12.6.2017 15:10   Jaroslav Teplan  

V sobotu 10.6. jsme odehráli poslední mistrovské utkání v kategorii U14 proti velice kvalitnímu týmu Sokolova. Poslední zápas v této kategorii jsme si chtěli užít vítězně a vrátit Sokolovu předchozí porážky.

Do zápasu jsme však vstoupili velmi vlažně a soupeř nám vstřelil v první, druhé a šesté minutě gól a my jsme byli zralí na ručník, navíc když ve dvacáté minutě zvýšil soupeř svůj náskok na 0:4. Hned vzápětí se však povedlo snížit Ondičovi na 1:4, když svým rychlým dostoupením k hráči soupeře ho obral o míč a následný samostatný únik proměnil. Soupeř v mžiku opět odskočil na rozdíl čtyř branek, aby opět snížil Mareš. Poločas tak skončil 2:5 ve prospěch Sokolova.

Do druhého poločasu jsme udělali čtyři změny v sestavě a obraz hry se výrazně změnil. Byli jsme silnější a jistější na míči a byli jsme schopni si vytvářet řadu střeleckých příležitostí. Hned v první minutě druhého poločasu jsme měli možnost zahrávat pokutový kop, bohužel Paškovi se ho nepodařilo proměnit. Naše aktivita neustávala a zaslouženě se nám podařilo vstřelit dvě slepené branky, když se trefili Vitík s Paškem. Zápas tak byl znovu otevřený. Tři minuty před koncem zápasu jsme dostali v utkání výhodu podruhé zahrávat pokutový kop, ke kterému se postavil Tomáš Jirák. Bohužel brankář hostí byl i podruhé úspěšnější jak naši exekutoři a Sokolov si pak již výhru udržel.

Zápas ukázal dva rozdílné poločasy. V prvním velice pasivní výkon, kde jsme vypadali, že jsme na velkém hřišti poprvé a byli jsme absolutně odevzdaní. Na hřišti chyběl lídr, který by na sebe vzal zodpovědnost, dokázal hráče povzbudit, dostat z nich emoce a probudit v nich touhu po lepší hře a výsledku.

Druhý poločas se výrazně změnil a na hřišti byl pouze jeden tým. Kluci dokázali mezi sebou více mluvit a hrát více odvážněji. Tím se začalo více dařit a bylo vidět, že i tříbrankový náskok soupeře z prvního poločasu je smazatelný. Bohužel se nám náskok nepodařilo smazat, ale pouze snížit.

Na závěr musím říct, že mě zklamala odvaha hráčů jít na penaltu (za stavu 4:5 pro soupeře) tři minuty před koncem. Tato zkušenost je velice silná a to jak v pozitivním, tak negativním smyslu. Každý z kluků byl měl ukázat míru sebevědomí, chtít na sebe vzít zodpovědnost a nečekat, kdo to za něj udělá. Pořád se učíme a i tato mentální zkušenost může kluky posunout.

Na závěr bych chtěl klukům poděkovat za právě skončenou sezónu. Rovněž bych chtěl poděkovat rodičům, kteří kluky neustále podporovali. Rovněž bych chtěl touto cestou popřát mnoho úspěchů Martinu Vitíkovi, který odchází do Sparty a Tondovi Kinskému, který míří do Bohemky. Věřím, že budou pokračovat v nastavené cestě a že se neustále budou rádi za námi vracet na Tempo.