FC Tempo Praha
U19: Fotbal je kolektivní sport
7.9.2014 14:13
Lukáš Kafka
Tempo prohrálo na Junioru 0:1 po katastrofální druhé půli.
Ve třetím kole jsme po dvou domácích zápasech poprvé zavítali ven. Hráli jsme na UMT na Junioru. Soupeř měl před zápasem plný počet bodů, a tak byl tabulkovým favoritem.
Do zápasu jsme vstoupili dobře, když hned v 1.minutě Kolařík vyslal nebezpečnou střelu, která však brankou neskončila. Hrál se bojovný fotbal, který byl však často přerušován až úzkostlivým hvizdem rozhodčího, a tak se na obou stranách kupily standardní situace. Většinou se rozehrávaly ze středu hřiště nákopem k bráně soupeře. Větší výhodu v těchto situacích měl soupeř, díky jednoznačné výškové převaze. Ze standardek si ale žádnou šanci nevytvořil. Při naší ztrátě balonu soupeř zakládal útoky opět nakopnutými míči, se kterými jsme si rovněž bez problémů poradili. Bohužel při našich odkopech od branky jsme měli po většinu zápasu nízké sebevědomí, a tak jsme často jako rozehrávku volili nákop, po kterém jsme v devíti případech z deseti prohráli souboj a nezískali ani následný odražený míč. Při ztrátě balonu soupeře jsme si ve hře počínali již lépe a do poločasu si vytvořili ještě tři nebezpečné šance (2x Veselý, 1x Kolařík). Soupeř zahrozil již jen z jedné standardní situace z vápna, která však neskončila střelou na branku. Myslím, že v prvním poločase jsme byli lepším týmem, ale do kabin se odcházelo za bezbrankového stavu.
O poločase jsme si řekli, jak lépe zakládat a vést útoky, ale asi mě nikdo nevnímal. Mávnutím kouzelného proutku jsme se stali ve druhé půli horším mužstvem, a to ani ne díky zlepšené hře soupeře, ale díky naší nepřesnosti a hře na schovávanou. Ve druhé půli spousta hráčů začala hrát příliš na sebe a nedokázala přejít 1 na 1. Když už se to povedlo, tak následovala velmi těžká přihrávka na spoluhráče a nebo přihrávka do prostoru, z čehož plynuly jen a jen ztráty. Ideálním řešením by bylo hrát na jeden až dva doteky, ale kluci měli svou hlavu... Díky tomu jsme si nebyli schopni vytvořit žádnou šanci. Jediné ohrožení branky následovalo po standardní situaci z 25 metrů, kdy míč olízl břevno. Junior dal ve druhé půli také břevno, po němž následovala ještě šance, ale s vypětím všech sil jsme se ještě ubránili. V 83.minutě se nám to už nepodařilo, když soupeř zahrával po našem faulu zkrácený roh a po centru na zadní tyč se soupeř hlavou ujal vedení. Po gólu jsme zůstali jako opaření a kromě tří standardních situací jsme si šanci nevytvořili a prohráli 0:1.
Dnes jsme předvedli katastrofální druhý poločas, kdy jsme nebyli schopni přejít 1 na 1, schovávali se a když už si nahráli, tak velice nepřesně. Když měl míč jeden ze středních záložníků, tak ti dva další běželi často jen vpřed, a tak jim bylo velice těžké nahrát. Krajní záložníci málo roztahovali hru a tím zhušťovali střed hřiště. Útočník dostával velmi těžké míče, tak pro něj bylo těžké se prosadit, na druhou stranu byl často v ofsajdu. Všichni výše zmínění měli dnes obrovský problém s prvním dotykem. Jediná řada, která dnes obstála, tak byla obrana a v ní vyčnívala stoperská dvojice.
Pokud bychom nadále pokračovali tak, jako ve druhé půli, budeme mít obrovské problémy se v soutěži udržet. Je třeba pochopit, že fotbal je kolektivní sport a že nehraje každý sám za sebe.
Do zápasu jsme vstoupili dobře, když hned v 1.minutě Kolařík vyslal nebezpečnou střelu, která však brankou neskončila. Hrál se bojovný fotbal, který byl však často přerušován až úzkostlivým hvizdem rozhodčího, a tak se na obou stranách kupily standardní situace. Většinou se rozehrávaly ze středu hřiště nákopem k bráně soupeře. Větší výhodu v těchto situacích měl soupeř, díky jednoznačné výškové převaze. Ze standardek si ale žádnou šanci nevytvořil. Při naší ztrátě balonu soupeř zakládal útoky opět nakopnutými míči, se kterými jsme si rovněž bez problémů poradili. Bohužel při našich odkopech od branky jsme měli po většinu zápasu nízké sebevědomí, a tak jsme často jako rozehrávku volili nákop, po kterém jsme v devíti případech z deseti prohráli souboj a nezískali ani následný odražený míč. Při ztrátě balonu soupeře jsme si ve hře počínali již lépe a do poločasu si vytvořili ještě tři nebezpečné šance (2x Veselý, 1x Kolařík). Soupeř zahrozil již jen z jedné standardní situace z vápna, která však neskončila střelou na branku. Myslím, že v prvním poločase jsme byli lepším týmem, ale do kabin se odcházelo za bezbrankového stavu.
O poločase jsme si řekli, jak lépe zakládat a vést útoky, ale asi mě nikdo nevnímal. Mávnutím kouzelného proutku jsme se stali ve druhé půli horším mužstvem, a to ani ne díky zlepšené hře soupeře, ale díky naší nepřesnosti a hře na schovávanou. Ve druhé půli spousta hráčů začala hrát příliš na sebe a nedokázala přejít 1 na 1. Když už se to povedlo, tak následovala velmi těžká přihrávka na spoluhráče a nebo přihrávka do prostoru, z čehož plynuly jen a jen ztráty. Ideálním řešením by bylo hrát na jeden až dva doteky, ale kluci měli svou hlavu... Díky tomu jsme si nebyli schopni vytvořit žádnou šanci. Jediné ohrožení branky následovalo po standardní situaci z 25 metrů, kdy míč olízl břevno. Junior dal ve druhé půli také břevno, po němž následovala ještě šance, ale s vypětím všech sil jsme se ještě ubránili. V 83.minutě se nám to už nepodařilo, když soupeř zahrával po našem faulu zkrácený roh a po centru na zadní tyč se soupeř hlavou ujal vedení. Po gólu jsme zůstali jako opaření a kromě tří standardních situací jsme si šanci nevytvořili a prohráli 0:1.
Dnes jsme předvedli katastrofální druhý poločas, kdy jsme nebyli schopni přejít 1 na 1, schovávali se a když už si nahráli, tak velice nepřesně. Když měl míč jeden ze středních záložníků, tak ti dva další běželi často jen vpřed, a tak jim bylo velice těžké nahrát. Krajní záložníci málo roztahovali hru a tím zhušťovali střed hřiště. Útočník dostával velmi těžké míče, tak pro něj bylo těžké se prosadit, na druhou stranu byl často v ofsajdu. Všichni výše zmínění měli dnes obrovský problém s prvním dotykem. Jediná řada, která dnes obstála, tak byla obrana a v ní vyčnívala stoperská dvojice.
Pokud bychom nadále pokračovali tak, jako ve druhé půli, budeme mít obrovské problémy se v soutěži udržet. Je třeba pochopit, že fotbal je kolektivní sport a že nehraje každý sám za sebe.