9.11.2015 22:14   Ondrej Jusko  

Do posledního domácího utkáni jsme nastupovali s cílem vyhrát, a tak se rozloučit s domácím publikem pro podzimní část sezony. Avšak nejen konečný výsledek je důležitý, ale i způsob, jakým ho dosáhneme (a to platí především pro mládežnický fotbal!).

Na těžkém terénu jsme první poločas slušně drželi míč na svých kopačkách. Přes jednotlivé řady soupeře jsme se dostávali konstruktivní mezihrou nebo individuálně. Hráči mají svobodu v rozhodování, co udělat s míčem, a nijak je v tom nesvazujeme pokyny "přihraj, kopni to, nekličkuj, hraj na jistotu…". Spíše vyžadujeme, aby vnímali dostatečně prostor kolem sebe (postavení soupeře/spoluhráčů, volné prostory) v každé herní situaci a vše realizovali v dostatečné dynamice a technické přesnosti. Téměř všichni hráči jsou "ochotní" z dané situace vyjet konstruktivně bez rozdílu, na jakém postu hrají. Hráči v obraně kreativně vyhodnocují dané situace bez tlaku hrát na jistotu, nebojí se vyvážet míč do ofenzivního pásma. Jsem rád, že i Mašek zapadnul v tomto utkání do tohoto konceptu hry a projevoval snahu hrát konstruktivně. I když v záložní formaci máme velmi rychlé kraje (Kopeš, Dvořák), nesnažíme se dobíjet rohový praporek a následně centrovat do vápna ve snaze vyhrávat hlavičkové souboje (somatotypem patříme v soutěži spíše pod průměr). Útoky se snažíme tahat prostředkem, kde hraji hráči, kteří se dokážou individuálně prosazovat v činnostech 1vs1. Bohužel, v předfinální fázi nám občas chybí větší klid ve snaze o přihrávku, nebo lepší nabídka od útočníků, kteří pořád nemají osvojenou nabídku obloukem, nebo nesprávným výběrem místa zbytečně zahušťují prostor. Pořád postrádám větší sebevědomí ve snaze skórovat ze střední vzdálenosti, kde místo jednoduché střely na bránu volíme komplikované řešení při hledaní lepší pozice skórovat.

Druhý poločas jsme nezachytili první desetiminutovku. Soupeř přidal další gól a hra se zvrtla v klasickou "kopanou". Hosté ve snaze o udržení výsledku zjednodušili hru a my ve snaze skórovat jsme způsob hry podřídili také výsledku. Jako pozitivum v tom vidím snahu o otočení skóre. Ale zda tenhle způsob hry ve druhém poločase (především posledních 25 minut) může rozvíjet potenciál jednotlivých hráčů v této kategorií (15 let), je z mého pohledu málo pravděpodobné.

Že nás trápí koncovka, je dlouhodobý problém, se kterým se kluci již potýkali i v žákovské kategorii a nemají tyto situace úplně zažité. Kdo viděl všechna naše utkání, ví, že si gólové příležitosti umíme vytvořit, bohužel efektivita jejich proměňování je velice nízká. Samotné hráče to mrzí, není nutné je v tom utápět, můžeme je jen nadále podporovat a byt rádi, že se do těchto šancí umí dostat. Věřit, že se to časem zlomí. Bohužel v tomto utkání jsme se moc nedostávali do zakončení, soupeř vstřelil více branek, a tak zaslouženě vyhrál.