26.3.2015 16:28   Dominik Kadlec  

Pocházím z trenérské rodiny, táta trénoval basketbal a děda z máminy strany dokonce basketbalový nároďák. Trenéřina ve mně byla prostě už odmala, už jako dítě jsem koučoval rodiče na svahu, při ping pongu s tátou jsem vymýšlel různé taktiky a tak. Když jsem skončil kariéru, tak mě to k tomu táhlo a na Fakultě tělesné výchovy jsem se přihlásil na fotbalovou specializaci, což je vlastně trenérská licence.

FC Tempo Praha - SK Kladno 4:3

Jaká byla tedy tvá hráčská kariéra a proč jsi skončil?
Odmalička jsem hrál za Slavii, ale nikdy jsem nebyl průrazný a ambiciózní. Všichni kluci mluvili o tom, že by jednou chtěli hrát 1.ligu a mně to bylo jedno, nežil jsem tím. Raději jsem chtěl jet na čtyři týdny na lyže.

To jsi byl přesně takový, jako si nepřeješ u svých kluků.
Přesně, až teď, když jsem dospěl, tak poznávám, že tím musíš žít, jinak to nikam nedotáhneš. No, a pak přišli takoví střelci jako Pekhart, Vošahlík, byl tam Vácha, Necid, byli jsme kvalitní ročník, když jsem byl o rok výše, tak tam hrál Dočkal. V tu chvíli bych tomu musel dávat mnohem víc, chtěli po mně, abych přešel na slávistickou školu, ale já chodil na jazykovku a chtěl jsem jít na gympl. O prázdninách jsem nechtěl začínat již 10. července s fotbalem, a tak jsem přešel do Podolí, kde jsem i skončil v dorosteneckém věku, po tom, co se začala rozpadat dorostenecká parta.

Každý, kdo něco dělá, by měl mít nějaký cíl. Jaký je ten tvůj aktuální trenérský?
Jednou se tím třeba živit, ale samozřejmě vím, že beze jména a bez hráčské kariéry je to těžké. Musíš mít velké štěstí, můžeš se svést třeba se šikovným ročníkem jako Kuba Dovalil, pak ti k tomu dají čuchnout a pomalými krůčky se můžeš někam posunout. Určitě je šance se prosadit a třeba i uživit i v mládežnickém fotbale, ale je potřeba jít tomu štěstí naproti a neustále se vzdělávat. I výsledky tomu můžou napomoci, je to jedna z tvých vizitek. Zatím mě to baví a uvidíme.

Jaký je tvůj trenérský sen, pokud není stejný jako cíl?
Já mám sen být spíše sportovním ředitelem. Prostě koncepčně-metodická činnost.

Ve kterém klubu?

Jestli to bude v Bundeslize nebo v Premier League, to je mi jedno. Ale ani v Synot lize bych se nezlobil.

Kde se vidíš za 10 let?
Doufám, že budu mít nějakou dobrou stálou práci, a když to bude ve sportovním prostředí, tak budu jedině rád, protože sport byl odmalička můj koníček. Myslím si, že sportovní agendě rozumím a chci se tím zabývat dál. Mělo by mě to samozřejmě uživit a snad se nebudu muset otáčet za každou korunou.

Hraješ se svým týmem na výsledky?
Výsledky jsou důležité i v mládežnických kategoriích, protože kluci mají z vítězství radost, dodávají ti motivaci do další práce, baví to trenéra i hráče. Ale ty výsledky by nikdy neměly být na prvním místě, na úkor výkonnostního progresu, na úkor toho, že chceš hrát bez rizika a na úkor individuálního i týmového rozvoje.

Většinou když nejsou výsledky, tak jsou nespokojení rodiče nebo klub. Jak to máš u svého týmu?
Najdou se rodiče, kteří výsledky prožívají více než ostatní. Je na nich vidět, když se párkrát za sebou prohraje, že hledají chyby. V tu chvíli s nimi musíš komunikovat, aby nedocházelo k odchodům do lepších týmů, protože se většinou jedná o výkonnostně silnější kluky. Říct jim, že to na nich stojí a z výkonnostního posunu je to pro ně přijatelnější, než být kusem třeba na Dukle.

