10.4.2015 17:07   Dominik Kadlec  

Martine, trenérsky působíš u ročníku 2004. Jak ses k tomu dostal a jak dlouho u něj působíš?
Jsem u něj od nové sezóny a oslovili mě k němu kluci z vedení. Oni mě oslovili už před dvěma roky, to ještě nevyšlo, kvůli škole mám málo času.

Učím ve škole v Říčanech a ještě studuji. Dodělávám si magisterské vzdělání na Univerzitě Karlově.

S trénováním jsem začal před 18 lety na Braníku, kde jsem vedl až na dospěláky všechny kategorie od mladší přípravky po starší dorost. Současně jsem pak působil na ZŠ v Říčanech jako vedoucí fotbalových tříd.

Tempo je celkově lépe vedené. Má propracovaný systém a nějakou koncepci, které se snaží držet. Na Braníku mi přišlo, že se každý staral především o svůj tým. Mohu ale srovnávat pouze s dobou, kdy jsem tam působil.

Začínal jsem v Modřanech. Nejvíce jsem toho odehrál za Tempo (od žáků po starší dorost). Za chlapy jsem hrál na Braníku a v Pacově (u Říčan).

Měl jsem tady samé výborné trenéry. Nejdříve mě trénoval můj táta, pak pánové Juda s Vrbou a zapomenout nemohu ani na Tondu Tichého u staršího dorostu.

Určitě se dává větší důraz na práci s míčem. Jiná je také práce v trenérských týmech, doplňovaná třeba kondičním trenérem.

Oba jsme hlavní trenéři. Jirka má více na starosti celkovou organizaci týmu, já koukám spíše na individuální dovednosti hráčů.

Očekávám zajímavou soutěž a možnost měřit se s nejlepšími týmy u nás.

Určitě přijdou. Příprava začne dřív a očekávám, že po soustředění budou všichni k dispozici až do konce prázdnin, abychom se stačili na tak náročnou soutěž dobře připravit.

Tréninky přidávat nebudeme, myslím, že tři tréninky v týdnu stačí.

Největším úspěchem pro trenéra je, když vychová, případně se podílí, na výchově hráče, který to dotáhne do nějaké vyšší soutěže, případně do reprezentace. Já se můžu pochlubit, že jeden z mých svěřenců to dotáhl do reprezentace dvacetiletých, ve které odehrál asi 20 zápasů. Co se týká individuálního ocenění, tak jsem dosáhl v roce 2007 v dnes už zřejmě neexistující anketě o trenéra roku PFS na druhé místo za panem Trávníkem, který tehdy trénoval muže Horních Měcholup.

Určitě, právě ta organizace trenérského týmu.

Chtěl bych především, aby kluci zlepšili pohyb bez míče, více se nabízeli a nebáli se hrát.

Mám doma kazetu s kličkami od Luďka Procházky, ze které rád čerpám. Takže různá cvičení na obcházení soupeře.

Chtěl bych někde trénovat chlapy.

Bez bodů to nejde. Můžeš hrát sebelíp, když prohráváš, nikoho to stejně bavit nebude a trenéra vyhodí. Přesto si myslím, že hlavně v profesionálním fotbale by se mělo hrát pro fanoušky.

Jak se jim daří kontrolovat plnění domácích úkolů, které zadávají hráčům.