29.8.2016 22:16   Tomáš Maurer  

S velkým odhodláním jsme nastupovali na trávník loňského suveréna. Přestože tým Táborska opustili do pražských S dva klíčoví hráči, věděli jsme, že nás čeká pořád velmi kvalitní soupeř, kterého jsme nedokázali v loňské sezóně ze čtyř utkání ani jednou porazit. Bohužel ani my stále nemáme k dispozici rozdílové hráče Hrachovského (angína) a Shashkina (na zkoušce v CSKA Moskva).

Do utkání jsme vstoupili aktivně a během prvních patnácti minut jsme si vytvořili čtyři stoprocentní brankové příležitosti. Bohužel jsme však nedokázali proměnit ani ty nejvyloženější šance a soupeř z jedné pološance, kdy se odražená střela (možná centr) vznesla nad brankáře Kinského a zapadla do branky, ujal vedení. Po obdržené brance převzal iniciativu na hřišti soupeř. My jsme byli pod psychickou dekou z neproměněných šancí a obdržené brance a najednou bylo pocitově na hřišti pro kluky ještě o pár stupňů víc (ne 40, ale 45). Koncem poločasu se hra znovu vyrovnala. Do kabin se tak šlo za stavu 1:0 pro domácí. Kdyby však svítil na ukazateli stav 4:1 pro Tempo, nikdo by se nedivil. 

Druhý poločas byl herně vyrovnaný, oba týmy bojovaly s obrovským vedrem a na každé straně bylo několik neproměněných situací. Soupeř byl však v zakončení znovu úspěšnější a po ztrátě míče našeho stopera využil rychlý protiútok. Trenéři se rozhodli ještě s utkáním něco udělat a stáhli hru na tři obránce. Devět minut před koncem v situaci 2 na 1 přihrál Mirovský Vitíkovi, ten však vyběhlého brankáře nepřekonal. Odražený míč se však dostal k Havlíčkovi a ten v nelehké situaci trefil prázdnou branku. 

V poslední minutě jsme po skrumáži získali standardní situaci zhruba z 25 metrů. K údivu všech přiběhl k rozehrání standardní situace brankář Kinský a k rozehrání přímého kopu nikoho nepustil a neuvěřitelnou střelou do pravé šibenice rozvlnil síť. Nastal neskutečně euforický okamžik, pro který se fotbal hraje. Hráči na hřišti i z lavičky naskákali na Kinského a užívali si společně se skvělými diváky (děkujeme za podporu i rodičům 2003) tento okamžik. Rozhodčí okamžitě ukončil utkání a šlo se na pokutové kopy. V nich za Tempo uspěli Vitík, Novák, Kinský, soupeř byl také třikrát úspěšný, a tak rozhodla šestá série, kdy za Tempo proměnil Viktořík a soupeř svoji penaltu neproměnil. Tempo si tak odváží výhru 3:2 po penaltovém rozstřelu.

Utkání nám ukázalo hodně nedostatků, výkony některých hráčů nebyly takové, jaké bychom si v ideálním stavu představovali. Někteří hráči nejsou stále v ideální fyzické připravenosti, aby mohli v takovémto tempu odjezdit celé utkání. Samozřejmě nás obrovsky trápí finální fáze, kde musíme zachovat větší klid. Pozitivem je, že jsme si už podruhé poradili s nepříznivým stavem během utkání. Hráčem utkání je bezpochyby Kinský, který poslal krásným kopem utkání do penalt, které posléze vychytal. Obrovskou radost nám dělají výkony Oty Nerada ve středu zálohy.