Rozhovor týdne: Viktor Valta
4.9.2015 14:23
Dominik Kadlec
Trenér ročníku U15 se od nové sezóny připojil i jako hráč k A týmu mužů.
Ahoj Viktore, od léta jsi novou posilou našeho áčka, jaká byla tvoje předtempácká kariéra?
S fotbalem jsem začínal v pěti letech v šumavské vesničce jménem Vacov, odkud také pocházím. SK Vacov je celou kariéru mým mateřským klubem. Prošel jsem zde přípravkou a žáky, kde se nám podařilo postoupit do krajské soutěže. V dorostu jsem dva roky hostoval v nedalekém Vimperku. V 17 letech jsem měl nabídku jít hrát do Prachatic, kde jsem i krátce začal, ale nakonec jsem upřednostnil roční studium v Německu. Po návratu jsem začal hrát za dorost a v 18 letech za muže SK Vacov 1.B třídu. Trénoval nás trenér Josef Mráz, který před námi vedl třetiligové Strakonice. Po několika sezonách, kdy jsme skončili pokaždé druzí, jsme postoupili do 1.A třídy. Když po šesti letech trenér Mráz ve Vacově skončil, vzal jsem nabídku z blízké Čkyně, kde se hrál jihočeský krajský přebor. Ve 24 letech jsem se vrátil zpět do SK Vacov. Vzhledem k tomu, že jsem v té době čím dál více byl v Praze a na jih jezdil pouze na víkendy, nebylo to ono.
11. Tempácký ples
S áčkem už jsi trénoval před rokem, ale tehdy tvůj příchod nedopadl. Co se změnilo, že teď už se tvůj příchod skutečně uskutečnil? Před dvěma lety jsem poprvé začal přemýšlet, že bych začal hrát v Praze. Jelikož jsem trénoval na Tempu děti, byla to jasná volba. V zimě jsem začal trénovat s áčkem. Jenže v té době se Vacovu příliš nedařilo a hrál o sestup. Zároveň přišel nový trenér Milan Satrapa, který trénoval předtím v Písku. Vzhledem k tomu, že ve Vacově mám spoustu kamarádů a také rodinu, nemohl jsem je v tom nechat, a proto jsem se rozhodl ještě zůstat ve Vacově, i když to pro mě bylo náročné na dojíždění ve spojení s trénováním ligy na Tempu. Po roce se změnila jedna zásadní věc, dokončil jsem studium na FTVS UK a začal pracovat ve Sport Investu a tím pádem začal jezdit na Šumavu ještě méně. To byl moment, kdy jsem si řekl, že jdu hrát na Tempo. Také jsem to chtěl říci ve Vacově dopředu s předstihem, aby s tím počítali, proto jsem tu až nyní od léta.
Zajímavé je, že pozici na hřišti si převzal po svém trenérském kolegovi v U15 Lukasi Tománkovi, měli jste to takhle domluvené, že když přijdeš, tak on skončí?
Domluvené jsme to právě vůbec neměli, pořád jsme si říkali, že tady budeme hrát spolu a časem přemluvíme i Filipa Šmídka. To, že momentálně hraju na stejném postu jako Lukas, vyplynulo z přípravy a skladby týmu. Jsem dost univerzální hráč, za kariéru jsem prošel více postů. Nejlépe se ovšem cítím ve středu hřiště, i když mě to pořád táhne dopředu, dokážu se přizpůsobit. Zároveň věřím, že si brzy s Lukasem a také i Tomášem Maurerem zahraju – a nejen za B-tým, ale to hoši musí trošku potrénovat kondici, na deset minut na konci by to nemělo cenu.
Při své premiéře jste podlehli Modřanům. Jak jsi ten zápas viděl ty?
Do zápasu jsme vstoupili velmi špatně, nedokázali jsme nic vymyslet dopředu a dozadu jsme dělali hrubé chyby, ze kterých jsme dostali dva góly. Od 30. minuty se naše hra zvedla, do poločasu jsme snížili, a na začátku dokonce vyrovnali. V tento moment jsme měli Modřany dorazit, ale bohužel se nám to nepovedlo. Hrál se velmi důrazný fotbal, se kterým jsme měli problémy. Nakonec jsme před koncem po chybě inkasovali a prohráli. Takový zápas jsme měli jasně vyhrát, chybí nám trochu zkušenosti a vázne nám spolupráce. Myslím si, že až se trochu sehrajeme, tak to začne fungovat. Tento tým by měl hrát o umístění na bedně.
Jak jsi byl spokojený se svým výkonem v tomto utkání?
S výkonem jsem nebyl spokojený. Nevím proč, ale přestože už mám něco odehráno, jsem byl zbytečně nervózní a dost kazil. Jako od středního záložníka se ode mě očekává mnohem víc. Věřím, že se to v dalších zápasech zlepší!