A co klub?
Ono se říká, že ne. Ale samozřejmě ty výsledky dělají renomé celého klubu. Když se teď podíváme na ročník 2001, který je druhý v lize, tak si řeknou, hele Tempo, druhý, tam to dělají asi dobře. Když bude Tempo ve všech tabulkách poslední, tak pověst hodně utrpí.

U13 - Tomáš Maurer, Otto Nerad, Jana Matysová

Ligová příslušnost s sebou přináší odchody hráčů, kteří nejsou tak talentovaní a příchody hráčů, kteří se momentálně neprosadili ve větších klubech jako je Sparta, Bohemka, nebo kluků, kteří vynikají v menších klubech. Jak to ovlivňuje partu kluků? A jak rodiče?
My jsme v žákovské lize druhým rokem a ještě nám žádný kluk do klubu vyšší úrovně neodešel. Na druhou stranu je pravda, že odešlo hodně kluků, co na to neměli, ale to bylo často už ve starší přípravce, protože i elitní přípravková soutěž je velmi silná a někteří kluci byli na úrovni menších týmů. Ti rodiče, kteří jsou rozumní, viděli a pochopili, že pro ně žákovská liga nebude, takže bude lepší odejít. My jsme jim to nabídli, nevyhazovali jsme je, ale řekli jsme jim, aby počítali, že na hřišti pro ně bude minimální prostor a že bude lepši, když ten kluk půjde do týmu, kde si zahraje. Tam mu naroste sebevědomí, protože bude častěji u míče, budou mu vycházet věci, bude vyhrávat, kluci na něj nebudou naštvaní, že jim to pětkrát nedal, že to pětkrát ztratil. Samozřejmě byli i rodiče, kteří s tím měli problém. Buď si mysleli, že je jejich dítě nadané a nebo tady začínali a mysleli si, že tady i skončí. Ale bohužel takový je fotbalový život a pokud chceme, aby na Tempu žákovská liga byla a my jsme byli konkurenceschopní, tak bohužel ta výkonnost je samozřejmě potřeba.

Co ideálně s těmi kluky, kteří na ligu nestačí? Ti hráči prošli nějakou výchovou na Tempu a najednou se jich chceme zbavit?
Samozřejmě je dobré mít nějaké vazby na klub, kde víš, že to funguje a kam je můžeme posílat. Pokud víš, že tam trénuje nějaký blb, tak je hloupost tam někoho posílat. Když chceme mít úroveň, tak již odmalička musíme klást důraz na to, že to není kroužek a že Tempo není pro všechny. Na to by měli být již odmala připravovaní jak rodiče, tak děti. Ti kluci se samozřejmě vyvíjejí, ale nějaký pohybový potenciál je vidět už odmala. To je vidět už teď u ročníku 2009, že ne každé z těch 50 dětí ve školičce přejde do přípravky. Udělal se pro ně teď kroužek, který, si myslím, že je pro ně ideální.

Ty děti stejně budou muset při přechodu z přípravky skončit. Nestálo by zato mít v každé kategorii po dvou ročnících B tým, kde by mohli tihle kluci hrát?
Když jsme dostali žákovskou ligu, tak jsme chtěli udělat ještě jednu společnou soutěž pro kluky 2001 a 2002, kteří na tu ligu nemají. Ale pak potřebuješ další trenérské obsazení, kdo bude jezdit na zápasy s těmito kluky, protože ligu budeš hrát v Teplicích a k tomu pojedeš na přebor do Třeboradic. Potřebuješ kapacitu hřišť a ty jsou teď naplno vytížená.

