Ml.přípravka B: Hodnocení sezony 2012/13

16.7.2013 22:14   Antonín Plachý  

Nejlepší moment sezony? Každý trénink a každý zápas, říká trenér Antonín Plachý.

Jaké byly cíle do právě skončené sezóny?
Cíle byly téměř všeobjímající, protože vedeme stále malé děti a je třeba je rozvíjet komplexně. Samozřejmě ty nejdůležitější, aby to byl vyvážený rozvoj, jsme naplňovali skladbou tréninku, kde 5 měsíců byla jednou týdně součástí gymnastika, ale obratnostní silové a rychlostní prvky byly na programu i ve fotbalových trénincích. Dalo by se toho říci hodně k dílčím cílů jako zpracování míče, dovednost začít kombinovat atd., ale to se mi nechce. Obecně řečeno byl vidět krásně rozdíl mezi prvními utkáními sezóny, kdy jsme se v utkáních příliš nezabývali dovedností dětí kombinovat a na konci, kdy se ukázal trénink právě v zápasech a hráči již byli schopní si přihrávat. Takže ve druhé polovině jsme již přehrávali i starší ročníky herně, protože naprostá většina dětí, nejen ti nejlepší, umí obejít protihráče, nebo i dva až tři a teď už začínají i rozlišovat, kdy je výhodné přihrát, takže se hra sama o sobě více strukturuje. Jinak si pochvalujeme to, že děti hrají za každých okolností fotbal, ne odkopávanou a samozřejmě z toho občas pramení góly do naší sítě. To nejvíc podporuje to, že nemáme žádného "brankaře specialistu" a ani příští rok mít nebudeme, ačkoliv se již někteří kluci tlačí do branky víc než ostatní.

Jak těžká byla soutěž, v čem byli soupeři lepší a v čem je naopak převyšoval náš tým?
Jelikož jsme měli přihlášené dvě soutěže na dvě hřiště pro našich skoro třicet dětí, bylo by možné hodnotit i rozdílnou úroveň. To ale také dělat nebudu, protože jde hlavně o individuální rozvoj dětí a vůbec ne o soutěž. Postupně jsme se srovnali kombinačně s týmy, které již dříve začaly s nějakým rozdělováním na útočníky a obránce, ale šlo to cestou přirozeného učení. Nic jsme vlastně dětem netlačili do hlavy při tréninku a zabývali se více těmi individuálními a všeobecně rozvojovými prvky. To už se začíná ukazovat v počtu kvalitních hráčů, kteří by sice mohli odejít do větších klubů, ale vzhledem k tomu, že je jich opravdu velké množství (počet říkat nebudu), tak je vcelku zbytečné, aby jezdili někam dál, když mohou pokračovat tam, kde bydlí a jezdit již na trénink i sami. Krom toho musím říci, že budou pokračovat s dobrými trenéry, protože trenérská parta i s partou rodičů kolem funguje bezvadně a kdyby se dalo měsíčně rozdělit mezi trenéry 50 tisíc (v současnosti chodíme čtyři a od září už snad zase v pěti), tak bych to hned udělal. Přece jen se staráme o třicet dětí a Manchester United má také cirka jednoho trenéra na 5 dětí, tak proč nebýt jako Manchester. Jo a rád vyzdvihnu i rodiče, kteří jdou třeba do branky, nebo točit lanem, když je třeba. Napadá mě, že si tak vlastně zadarmo zacvičí a mohli bychom od nich za takovou aktivní účast na tréninku vybírat.

Kde byste chtěli být se svým týmem na konci příští sezóny?
No nejlépe někde u moře na nějakém hezkém místě s pláží a pěkným hřištěm. Dovedu si představit, že bychom tam byli celý měsíc, nechodili do práce a živili se zmrzlinou. Myslím, že by se to líbilo i dětem.

Jak fungovala spolupráce s ročníkově okolními týmy a co by se na ní případně mohlo vylepšit?
Spolupráci s trenéry ze svého pohledu vidím dobře. Líbilo by se mi, kdyby na trenérských seancích, které občas míváme, byli trenéři ze všech ročníků, ale nutit nikoho nemůžeme, přece jen jde o ryze dobrovolnou činnost a většina, nebo všichni trenéři, by mohli mít zároveň na bariérách u hřiště loga sponzorů, protože toho času, benzínu, telefonů, které s tím stráví, se v našich podmínkách zaplatit nedá. Někteří trenéři přicházejí s otázkami jak dělat tohle a jak ono a vždy se snažíme najít řešení. Tohle je přesně cesta jak vylepšovat kvalitu tréninků. Ideální by bylo, kdybychom měli šéftrenéra dětí a mládeže - profesionála, který by měl zkušenost, vědomost, dovednost i zapálení pro věc. Který by byl každé odpoledne na tréninku s dvěma třemi kategoriemi, pomáhal s řízením tréninku a dával zpětnou vazbu trenérům. Šéftrenér není jen ten, kdo občas pomůže, to musí být práce naplno. Něco jako "duše klubu", ale tuhle funkci už obsadil Vašek. No, třeba se to někdy podaří.
 
Jak jste spokojeni s účastí a přístupem ke tréninkům?
U dětí super. U rodičů skoro super, protože malý déšť není důvod nepřijít na trénink. Jen ať se děti tuží.

Nejlepší moment sezóny?
Každý trénink a každý zápas. Jinak už se zase těšíme na soustředění k řece - hraní, zmrzliny, hraní, koupání, hraní, taboráky, hraní....

Nejhorší moment sezóny?
Když musíme říct některým dětem - rodičům, kteří by chtěli nově chodit na Tempo, že už je nás hodně. Ne že bychom nepřibírali, ale když vezmeme dalších pět nových dětí, které ještě fotbal nehrály, tak k tomu potřebujeme dalšího trenéra. Zase by na to dopláceli ti, co již nějaký ten rok chodí a jsou fakt dobří a to také nechceme.

Co Vám osobně přináší trénování?
Pohodu, zkušenost, užitečně strávený čas, trochu pohybu, trochu nervů když vím, že trénink nestíhám, radost, když mají radost děti, Zoufalost, když vidím, co všechno by se dalo dělat dělat, kdybych byl profík a mohl se tomu věnovat na plné kule, víru v budoucnost, když vidím jak šikovné máme děti.
 
Co Vám to naopak případně bere?
Kdyby se nějak dalo zařídit, aby se rozrůstal čas, který je strávený užitečně a nepočítal se do celkové denní spotřeby.

Chcete-li něco říci závěrem, tak prosím...
Tempo si získává stále větší kredit mezi ostatními kluby a rodiči, alespoň tak se to ke mně dostává zpět. Možná tomu pomůže i žákovská liga, možná spíše naopak. Nejdůležitější pro fotbal však stále je a bude v dětských kategoriích rozvoj individuálních hráčských dovedností, a tak by měla být vedena i liga žáků. Kluci samozřejmě hrají, aby vyhráli a špatný výsledek je štve a musí štvát, ale pro nadcházející sezónu je třeba se obrnit trpělivostí a být silný v tom, že ačkoliv se prohrává, hrajeme dál jako by to bylo 0:0. Do žákovské ligy by neměly naskakovat týmy, které tam jdou "ukopat výsledek". I ty větší kluby ocení raději to, že se proti nim někdo snaží hrát fotbal a rve se naplno do konce, i když prohrává o 10 gólů, než destrukci a zlomenost výsledkem. To je výzva pro všechny hráče a trenéry žákovské ligy. Dělejte fotbalový kredit Tempa v lize, aby kluky fotbal bavil, i když prohrávají.

Osoby: