FC Tempo Praha
U17 + U16: Hodnocení sezóny 2013/14
16.7.2014 22:49
Dominik Kadlec
Doufám, že se s kluky zase potkám v áčku, loučí se s týmem trenér Dominik Kadlec.
Jaké byly cíle do právě skončené sezóny?
Našim cílem bylo vštípit klukům hru, která by se líbila a která rozvine kluky tak, aby se nebáli a naučili se řešit fotbalově i těžké situace. Zkrátka aby dostali dobrý fotbalový základ do budoucna. Co se výsledku týče, tak povinností byla záchrana přeboru a nic víc jsme neřešili. Soutěž béčka jsme měli pro to, aby si zahráli i ti slabší a zároveň pro to, že soupeři byli slabší, a tak i naši kluci si tam mohli vyzkoušet věci, ke kterým se v přeboru nedostali a nebo jim tam zpočátku nevycházely.
FC Tempo Praha B - SK Ďáblice 2:3
Jak se je podařilo naplnit?
Vzhledem k tomu, že jsme na jaře slyšeli i od soupeřů pochvalu za náš herní projev a velký pokrok proti podzimu, můžeme sezónu hodnotit jako úspěšnou. Záchrana přeboru to jenom podtrhla.
V čem měl váš tým navrch nad soupeři?
Určitě ne v centimetrech. Myslím, že pokud jsme se sešli alespoň v trochu solidním složení, tak jsme byli fotbalovější a to hlavně na jaře. Soupeři oproti tomu spoléhali hlavně na dobré hráče v obraně a v útoku, a tak často lítaly míče z obrany na útok a to slavilo úspěch. Pokud jsme neměli k dispozici hráče ročníku 97 ze staršího dorostu, tak jsme na soupeře nestačili hlavně fyzicky.
V čem naopak soupeři byli lepší?
Neřekl bych v čem byli lepší, ale spíš bych zmínil spoustu chyb, které jsme udělali a to v důsledku buď nízké sebedůvěry nebo technické nedostatečnosti. Góly jsme si tak často dávali téměř sami a nebo jsme je minimálně servírovali na zlatém podnose soupeři. Do tohoto hodnocení nepočítám týmy Střešovic a Braníka, ty byly jasně fotbalovější a lepší.
Na co jste se během sezóny nejvíce zaměřovali v tréninku a jak to bylo následně efektivní v zápasech?
Rozvíjeli jsme téměř všechno od správného zavázání si tkaniček u kopaček po první dotek s míčem. Hodně se mi líbí hráči, kteří umí obejít soupeře (a klidně i víc než jednoho), proto jsme se hodně věnovali různým druhům obcházení soupeře a hře 1:1. Na to navazovala kombinace a hlavně průniková přihrávka, která nám vůbec nešla. Řekl bych, že se nám to podařilo vylepšit, což jsme potvrdili i v několika utkáních. Myslím, že v týmu je několik kluků, kteří se dokážou uvolnit 1:1 a nebo i proti víc soupeřům, a připravit tak gólovou šanci pro sebe nebo pro ostatní. Dokáží udržet míč v těžkých situacích a nezbavit se ho. V téhle činnosti vynikal hlavně Matěj Čech, ale i ostatní jako Stankovič, Jasenovský či Klajbl. Jsem rád, že o kluky je zájem i z dorostenecké ligy a věřím tomu, že se tam prosadí.
FC Tempo Praha - SK Horní Měcholupy 2:1
Jak jste byli spokojeni s tréninkovou morálkou vašich svěřenců a jaké procento tréninkové účasti považujete za dostatečné?
Na naší úrovni by měl mít každý alespoň sedm tréninků z deseti a to s přihlédnutím k tomu, že má školu a podobně. Bohužel tuto 70% docházku u nás v týmu mělo maximálně tak šest kluků a to je bída. Co může ale trenér dělat, pokud mají kluci neustále bolesti hlavy, břicha, doučování, chodí k zubaři a nebo do muzea a že takových kluků jsme na podzim měli. Je pravdou, že většina z nich ještě na podzim skončila. Během sezóny se nám krásně ukázalo, koho fotbal opravdu baví a kdo ho hrál, a nebo stále ještě hraje, jenom ze setrvačnosti a nebo kvůli přání rodičů. Problém byl, že docházka nebyla ideální ani na zápasy. Kluci přeřazení do staršího dorostu s námi sice chodili, ale bylo znát, že priorita je pro ně starší dorost a málokdy se u nás sešli všichni. Když se k tomu přidala zranění a různé cesty do zahraničí, tak jsme do většiny zápasů nastupovali s některými kluky, kteří na přebor nestačili.
Jak probíhá komunikace s rodiči a jak jste s ní spokojeni?
Našim cílem bylo vštípit klukům hru, která by se líbila a která rozvine kluky tak, aby se nebáli a naučili se řešit fotbalově i těžké situace. Zkrátka aby dostali dobrý fotbalový základ do budoucna. Co se výsledku týče, tak povinností byla záchrana přeboru a nic víc jsme neřešili. Soutěž béčka jsme měli pro to, aby si zahráli i ti slabší a zároveň pro to, že soupeři byli slabší, a tak i naši kluci si tam mohli vyzkoušet věci, ke kterým se v přeboru nedostali a nebo jim tam zpočátku nevycházely.
