9.7.2016 19:59   redakce  

Tady je to v podstatě stejné jako ve všech předchozích hodnoceních, a tak se do nich klidně podívejte. Nová pro nás byla hra 5+1, a tak bylo cílem během sezóny zvládnout principy hry v této kategorii a navázat tak na 4+1 – konkrétně schopnost udělat si velký prostor, uvolnit si místo a vzájemnými výměnami míst a uvolňováním prostorů si udělat místo na hřišti a uvolnit se pro hru. Jinak šlo hlavně o zdokonalování a zrychlování herních dovedností kluků - přihrávka, obcházení, střela, vedení míče, atd.. Nově jsme do tréninku už také zařadili přihrávky vzduchem na dlouhou vzdálenost, ne snad, že bychom to po nich chtěli ve hře, ale už nyní mohou nastat situace, kdy je to vhodné řešení, ale primárně jde o to, aby to kluci zvládali technicky dobře. Někteří kluci pak přecházejí na větší hřiště a nejsou schopni dát dlouhou přihrávku. Dost jsme se také věnovali průnikové přihrávce.

Kromě těchto tréninkových cílů bylo spíš takovým manažerským cílem doplnit tým o šikovné kluky a zvýšit tak kvalitu v týmu pro trénink a i konkurenci.

Myslím, že jsme to zvládli, o tom mě přesvědčilo několik utkání, ve kterých to bylo vidět. Na druhou stranu na můj vkus na to ještě často zapomínáme a musíme si to stále a stále připomínat a to nejen o přestávkách, ale i při hře, čemuž bych se již rád vyhnul, a pokud někdo zapomene, tak aby dostal impuls od někoho z kluků. Nicméně chce to vždycky nějaký čas, než se chování na hřišti klukům zautomatizuje a zafixuje.

Co se doplnění týmu týče, tak se kádr rozrostl o asi pět kluků, kteří mají jistě potenciál být ještě lepší než jsou teď, a to i nyní byli pro tým jednoznačně posilami, což se projevilo hned na úrovni tréninků. Za to jsem velmi rád.

Aby zápasy probíhaly tím způsobem, že trenér občas pomůže, poradí během hry, ale jinak postačí si říct pár poznámek během hry. Kluci si již osvojí chování na hřišti do takové míry, že nebude potřeba do toho zasahovat. Určitě se ještě více zaměříme v tréninku na rychlost a sílu v osobních soubojích, tam potřebujeme zlepšit kvalitu a i ochotu do nich vletět. Jinak je to zase o zdokonalení dovedností jednotlivců, aby si kluci byli jistí v činnostech a nebáli se je tak využít v utkání. Věřím, že se to podaří a i se to více promítne do výsledků, kdy ta vyrovnaná utkání strhneme na vlastní stranu.

Kromě toho bychom rádi stabilizovali partu kluků, která se dá dohromady a potáhne spolu za jeden provoz. Ta parta by měla mít chuť se neustále zlepšovat a pracovat na tom, aby byla co nejlepší. Byť tady nemůžu říct, že by v týmu byly nějaké konflikty nebo se někdo s někým neměl vyloženě rád. Tato parta by pak měla naskočit i do žákovské ligy a zvládnout ji v pohodě. V podstatě tomu se v současném stavu už dost blížíme a do týmu už bychom využili tak maximálně dva šikovné kluky, kteří na sobě budou chtít makat. Já jsem přesvědčený, a to i potom, že se nám konec sezóny nepovedl, tak jak jsem očekával, že v týmu je hodně šikovných kluků a s tréninkem a trochou času budou ligovým celkům velmi těžkými soupeři. Někdo holt dospívá fyzicky pomaleji, někdo mentálně, ale nakonec jsme dospěli všichni.

Těžká otázka v konkurenci týmů Bohemians, Sparta, Slavia, Dukla, Žižkov. Těší mě, že jsme na jaře zvládli přehrát doma i venku Viktorku Žižkov, tam se ukázal posun kluků. Na podzim s Viktorkou nehráli kluci špatně ve hře, ale na góly to nedotáhli. Jinak se těším, že si v příští sezóně kromě Elity zahrajeme i druhou soutěž, kde budeme dominovat a to by nám mohlo pomoci, k tomu abychom se naučili lépe řešit situace před soupeřovou brankou, protože se do nich dostaneme mnohem častěji. Tím neříkám, že se nám v Elitě nelíbí, za ta utkání s kvalitními soupeři jsme nesmírně rádi, protože tu rychlost a nasazení, která v těch utkáních je, nikde jinde nenahradíme.