Zatím to ze strany áčka není žádná sláva. Jak si myslíš, že áčko na podzim dopadne?
Tým je velmi mladý, potřebuje si to sednout, sehrát se. Chtěl bych být po podzimu do 5. místa a na jaře bojovat o bednu. Doufám, že na nás fanoušci po zápase v Modřanech nezanevřeli a budou chodit fandit ještě ve větším počtu!
Chuť sis jistě spravil v neděli, když jste s U15 porazili vysoko 4:1 Bohemku, která všechny tři předchozí zápasy vyhrála se skóre 29:2. S čím jste do toho zápasu šli?
Chtěli jsme Bohemku zaskočit aktivním pojetím hry, což se nám velice podařilo. Bohemka nás trochu podcenila a ve spojení s tím, že kluci perfektně plnili naše trenérské pokyny, tak se Bohemka nedokázala vůbec dostat do zápasu. Výborně nám vycházely křídelní kombinace, které jsme v týdnu před zápasem trénovali. Kluci si perfektně plnili jednotlivé taktické povinnosti, prostě vše šlapalo, jak má. Doufám, že nám to vydrží i do dalších zápasů a do konce podzimu již neprohrajeme!
Jak utkání probíhalo?
V podstatě od první minuty jsme na ně vlítli a nepovolili jsme až do konce zápasu. Jedinou slabou chvilku jsme si vybrali v prvním poločase, kdy jsme po chybě při odkopu dostali takový ušmudlaný gól. Myslím si, že zápas mohl klidně skončit 8:2 pro nás, jelikož jsme nevyužili mnoho jasných příležitostí.
FC Tempo Praha - 1.FC Karlovy Vary 4:1
Jak vidíš váš ročník 2001? V čem je jiný, že se mu tak daří? V týmu se podařilo poskládat dohromady čtrnáct fotbalistů, ze kterých každý může nastoupit plnohodnotně v základní sestavě. V týmu je dobrá chemie, funguje parta, i přesto že jsou tam kluci výkonnostně výš a kluci výkonnostně trochu níž. No a samozřejmě velkou zásluhu na tom má skvělý realizační tým, mám super dva asistenty Lukase a Filipa, na které se můžu spolehnout.
Trénoval jsi také někde jinde než na Tempu?
Trénoval jsem starší žáky ve Vacově a potom U15 v Prachaticích.
Jak ses vlastně k trénování na Tempu dostal?
Studoval jsem management sportu na FTVS s mým příbuzným Tomášem Maurerem, kde jsme si ke studiu přidali ještě studium trenérské licence UEFA A. Vzhledem k tomu, že jsme museli mít praxi, tak Tomáš začal trénovat na Tempu. Já v té době trénoval v Prachaticích. Když jsem se přestěhoval z Vokovic na Budějovickou a začal řešit, kde bych tady mohl trénovat, Tomáš mě přivedl na Tempo.
Co klukům ve vašem ročníku nejvíce vštěpuješ?
Když to stručně řeknu, chci hrát útočný kombinační fotbal, jako hraje Bayern Mnichov nebo Barcelona. Nejde říci, co nejvíce vštěpuju. Je potřeba komplexní rozvoj, jak základních pohybových schopností, tak i specifických fotbalových dovedností.
Jaký je tvůj trenérský cíl?
Bayern Mnichov, Barcelona a Arsenal! Teď vážně… Zastupování sportovců ve Sport Investu, které dělám, je velmi časově náročné, takže sotva stíhám trénovat kluky a hrát za Tempo. Jelikož práce je pro mě priorita, není již moc časového prostoru pomýšlet výš… Přesto bych jednou chtěl zkusit trénovat chlapy ve výkonnostním fotbale, ale k tomu vede dlouhá cesta.
Máš nějakou trenérskou slabinu, o které víš?
Občas jsem moc měkký na kluky. Další neřeknu:-).
Vzděláváš se nadále v trénování, a pokud ano, tak jak?
Snažím se chodit na různé semináře, které pořádá FAČR. Občas si přečtu něco v trenérských časopisech nebo na webu. Podle mě i sledování zápasu Ligy mistrů je svým způsobem vzdělávání, když to tedy není po pěti pivech v hospodě.
Chtěl bys závěrem něco dodat?
Chtěl bych poděkovat všem lidem, kteří se točí kolem fotbalu na Tempu, především vedení, rodičům, hráčům a fanouškům… Je nastavená dobrá cesta, ale je potřeba makat dál, ať se Tempíčko posouvá všude výš! A prosím kupte nám nové dresy, ať nám to sluší:-).
Osoby:
Viktor Valta
Tagy:
Rozhovor týdne