FC Tempo Praha B - SK Ďáblice 2:3
Vzhledem k tomu, že jsme na jaře slyšeli i od soupeřů pochvalu za náš herní projev a velký pokrok proti podzimu, můžeme sezónu hodnotit jako úspěšnou. Záchrana přeboru to jenom podtrhla.
V čem měl váš tým navrch nad soupeři?
Určitě ne v centimetrech. Myslím, že pokud jsme se sešli alespoň v trochu solidním složení, tak jsme byli fotbalovější a to hlavně na jaře. Soupeři oproti tomu spoléhali hlavně na dobré hráče v obraně a v útoku, a tak často lítaly míče z obrany na útok a to slavilo úspěch. Pokud jsme neměli k dispozici hráče ročníku 97 ze staršího dorostu, tak jsme na soupeře nestačili hlavně fyzicky.
V čem naopak soupeři byli lepší?
Neřekl bych v čem byli lepší, ale spíš bych zmínil spoustu chyb, které jsme udělali a to v důsledku buď nízké sebedůvěry nebo technické nedostatečnosti. Góly jsme si tak často dávali téměř sami a nebo jsme je minimálně servírovali na zlatém podnose soupeři. Do tohoto hodnocení nepočítám týmy Střešovic a Braníka, ty byly jasně fotbalovější a lepší.
Na co jste se během sezóny nejvíce zaměřovali v tréninku a jak to bylo následně efektivní v zápasech?
Rozvíjeli jsme téměř všechno od správného zavázání si tkaniček u kopaček po první dotek s míčem. Hodně se mi líbí hráči, kteří umí obejít soupeře (a klidně i víc než jednoho), proto jsme se hodně věnovali různým druhům obcházení soupeře a hře 1:1. Na to navazovala kombinace a hlavně průniková přihrávka, která nám vůbec nešla. Řekl bych, že se nám to podařilo vylepšit, což jsme potvrdili i v několika utkáních. Myslím, že v týmu je několik kluků, kteří se dokážou uvolnit 1:1 a nebo i proti víc soupeřům, a připravit tak gólovou šanci pro sebe nebo pro ostatní. Dokáží udržet míč v těžkých situacích a nezbavit se ho. V téhle činnosti vynikal hlavně Matěj Čech, ale i ostatní jako Stankovič, Jasenovský či Klajbl. Jsem rád, že o kluky je zájem i z dorostenecké ligy a věřím tomu, že se tam prosadí.
FC Tempo Praha - SK Horní Měcholupy 2:1
Na naší úrovni by měl mít každý alespoň sedm tréninků z deseti a to s přihlédnutím k tomu, že má školu a podobně. Bohužel tuto 70% docházku u nás v týmu mělo maximálně tak šest kluků a to je bída. Co může ale trenér dělat, pokud mají kluci neustále bolesti hlavy, břicha, doučování, chodí k zubaři a nebo do muzea a že takových kluků jsme na podzim měli. Je pravdou, že většina z nich ještě na podzim skončila. Během sezóny se nám krásně ukázalo, koho fotbal opravdu baví a kdo ho hrál, a nebo stále ještě hraje, jenom ze setrvačnosti a nebo kvůli přání rodičů. Problém byl, že docházka nebyla ideální ani na zápasy. Kluci přeřazení do staršího dorostu s námi sice chodili, ale bylo znát, že priorita je pro ně starší dorost a málokdy se u nás sešli všichni. Když se k tomu přidala zranění a různé cesty do zahraničí, tak jsme do většiny zápasů nastupovali s některými kluky, kteří na přebor nestačili.
Jak probíhá komunikace s rodiči a jak jste s ní spokojeni?
Myslím si, že v mladším dorostu už by měla komunikace probíhat hlavně mezi trenérem a klukama. S rodiči jsme tedy do styku příliš nepřišli a pokud ano, tak vše proběhlo v pořádku.
Co budete chtít v následující sezóně zlepšit ve vašem týmu?
To už je otázka na nové trenéry, ale pokud jim mohu poradit, tak je potřeba zvednout klukům sebevědomí a hodně zapracovat na pohybu po hřišti bez míče, bez toho se fotbal hrát nedá.
Co byste rádi viděli za zlepšení ve fungování celého klubu?
Jednoznačně je potřeba vyřešit hřiště, protože terén na obou je katastrofální, což je ale úměrné jejich zátěži.
Co vás zaujalo na MS v Brazílii?
Co budete chtít v následující sezóně zlepšit ve vašem týmu?
To už je otázka na nové trenéry, ale pokud jim mohu poradit, tak je potřeba zvednout klukům sebevědomí a hodně zapracovat na pohybu po hřišti bez míče, bez toho se fotbal hrát nedá.
Co byste rádi viděli za zlepšení ve fungování celého klubu?
Jednoznačně je potřeba vyřešit hřiště, protože terén na obou je katastrofální, což je ale úměrné jejich zátěži.
Co vás zaujalo na MS v Brazílii?
Účes a loupežnický plnovous Raula Meirelese z Portugalska.
Chcete dodat něco, na co jsme se nezeptali?
Po třech letech končím u ročníku 98 a doufám, že se s většinou kluků zase setkám a to v áčku. Většina z nich je šikovná a pokud budou chtít, tak se tam určitě dostanou a třeba se někteří posunou možná i výš, minimálně dva na to mají.
Po třech letech končím u ročníku 98 a doufám, že se s většinou kluků zase setkám a to v áčku. Většina z nich je šikovná a pokud budou chtít, tak se tam určitě dostanou a třeba se někteří posunou možná i výš, minimálně dva na to mají.