14.11.2017 9:40   David Perl  

Uhelné sklady
Ve čtvrtek jsme v rámci tréninku sehráli přeložený zápas proti Uhelným skladům. Mohli jsme tak do zápasu zapojit všechny kluky a ti co zrovna nehráli, měli trénink. Už první parta kluky z Uhelek značně přehrávala a pouze vinou slabšího zakončení (stále dost často trefujeme uprostřed stojícího brankáře) nevedla vyšším rozdílem. Další dvě party už se pak na dálku předháněly, která za jednu čtvrtinu nastřílí víc gólů. Pro nás tedy pohodový zápas, kde si kluci hlavně vyzkoušeli zakončení, bohužel bez nějakého většího tlaku. My trenéři jsme si z tohoto zápasu vzali to, jak který hráč přistupuje k zápasu s lehčím soupeřem, kde k úspěchu není třeba vynaložit stoprocentní nasazení. Většina kluků hrála stejným stylem a naplno, jako kdyby hrála proti Spartě nebo Slavii. Ale byli i tací, kteří s vědomím toho, jaké je asi skóre, volili co nejpohodlnější řešení, aby je to moc neunavilo. Přitom právě v těchto zápasech máte, kluci, možnost si vyzkoušet takové věci (jako jsou třeba těžší kličky), na které v zápasech právě se Slavií a Spartou není tolik času.

V úplně jiné rychlosti se hrál víkendový zápas proti Spartě. Jako už tradičně s tímto soupeřem jsme hráli dvě hřiště 6+1 a tentokrát nás mladí Sparťané přehráli. Nás asi nejvíce trápila situace po zisku míče, který jsme většinou hned odevzdali buď zbrklou přihrávkou někam, nebo tím, že jsme se s míčem zastavili. V tom byl velký rozdíl a kluci tak po každé ztrátě a zisku lítali nahoru dolů a síly docházely. Při pohledu do zápisu je ale vidět, že jsme první polovinu prohráli asi o 10 a tu druhou už jenom o 1 gól. Za to určitě velká pochvala pro všechny kluky, že i za nepříznivého stavu a s ubývajícími silami to nevzdali a prali se až do konce zápasu.

V neděli ráno, za ještě celkem slušného počasí jsme odehráli zápas v Edenu proti Slavii. Na jednom hřišti se proti klukům do branky postavil Číža, a tak měli kluci o motivaci navíc a předháněli se s plány, kdo mu dá více gólů. Bohužel jsme ale Čížu v bráně prvních tak 10 minut vůbec neprověřili a opět jsme se potýkali s vysokým tempem zápasu. Ke konci první čtvrtiny a celou druhou už jsme se srovnali a začali jsme být i více nebezpeční dopředu. Největší rozdíl byl v rychlosti. Vše nám trvalo o chvilinku déle než bylo třeba a pokud už to kluci v rychlosti vyřešili, bylo to většinou nepřesné. Pokud se chceme v tomto zlepšovat, musíme být na sebe nároční i v tréninku. Když budu makat naplno bude i v tréninkových zápasech na vše málo času a můžeme se tak lépe připravovat na tyto těžké zápasy. Druhá parta mi ten den přišla více "sehranější". Kluci více spolupracovali a předvedli několik hezkých akcí. Všechny byly důsledkem dobrého pohybu a sebevědomí v situacích 1 na 1. Jenom škoda zakončení, pak by těch gólů dali kluci daleko víc. Někdy chyběl důraz, někdy naopak větší klid.

O pár hodin později, kdy se k zimě přidal ještě déšť, hrála druhá parta na Lokádě. Soupeře jsme přehrávali po všech stránkách a podle ohlasů to byl hlavně náš důraz, který soupeře překvapil. Tady se ukazuje jak je důležité, že kluci hrají i zápasy proti nejlepším týmům v Praze, kde to jsou někdy opravdu "řežby", vše ale férově, a kluci jsou na to zvyklí. Bylo vidět, že se kluci fotbalem i za nepříznivého počasí baví a předvedli několik opravdu lahůdkových akcí a nastříleli spoustu branek.