S těmi týmy hrajeme stále dokola a dokola, a tak je těžké najít něco nového. Mám rád zápasy, které probíhají v pohodě a s trenéry se vždycky domluvíme, letos jsme objevili další tým, se kterým si takto můžeme zahrát a to je Sokol Stodůlky, párkrát jsme si zahráli také s Podolím.

Už jsem to zmiňoval výše, někdy to tam je a někdy mám pocit, že si to říkám jen sám pro sebe. Řekněme, že polovina kluků je schopna to tam dávat častěji a druhá polovina s tím bojuje více. V tomhle bychom se rádi zlepšili. Občas kluci říkají, že se tomu řešení vyhýbají, protože jim tolik nejde, to je normální a čas potrvá než se to naučí. Říkáme si, že teď nevadí, když se jim to nepovede v zápase, důležitá je ta snaha se o to pokoušet, problém bude, až to nebudou zvládat ve 14 letech, protože se tomu vyhýbali. Typický příklad je řešení situací, které vycházejí na slabší nohu.

Skvělá byla určitě soustředění, ta jsme si užili, myslím, všichni opravdu hodně a už teď se těším na další. Pro mě osobně jsou nejlepší momenty, když vidím ve hře něco, co jsme trénovali a kluci to zkusí a vyjde jim to. A taky mám hrozně rád, když kluci zkusí něco a my se na sebe s trenéry jen podíváme a řekneme si, že to bylo skvělé. To je často v tréninku a budeme rádi, když to bude tak často i v zápasech.

Ten je aktuální z Tempo Cupu, když jsme nedokázali vyhrát žádný zápas, ani takový, kdy jsme podle mě měli jasnou převahu. Nedařilo se nám, ale přesto těch zápasů, kdy jsme mohli zvítězit, tam bylo třeba pět ze sedmi, ale neměli jsme na to, řekl bych, mentální sílu. To se nám opravdu nepovedlo.

Hned mě napadá situace z Ondrášovky, kdy jsme měli v pátek večer před spaním před turnajem poradu a kluci před ní dostali dresy, aby si je ráno oblékli. První přišel tuším Honza Müller a ptal se, jestli v tom má spát a druhý moment byl, když jsme přišli na pokoj tu poradu zahájit a Vojta Nezdařil byl v dresu, v chráničích a v kopačkách:-). Tam bylo z kluků, ale i ostatních, cítit, jak moc se na hru těší a jak mají fotbal rádi.

Přiznám se, že Euro nestíhám sledovat tak, jak bych si představoval. Ani mě to tak nezaujalo, ale velmi se mi líbí hra Chorvatska, které umí jít do rychlého protiútoku, ve kterém je skvělé, ale zároveň zvládá skvěle také postupný útok. Velmi se mi líbí ta schopnost využívat obou variant a schopnost vyhodnotit, kterou variantu zvolit – oproti Španělům, ale viděl jsem jen jeden zápas a poločas Španělů a řekněme si jasně, že proti Čechům zataženým na vápno nebylo moc prostoru ukázat rychlý protiútok. Jinak mě doeď baví televizní rozhovor s Tondou Plachým o Chorvatsku a jeho upřímná odpověď na otázku reportéra: "Jak se dá bránit Modrič?" "Těžko."

Chci poděkovat všem rodičům, kteří berou fotbal v našem ročníku vážně, ohromně tím nám trenérům usnadňují práci a přispívají tak ke kvalitě tréninku i zápasu. Vím, že je to časově mnohdy náročné a přicházejí tím o volný čas strávený na chatě apod.. I díky nim trávíme na fotbale čas rádi a žene nás to k tomu, abychom se snažili být stejně jako kluci lepší a lepší. Jinak patří díky všem, kteří jsou s naším týmem ve spojení, točí se okolo něj a pomáhají mu fungovat. Když vezmu třeba občerstvení od rodičů na turnajích, kdy napečou koláče, to je perfektní.

Jinak mi to nedá a největší díky patří Tomáši Slanymu, který působil v roli vedoucího a trenéra, od nové sezóny už jen vedoucí. Vždycky připraven naskočit, zaskočit, všechno vyřešit. Například poslední událost, kdy nás čekalo testování kluků a na Tempu chyběl metr, je deset minut do tréninku a Tomáš se sebere a jede ho koupit, jenom proto, aby všechno mohlo proběhnout tak, jak má.