25.10.2017 16:43   Patrik Baroch  

V neděli po volbách do Poslanecké sněmovny se B mužstvo Tempa vydalo na zápas proti B mužstvu ČAFC. Pohled na tabulku předpokládal atraktivní utkání a kdo zvolil na zápas dorazit, zvolil pravděpodobně lépe než včera, nebo předevčírem u urny.

Není tajemstvím, že dva čeští kanonýři začínali na zdejším hřišti, které jim ale začalo být malé (komu taky ne) a vydali se do velkého fotbalu. Jeden z nich - Milan Škoda - si ještě dnes dává poctivé lajny na ligových trávnících, ten druhý - Roman Bednář - už si je dává (zato zřejmě ještě poctivější) pouze mimo hřiště. Nevím, zda hráči nastoupivší proti nám, začali také zde a jaké lajny si dávají, nicméně s námi nezačali vůbec špatně.

Naopak my s půlkou hráčů, kteří se zmíněných voleb ani nemohli zúčastnit, jsme začátek nechytili. Věkový průměr zvedal již tradičně kapitán Nechva a po delší době také Valy. Jejich matadorské handrkování v šatně víceméně přesně vystihlo, proč jsme obdrželi tři branky. Valy, jak draze dává všechno U Krychle, tak v úvodu utkání dával střed hřiště lacino. Postupně to však už byl Valy, jakého známe a soupeři nic zadarmo neměli. No a Nechva, jak umí vystupovat na veřejnosti (rozlučky pamatují velké věci), tak na hřišti to pokulhává (nemyslím teď Jirku Hrona, ten byl zřejmě slavit s ODS, oslavy jsou beztak jeho).

Naštěstí jsme ještě do poločasu převrátili vedení na naši stranu (nikoli politickou), a když nám soupeř v závěru dal třetí gól, tak Jirka Žalud rychle přičetl ještě jednu branku pro Tempo. Tudíž, jak praví jedna velká pravda - čím víc gólů dáme, tím víc bodů máme. A my jich máme tolik, že si stále držíme pěknou druhou příčku v tabulce.