Sobotní ráno jsme se sešli v Radotíně, liknavost některých rodičů a pozdní příjezd na sraz se mi raději ani nechce komentovat. Turnaj se odehrál v pěkné hale se super zázemím. Atmosféra byla velice přátelská.

K našemu údivu se hrálo na opravdu velkém hřišti. Na to naši hráči nebyli doposud zvyklí, a tak se v úvodních zápasech rozkoukávali. Zápasy chvílemi připomínaly rugby, neboť kdo získal míč na soupeřově území, už ho z něj nepustil. Na můj vkus jsme viděli málo individuálních akcí a zakončení, frekvence hráčů při práci s míčem byla rovněž nízká, a tak jsme se s trenéry dohodli, že podobné turnaje prozatím vynecháme.

Nicméně bych turnaj rozdělil na 2 tváře Tempa: 

Temposauři byli vyrovnaní všem soupeřům, jak herně tak fyzicky či mentálně, byli schopni prakticky ihned reagovat na nastalou situaci s velkým hřištěm a pokyny trenérů vstřebali téměř ihned. Každý si dokázal vzít míč a přejít soupeře jeden na jednoho, byť akce nevedla k zakončení. Slabší chvíle si vybrali někteří naši brankáři, protože góly, co dostávali, by měli normálně chytat. Na většině hráčů se projevil náročný program uplynulého týdne, a tak nám v semifinále a následném zápase o třetí místo chyběla "šťáva". V globále kluci odehráli vydařený turnaj.

Tempodraci zaostávali ve všech aspektech hry a velké hřiště jim dělalo problémy, většina hráčů nebyla schopna projít jeden na jednoho, chyběl nám drajv, vedení míče v rychlosti bylo mizerné. Když už jsme se dostali na soupeřovu půlku, byl pro nás problém zakončit a i ve vyložených šancích jsme nebyli schopni trefit bránu. Pokyny trenérů nebyli hráči schopni přijmout a aplikovat na hřišti do praxe. A tak individuální akce či vstřelení branky pro nás byly ojedinělé situace. Někteří hráči neměli touhu po vítězství, obdržená branka jim nevadila. Zde jsme opravdu na začátku cesty a musíme se více zaměřit na práci s míčem, individuální schopnosti jednotlivých hráčů.

Krásné nedělní odpoledne si naši hráči zpříjemnili fotbálkem v útulném prostředí kunratického fotbalového hřiště. Jejich soupeři byli hráči domácích Kunratic a sousední Jesenice. Tato utkání byla pro některé z našich hráčů premiérová v dresu Tempa. Tempáci měli zpočátku ze soupeře respekt, rovněž tak z atmosféry utkání, ale postupem času získávali na jistotě, uvědomili si, že soupeřem jsou jim kluci jako oni, výkon zlepšili a více vnímali rad trenérů. Celkově se Tempákům podařilo vstřelit krásných 13 gólů, předvedli několik rychlých úniků s míčem a pořádně zabojovali.