FC Tempo Praha
Rozhovor týdne: Josef Hurka
4.4.2015 15:27
Dominik Kadlec
Až ucítím, že jsem v áčku zbytečný, tak půjdu hrát za béčko, říká tempácký odchovanec.
Pepo, jak dlouho už jsi na Tempu a byl jsi také někde jinde?
Asi od 6 let bez přerušení, kromě přípravy ve Spartě. To bylo v dorostu, když nás trénoval pan Žižka, tehdy měl za úkol vybrat z každého ročníku v dorostu jednoho hráče do Sparty na přípravu. A tehdy vybral mě. Pak jsem se zase vrátil do Tempa.
Neměl jsi nikdy tendenci odejít?
Ani ne, já to tady mám rád. Tady byla vždycky dobrá parta, mám tady kamarády.
SK Střešovice 1911 - FC Tempo Praha 1:3
Lákal mě trenér Gregor do Střešovic, ale výš nikdy ne. V přeboru jsem mohl jít asi do třech týmů, ale přišlo mi zbytečné měnit tým na úrovni soutěže, když tady jsem spokojený.
Svoji kariéru jsi ale na Tempu párkrát přerušil kvůli zranění. Kolikrát to bylo a co se ti stalo?
Moje první větší zranění byl přetržený křížový vaz v koleni asi 6 let zpátky. To jsem chyběl asi 6 měsíců. Po tom zranění jsem měl asi dva tréninky a už jsem šel hrát za béčko. Já jsem se z těch zranění naštěstí vždycky rychle vylízal, každý mi říkal, že to bude na dlouho, ale já, jak jsem trochu mohl, tak už jsem byl na tréninku. Pak jsem si 4 roky zpátky přetrhl achilovku, to bylo hned první zápas po zimní přípravě a řekl bych, že to bylo ještě horší zranění než to koleno, potom jsem se bál, když jsem se vracel na hřiště. S tím jsem marodil zase 6 měsíců.
A jaké to je se vracet po takových zraněních?
Je to smůla, to je jasný. Ale zase si nedovedu přestavit, že bych fotbal nehrál, takže jsem to bral automaticky, že jak to půjde alespoň trochu, tak se hned vrátím.
Pomáhaly ti v návratu nějaké zvláštní léčebné procedury?
Ne, nikdy jsem neměl žádnou speciální rehabilitaci, prostě jsem šel na fotbal, jak to šlo.
Letošní sezóna se áčku moc nedaří. Čím to je?
No, ono je to poslední 3-4 roky dokola, nehrajeme sezónu, kdy bychom hráli v klidu. Trenér to má sice rád, že se hraje o sestup nebo o postup, ale já už bych si klidně zahrál alespoň jeden ten ročník v klidu ve středu tabulky. My jsme buď pod tlakem, že postupujeme z A třídy, kde máme tým jasně na první místo, ale pak v přeboru se plácáme. Já nevím, čím to je. Ono je to asi na delší rozbor.
Zažil jsi už takové období někdy dřív, kdy se týmu takhle nedařilo?
Určitě mi to připomíná tu předminulou sezónu, když jsme sestupovali.
A když nebudeme počítat tu poslední čtyřletku?
To ne, tam zrovna, když se sestupovalo, tak jsem byl zraněný, to jsem měl to koleno. Sledoval jsem to, ale nebyl jsem v tom aktivně jako hráč.
Na jakou sezónu vzpomínáš jako nejlepší?
To bylo, když jsme skončili čtvrtí v přeboru za trenéra Gregora. Na něj sice lidé občas nadávali, ale v tu dobu jsme vyhrávali zápasy úplně jednoduše. Měli jsme opravdu dobrý tým. A hlavně přebor v tu dobu měl jinou úroveň, než má teď.
Myslíš tedy, že se kvalita přeboru zhoršila?
Myslím si, že malinko ano.
Sokol Kolovraty - FC Tempo Praha 1:6 (1:3)
Jednoznačně Venca Nechvíla, správce.
A se kterým hráčem sis rozuměl na hřišti nejvíce? A neříkej, že Venca Nechvíla.
Mě bavilo hrát s Tomášem Fitzelem, když tady byl. Ten půlrok mě bavil, měli jsme volnost, on hrál střed zálohy, já hrál na kraji zálohy. Když jsem začínal v áčku, tak jsem hrál hlavně na kraji zálohy. Myslím, že jsme si na hřišti rozuměli.
Nyní v áčku střídáš většinou útok a střed zálohy. Kde se cítíš nyní nejlépe?
No, asi takový ofenzivní záložník, trenér to hodně střídá, je to těžké no. Třeba teď, když hraje Chris, tak pod ním, to mi asi vyhovuje nejvíc.
Jak dlouho ještě budeš hrát?
Já bych chtěl hrát fotbal co nejdéle. Mně když to nepůjde, nebo ucítím, že jsem v áčku zbytečný, tak půjdu hrát za béčko. S tím nemám problém. Kolikrát jsem chodil hrát v sobotu za áčko a v neděli za béčko, to mi vůbec nevadí. Spíš mi vadí, že už někdy cítím, že mě píchá v kotníku a tak podobně. Je fakt, že jsem ty zranění občas uspěchal a pak jsem cítil jiné věci, natáhl jsem si sval a podobně. Ale když bude zdravý a budu se cítit v pohodě, tak budu hrát.
Co bys chtěl vzkázat hospodskému Jirkovi Valáškovi?
Já mu ve finále držím palce, protože vím, že tady dělat hospodu není jednoduché. Dostává asi od kluků hodně zabrat. A hlavně ať hraje ještě za béčko, chtěl bych si s ním ještě zahrát.