15.11.2015 21:32   Antonín Plachý  

Utkání s Královicemi se dohodlo nakonec na dvě hřiště. Na jednom hřišti jsme přidělili úkoly některým hráčům a zkoušeli, jestli se je povede plnit. Nikomu ale nyní nebudeme zakazovat, aby obcházel protihráče, nebo na něj křičet, aby už nahrál. Jde nám o to kluky postupně naučit, že míč je rychlejší, když letí přihraný, než když s ním někdo běží, ale k tomu potřebujeme ještě vylepšit kvalitu přihrávání a samozřejmě i nabíhání do volného místa. Jelikož v obojím jsou rezervy, necháváme klukům stále jejich herní dětskou přirozenost, než na sílu cpát tu představu dospělých, jak hrát fotbal (postupně, pomalu se to bude měnit). Messimu také zřejmě v dětství nikdo nezakazoval kličkování. Ze strany kluků však musí jít opravdu o kličkování, ne jen let střemhlav kupředu s tím, že protihráče zkrátka prorazím. Na druhém hřišti to bylo dokonce stále ještě o tom, že leckdo je schopen prorazit dokonce i spoluhráče, protože zkrátka nevnímá okolí.