pořád chuť něco dělat. Přináší spoustu elánu, je to nejlepší vysvědčení. I díky němu se v mládežnických týmem objevují jednotící prvky. Tu cenu dostal opravdu zaslouženě.
Všiml jsem si, že Tempo dbá na to, aby se posouvali nejen hráči na trávníku, ale i trenéři. Vyrazili na stáž do Drážďan, vydal jste se do ciziny i vy?
Já jsem se vydal leda do práce... Ale na stážích v cizině jsem byl dřív, třeba v nizozemském Arnhemu. Musím říct, že se ty vynaložené peníze určitě vyplatí. A na Tempu vidíme u trenérů zájem zlepšovat se a vnímají to i rodiče.
Opačnou cestou byla návštěva trenéra mládežnické reprezentace Baráka přímo na Tempu...
To je taky práce Tondy Plachého, Jardy Teplana, že přivedou do klubu ukázat někoho, kdo ve fotbale něco dokázal. O tyhle akce je v klubu velký zájem, přišli i trenéři z okolí.
Je to obrovský úspěch a on si ho určitě zaslouží. Když vidím, kolik tady tráví času, jak má pořád chuť něco dělat. Přináší spoustu elánu, je to nejlepší vysvědčení. I díky němu se v mládežnických týmem objevují jednotící prvky. Tu cenu dostal opravdu zaslouženě.
Všiml jsem si, že Tempo dbá na to, aby se posouvali nejen hráči na trávníku, ale i trenéři. Vyrazili na stáž do Drážďan, vydal jste se do ciziny i vy?
Já jsem se vydal leda do práce... Ale na stážích v cizině jsem byl dřív, třeba v nizozemském Arnhemu. Musím říct, že se ty vynaložené peníze určitě vyplatí. A na Tempu vidíme u trenérů zájem zlepšovat se a vnímají to i rodiče.
Opačnou cestou byla návštěva trenéra mládežnické reprezentace Baráka přímo na Tempu...
To je taky práce Tondy Plachého, Jardy Teplana, že přivedou do klubu ukázat někoho, kdo ve fotbale něco dokázal. O tyhle akce je v klubu velký zájem, přišli i trenéři z okolí.