12.10.2017 16:53   Daniel Kraft   Pavel Žibrita  

V sobotu ráno jsme na našem hřišti přivítali Bohemku. Má parta odehrála vyrovnané utkání (výsledkově myslím 9:13), nicméně jsme se Bohemce vyrovnali ve všech činnostech, možná až na jednu a to je hra brankáře. Především rozehra - kdy jsme soupeři opravdu darovali několik gólů, on nám ani jeden. Při trénincích se už více zabýváme přihrávkou a to především razancí, přesností a klademe důraz na to, ať kluci přihrávají z běhu. Občas se to v zápasech objevuje, nicméně rozehra od brankáře stále ještě drhne.

FC Tempo Praha - Bohemians Praha 1905

Do utkání jsem šel s jasným záměrem - vyhecovat kluky k maximálnímu výkonu a tzv. koučink jsem zvolil hodně povzbuzující a přímočařejší. Škoda je, že se nám nepovedl začátek utkání, kdy Kadeřovi úplně nevyšly některé situace coby brankáři a první čtvrtina, kterou jsme prohráli o čtyři branky de facto rozhodla o výsledku. Zbývající tři čtvrtiny jsme byli vyrovnaným a občas mírně lepším týmem. Pozitivní vidím touhu hrát, kterou kluci opravdu měli a ty situace kdy jsme dříve inkasovali - jako např odražený míč před naší bránou, kdy jsme dříve jen koukali, jak soupeř skóruje - jsme nyní dokázali vyřešit.

Parádní byla poslední čtvrtina, kdy jsme soupeře přehráli 3:1, ale měli spoustu dalších šancí, které jsme nedali. Což je taky jako jedna z věcí, na které bude třeba pracovat. Do této poslední čtvrtiny jsem s klukama dal sázku - o kolik gólů dáme víc než Bohemka, udělám 10 kliků. Nakonec jsem dělal za každý vstřelený 10. Kluky to očividně nažhavilo a podali opravdu super výkon. Po zápase jsem s nimi na chvíli řešil, zda dokáží hrát takhle parádně a naplno sami od sebe, bez nějakých sázek či hecování. To je totiž našim cílem - jsem zvědav v dalších zápasech! Určitě jim zápas s Bohemkou a především poslední čtvrtinu budu připomínat - jen ať si takové výkony fixují v hlavách!

Ve finále chci opravdu pochválit všechny kluky (Žebro, Jéňa, Prchlajs, Luky, Kadeř, Hejky, Séba) a vyzdvihnout Hejkyho v bráně, který zachytal parádně. A Sébu, který svůj výkon okořenil několika perfektními kličkami, jako od samotného Zidaneho! To byla radost pohledět! 

Pavel

FC Tempo Praha - Bohemians Praha 1905

Druhá parta začala proti Bohemce lépe. Soupeř nevstoupil do utkání dobře, my jsme byli u většiny míčů dřív a také nám to do brány Bohemky na naše poměry nezvykle létalo z dálky. Max se tuším trefil dvakrát z poloviny hřiště. Po dvou čtvrtinách jsme měli na našem kontě gólů více než soupeř, ale hra byla taková nemastná neslaná. Představoval bych si větší nasazení, což bylo způsobeno především tím, že některým hráčům se v poslední době tolik nedaří a také tím, že dva hráči přišli na zápas pozdě a pak nebyli úplně přítomní na hřišti.

Bohemka ve druhých dvou čtvrtinách začala zvyšovat obrátky, několik hostujících kluků se rozehrálo, do branky trenéři dali statného brankáře, který nedělal chyby v rozehrávce a začalo jim to šlapat. 

Naopak my jsme se po pár gólech v naší síti rozplynuli jako pára nad hrncem a až na Nicolase, nedokázal nikdo hrát celý zápas stabilně, či svůj výkon ještě zlepšit. Nicolas evidentně pochopil, že svoje limity v rychlosti a síle musí nahradit obrovskou snahou a bojovností a to se mu povedlo. Byl nejlepší Tempák na tomto hřišti.

Venca se snažil, bojoval, párkrát polevil, často byl nebezpečný při útocích z levé strany, ale někdy by potřeboval více rozvahy a přehledu o dění na hřišti, aby mohl být ještě lepší a platnější pro tým.

Max opravdu chtěl a hrál dobře, ale ve druhé části zápasu dvakrát, nebo třikrát udělal stejnou kličku na místě, soupeř si na to chytře počíhal a vždy potrestal gólem. Potom už se také ze hřiště vytratil. Pro něj poučení jasné, nedělat kličky na místě, protože pokud to nevyjde, už nemáš šanci ze stoje soupeře dostihnout. Jinak Max patřil k těm lepším hráčům na tomto hřišti, snažil se bojovat, velmi dobře nahrával spoluhráčům a dával góly.

Štěpa a Honza Mach podali podobný výkon. Pokud se k nim dostal míč, dokázali s ním něco vytvořit, třeba se i dostat do šance, ale bez míče jakoby na hřišti nebyli. Je potřeba se více zapojit do hry, ať je to obsazováním hráče soupeře, když nemáme míč, nebo uvolňováním se, když jsme v držení míče. Nesmím opomenout, jak Honza výborně zachytal ve třetí celkově nepovedené čtvrtině. Skóre této části by jinak vypadalo ještě mnohem hůř.

Lácovi se zápas příliš nevydařil. Sice několikrát stál ve správný čas na správném místě, a proto také dal myslím nejvíc gólů, ale ve hře se tak trochu ztrácel, směrem dozadu prohrával hodně soubojů, což u něj nebývá zvykem. Dostal se do Arsenalu hlavně kvůli své bojovnosti, neústupnosti a spolehlivosti, což věřím ukáže v dalších zápasech.

Kuba v poslední době hraje nejlépe v bráně, má přehled o hře, dokáže se chytře uvolnit, umí z brány zastavovat útoky soupeře včasným vyběhnutím a dává z brány i góly po sólech přes celé hřiště. Pokud je však jako hráč, jakoby se mu do ničeho nechtělo, do soubojů chodí napůl, v určitých momentech úplně přestane hrát a na hřišti se mračí, že je to vidět až z tribuny. To logicky nepomůže ve hře ani jemu, ani týmu. Má hodně co zlepšovat hlavně v přístupu k utkáním a tréninkům.

Tato parta proti Bohemce nezahrála špatně, první polovinu utkání byla minimálně vyrovnaným soupeřem. Vyloženě nevydařená byla asi jen třetí čtvrtina, kdy jsme se nedostali téměř k ničemu, na hřišti jsme se ploužili a "fandili" bohemáckým akcím. 

Pozitivní bezesporu je, že tito kluci umí hrát daleko lépe a můžou hodně činností zlepšovat. Nejdůležitější je, aby ukázali, že mají chuť hrát lepší fotbal a že si to chtějí užít. Pokud ze sebe na hřišti nevydají všechno, tak nemůžou poznat, čeho jsou schopní. Až se jim to povede, tak si to teprve začnou užívat.

Dan