11.5.2017 21:10   Libor Koller  

Začátek utkání byl od nás dost ospalý a nepozorný. Po utkání s Pískem sami kluci mluvili o tom, že musí hrát každý zápas od začátku naplno. Prvních 20 minut byly na hřišti jen červenožluté figurky, mezi kterými si klokani skákali jak chtěli. Scházela nám bojovnost, chtění hrát, naběhnout, dovolit si 1:1, úplně vše. Snad to byla rosa na trávě? Při rozcvičce jsem pozoroval, že to většině moc "nevonělo", když od míče stříkala voda. Po 20 minutách a stavu 0:5 to vypadalo jako knokaut od boxera.

Tato "čenichovka" nám ale pomohla. Nebo rosa opadla? Od této chvíle jsme začali mít více ze hry. Napadáním soupeře při rozehrávce jsme si vytvářeli převahu a hlavně jsme hráli před brankou soupeře. Nicméně 1:6 odpovídalo, jak oba týmy vstoupily odlišně do utkání. Aktivita a hlavně odvaha všech ve druhé třetině se stupňovala. Odměnou byly krásné góly a plno šancí po narážečkách, samostatných průnicích a nábězích za obranu. Při troše klidu v zakončení jsme mohli mít výsledkově navrch. V tuto chvíli jsme klokanům nedovolili skákat. Všude jsme byli o krok dříve. Tomu svědčí snad jen čtyři střelecké pokusy domácích. Bojovností a ochotou se o výsledek doslova porvat jsme se přiblížili na 5:6. Ve třetí to probíhalo stejně. My jsme útočili a soupeř bránil a vyjížděl do rychlých protiútoků, které se nám dařilo zastavovat. Už bylo jen otázka času, kdy bude srovnáno. Jak jsme se tlačili dopředu, tak jsme otevírali "vrátka" na protiútok. Z jednoho nám po malé nepozornosti domácí utekli o dva. Opět jsme se přiblížili na rozdíl jednoho. Vyrovnání bylo blízko. Blížil se konec, a tak všichni chtěli přispět k vyrovnání. Nakonec se to nepodařilo. Dvě slepené branky nakonec klokanům "rozvázaly" nohy. Jinak pochvala za hru ve stíhací jízdě za úspěchem. Škoda slz.

Utkání ukázalo, že se opravdu MUSÍ hrát od začátku naplno. Je jen dobře, že jsme si už poněkolikáté vyzkoušeli dohánět pokažený začátek. Není lepší být v opačné situaci? Tohle je ta krásná škola fotbalu. Učit se a učit se.