5.9.2016 14:06   Michal Netušil  

Ve druhém kole jsme opět hráli na domácím hřišti. Přivítali jsme tým ze Zličína, který v prvním kole porazil Aritmu 3:1, a tak jsme čekali velmi těžký zápas. Po minulé prohře jsme chtěli naplno bodovat, a tak jsme kluky nabádali, aby dali do zápasu mnohem více úsilí než minulý týden. Sice se nám nepovedl začátek zápasu, ale díky dvěma rychlým brankám jsme zápas otočili a dovedli do vítězného konce.

Zápas se pro nás nevyvíjel vůbec dobře. Na tabuli svítila druhá minuta a Zličínu se podařilo využít našeho zaváhání v obraně. Po špatném důrazu ve vápně míč propadl skrz celou obranu až před zaskočeného Hozáka, který už nedokázal zabránit vstřelení první branky - 0:1. Kluky to ale nijak nepoložilo a začali jsme hrát hodně agresivně a rychle směrem dopředu. V sedmé minutě prostrčil míč Arntz na naběhnutého Capratu, který přesnou zpětnou přihrávkou našel Čecha, který si ve vápně poradil a podařilo se mu vyrovnat na 1:1. O dalších sedm minut později jsme se dostali do vápna, kde si nejlépe poradil opět Čech, který otočil skóre v náš prospěch - 2:1.

I nadále jsme se snažili vytvářet tlak na Zličín a dařilo se nám držet míč daleko od naší brány. Od 25. minuty jsme ale začali asi ztrácet síly a hostům se dařilo držet míč na vlastních kopačkách. Díky tomu nás svírali na vlastní polovině, ale zodpovědným bráněním jsme Zličínu nedovolovali vytvářet si brankové příležitosti. Do konce poločasu jsme vedení udrželi, a tak jsme si šli odpočinout za vedení 2:1.

Do druhého poločasu jsme vstoupili dobře a prvních deset minut jsme měli více ze hry. Bohužel jsme z toho nevytěžili pojistku v podobě vstřelení třetí branky. Poté hosté začali hrát více vabank a díky tomu nás neustále tlačili. Pozorně jsme ale bránili a navíc jsme hrozili z brejkových situací, které vedl dobře hrající Caprata. Bohužel jsme ale nepřidali žádnou branku, i když jsme mohli. Pokaždé jsme špatně vyřešili finálovou fázi, a tak jsme stále vedli jen o jednu branku. Zličín postupem času přestával věřit ve vstřelení branky a tím se začala hra odvíjet v bezpečné vzdálenosti od naší branky. S posledním hvizdem rozhodčího jsme mohli slavit první výhru a naplno si užít vítězného pokřiku.

Klukům bych chtěl poděkovat za zlepšený přístup a nasazení v zápase, které vedlo k zisku prvních tří bodů. Malou kaňkou v pěkném zápase bylo chování hostujících trenérů, kteří neustále řvali na rozhodčí a dávali tím špatný příklad svým svěřencům. Ti je v některých situacích napodobovali, a tak se kolikrát místo fotbalu soustředili na diskuse s rozhodčím. Naši kluci ale byli disciplinovaní a i to přispělo k naší výhře. Prostě dobrá práce, hoši.