Když se ti kádr takto obměňuje, nebrzdí to ten tým? Určitě vedeš hráče k nějakému stylu, dáváš jim fotbalové návyky a ti co přichází je třeba nemají.
Nám bohužel zatím moc nových kluků nechodí, ale občas přijde. Jako příklad k nám přišel kluk z Modřan, který vypadal pohybově šikovný, ale po technicko-taktické stránce samozřejmě zaostával. Dali jsme mu šanci a on svým přístupem a pohybovým nadáním kluky dohnal a teď je z něj jeden z těch lepších. Teď jsem sebral kluka, který si sem chodí kopat, když mám individuální tréninky, připadal mi pohybově šikovný a učenlivý a fotbal hrával za nějakou vesnici. Nabídl jsem mu individuální tréninky, individuální přístup, samozřejmě v trénincích si ho beru stranou a ta cvičení mu vysvětluji, protože kluci už základy mají a nechci je tím brzdit. Nebudu to ale dělat samozřejmě dva roky, dám mu půl roku a uvidíme, jaký udělá pokrok. Ale já si myslím, že pohybový potenciál je nejdůležitější, to ostatní uvidíme časem. Když půjdeš teď na atletiku a vezmeš si tam pět kluků, tak z nich uděláš třeba lepší fotbalový ročník, než máš.

A nebrzdí spoluhráče, se kterými je při hrách v týmu třeba tím, že neví kam nabíhat? Ti mu pak nemohou přihrát.
Je to tak, ty kluky, co tady jsou déle, na to musíš připravit. Vysvětlit jim, že je tady na zkoušku, že se to teprve učí a pracovat s tím tak, aby to pochopili. Samozřejmě do zápasů takového kluka nemůžeš hned zapojit.

Upřesni nám, prosím, jak dlouho jsi u svého ročníku.
Jsem u něj třetím rokem, od srpna 2012.

A teď si zkus vybavit jakými změnami prošli hráči. Stal z někoho na výkonnostním chvostu či někoho nevýrazného tahoun týmu a naopak?
To pořadí se vcelku nějak nezměnilo, ti lepší jsou stále lepší, ti slabší jsou stále slabší. Někteří třeba proto, že začali s fotbalem později. Ten vzorek je samozřejmě pořád hodně heterogenní, což asi na Tempu vždycky bude, ale hodně se ty rozdíly oproti přípravce zmenšily. Spíš jsem rád, že dělají pokrok obě ty skupiny a ti lepší jsou třeba teď ve výběrech. Samozřejmě jsou tam i kluci, kteří na tom byli dobře a teď spíše stagnují, ale to je o přístupu k tréninku, o tom jak chodí na tréninky a samozřejmě většina si prochází určitou sinusoidou.

FC Tempo Praha - FK Viktoria Žižkov 8:12

Kolik kluků máš z té doby nyní v týmu?
Spíš vyjmenuji, kdo je tady nový a potom to odečtu. Shaskhin, Solár, Novák, Lytvyn, Nerad, Marciano, Pešek, Ponert. Takových zhruba 11 kluků je tu pořád stejných.

A kolik jich bylo na začátku?
Na začátku myslím 22. Předtím, než jsem přišel, tak se nabralo hodně i nenadaných kluků, protože byl problém s počtem dětí. Pak se to samozřejmě hodně protřídilo.

V létě jste se po dlouhé době dočkali větší šatny. Pomohlo vám to k lepším výkonům?
Výkony to neovlivnilo, ale nedokážu si představit, že bychom byli pořád v té malé. Mně se teď ta velká zdá trošku malá:-). Nechápu, jak jsme tam mohli pobývat, asi nám nechodilo moc kluků na tréninky. My jsme se tam raději moc nezdržovali, sprchování jsme zavedli až ve velké šatně, aby si mohli kluci alespoň pověsit ručník.

Proč nehraješ za B tým, když se ti udělala registrace? Nevěříš si na I.B třídu?
To ani ne, to bych si i věřil, ale z toho velkého fotbalu jsem vypadl už skoro 8 let zpátky. Navíc já si hraji rád s míčem, a když vidím ty nižší soutěže, tak bych si tam připadal jako rozhodčí na tenise, jenom by mi balón přelétával nad hlavou a já bych byl naštvaný, že se nedostanu k míči. V současné době by to také bylo těžké spojit s tím, co mám - kroužky, tréninky. Navíc těžko to spojit s tím, že bych jel na ligu do Sokolova a pak hrál ještě za béčko v Třeboradicích.