23.5.2017 9:38   Dominik Kadlec  

K utkání se Žižkovem jsme se sešli tradičně na horké půdě na Vítkově, kdo vzájemné zápasy zažil, ví, že jsou to utkání plná emocí, a se Žižkovem se nikomu nehraje dobře. Postrádali jsme v sestavě Péťu, Vojtu N., Liama, Pavla Kučeru, Nikolku a Tejdyho, v podstatě jsme tedy přišli o jedno silné hřiště. Pozvánku tak dostali kluci z 2007 Jirka Brabec a Luky Váňa, ten se bohužel ještě před utkáním zranil, a tak na něj nedorazil. Jirka předvedl velmi dobrý výkon, kdy si poctivě plnil činnost v obraně a pokud se zapojil do útočných akcí, tak to bylo pro soupeře vždy velmi nebezpečné. Úkolem pro Jirku by mohlo být, aby těch akcí bylo v utkání více.

Rozdělení do týmů bylo Vojta - Kuba Krejčí, Tom Nguyen, Jirka Brabec, Dan Bochetti, Maty Šilhavý, Tom Vodrážka. Tato parta hrála snaživě, Vojta byl v brance jistý a i slušně rozehrával, Tom Nguyen, Kuba Krejčí a Jirka byli pilíři sestavy. Maty s Danem potřebují přidat na soubojovosti a dravosti na hřišti. Tom Vodrážka se zase potřebuje zklidnit s míčem, potom začne dávat góly a asistence na góly. Tom už zapracoval na pohybu po hřišti, kdy bráníme. Tato parta třikrát remizovala, až v poslední čtvrtině o 6 nebo 7 branek padla.

Druhá parta hrála ve složení Víťa - Honza, Tom S., Andy, Kuba V., Míša, Mili. V zápase jsme čekali, že právě tahle parta potáhne tým gólově, ale v první třetině o dva prohrála, poté remizovala a v následující třetině ji rozložily emoce, kdy měla mít jasné dvě penalty. Kluci v tu chvíli začali na rozhodčího reagovat podrážděně (oprávněně), ale bylo na nás jim vysvětlit, že je potřeba makat dál a nejlepší odpovědí je dát soupeři další góly. I tahle situace z nás udělá silnější jednotlivce, když ukážeme, že si s tím dokážeme poradit. Třetinu nakonec padli o dva góly. V poslední třetině kluci vedli 2:0, což by byla správná odpověď na dění z minulé třetiny. Nakonec však padli 2:5. Kluci se oproti minulému utkání zlepšili v rozehrávce, výborný výkon předvedl Víťa, jak do zákroků, tak do chytání. Tentokrát se ale nedařilo klukům v útočné činnosti a soupeř ztráty míče trestal. Je důležité, aby kluci, pokud soupeř drží míč, nechodili bránit bránu, ale navázali si hráče a nejbližší hráč okamžitě dostával soupeře pod tlak. Občas jsme zbytečně vyklízeli soupeři pole.

Dnes to byl pro kluky těžký zápas zejména na hlavu. Se Žižkovem jsme za ta léta v přípravkách odehráli spoustu těžkých a vyrovnaných zápasů, kdy jsme nejdříve častěji vyhrávali my a v letošní sezóně byl úspěšnější soupeř. Bohužel atmosféra utkání se začala stávat, díky opakujícímu se chování některých dospělých - rodičů, nepříjemnou, obětí pak byla samotná hra. Děkuji tak také naším rodičům, že až na dnešní lehký konflikt zachovali vždy chladnou hlavu.

Na podzim jsme si proti Střešovicím připsali rekordní počet vstřelených branek, tentokrát však Střešovice postavily silnou sestavu a na obě hřiště nasadily šestky. My jsme složili partu na jedno hřiště a druhé jsme nechali sedmičkám, jako to v této soutěži povětšinou děláme. Za nás tedy hráli Tom Nguyen, Šilhavka, Tom Vodrážka, Dan, Víťa a Vojta Barták. Kluci sehráli se soupeřem vyrovnané utkání, ve kterém ale přeci jen měli o něco navrch, což potvrdili i těsnou jednogólovou výhrou. Hru řídili jistě z pozice obránců Tom Nguyen a Matěj Šilhavý, své si odmluvil i Vojta Barták z branky, a pravě komunikace byla tím, co kluky dovedlo k úspěchu, najednou se jim hrálo daleko lépe. Ještě kdybychom lépe proměňovali šance, Víťa byl mistr v tom, že ve velké šanci nedal, zato v situacích, kde by někteří ani nedokázali vystřelit, dal krásné góly. K tomu, aby těch šancí bylo ještě více, by to chtělo, aby se útočníci tlačili více před branku a dobíhali odražené míče. Herně se utkání klukům vyvedlo, dobře drželi míč a kombinovali, zvládali tak velmi slušně i rozehrávku od branky a jako bonus vždy přidávali individuální akce, kdy se jim dařilo chodit 1:1 nebo 1:2, po čemž rozdali dobrou přihrávku nebo zakončili akci střelou.