24.7.2015 23:08   redakce  

První zápasovou sezonu má za sebou ročník 2007 a u týmu se sešla parta kluků a rodičů, kteří fotbalem doslova žijí.

Cílem bylo rozvíjet malé fotbalisty po stránce morální, fyzické, fotbalové a týmové.

Všichni trenéři a rodiče udělali vše, aby se cíle podařilo naplnit. Absolvovali jsme nespočet tréninků, které byly zaměřeny na rozvoj pohybové všestrannosti (koordinace, rychlosti, síly), herních činností jednotlivce (obcházení soupeře, přihrávky, střelby). Odehráli jsme hodně zápasů v nejrůznějších podobách (1x1, 2x2, 3x3, 4+1, hráli jsme na kruhovém hřišti, dávali jsme góly po projetí brankou, hráli jsme na body a na vstřelené branky), kvůli pestrosti vjemů, rozvoji samostatného rozhodování hráčů.

Mezi silné stránky kluků určitě patří láska k fotbalu. Ta se například projevuje tím, že před i po tréninku jsou kluci pořád na hřišti. Mezi ty složky, na kterých je potřeba zapracovat, je větší kompenzace dětí. To především leží na bedrech samotných rodičů. Všem rodičům vždy doporučuji, aby pro své dítě vymysleli nějaký kroužek, doplňkový sport, který vykompenzuje fotbal. Mezi vhodné sporty patří například bojový sport, plavání, lezení na stěně…

Vizionář nejsem, ale budoucnost vidím nadějně. U našeho ročníku se sešla parta dětí a rodičů, která fotbalem žije (nebo začíná žít:-).

Soutěže jsme hráli dvě. Pražskou Elitu a druhou soutěž s o rok staršími hráči. V obou soutěžích byly těžší a lehčí zápasy. Zaujal mě tým Motorletu ročník 2007, na poměry klubu se snažil hrát velmi hezký fotbal, plný fotbalových dovedností hráčů bez důrazu na výsledek.

Jsem velmi rád, že celá tempácká mládež míří mílovými kroky směrem dopředu. Za poznámku určitě stojí to, že na Tempu máme trenéry, kteří se chtějí vzdělávat (45 licencovaných trenérů). Pro příští sezonu máme z toho 12 trenérů, kteří mají UEFA A a Profi licenci. Velmi kvituju postupné zlepšování herního projevu a hráčský progres u ročníku 2002.

Trenérství pro mě není práce, takže ani samotný jeho rozvoj. Snažím se diskutovat s jinými trenéry, sledovat jejich tréninky a metody, chodím na sportovní semináře… Dle mého uvážení se tyto poznatky potom snažím zařadit do fungování našeho týmu.

Jsem velmi rád, že vedení klubu dává velkou váhu mládeži, ale již přišel čas se také více věnovat mužské složce.

Během ledna jsme absolvovali lékařské prohlídky. Během sezony jsem dané prohlídky rozebíral s jednotlivými rodiči, co a jak s dětmi protahovat. Přišel za mnou jeden z trenérů a s nejistotou v očích se mě zeptal, zda ty cviky, co jsem ukazoval rodičům, může zkoušet také. Zda mu neublíží a pomůžou, jestli to není jenom pro děti:-).

Mé poděkování patří všem trenérům a naší paní vedoucí za čas a práci, která je posláním a zaplacená především úsměvy dětí.