Ml.žáci A: Zápas jako na houpačce

4.6.2013 0:54   Jiří Vosecký  

Tempo remizovalo s Čafkou 5:5.

Ve středu jsme měli odehrát přeložený zápas s týmem ČAFC Praha (důvodem byl nezpůsobilý podmáčený terén), ale opět to vypadalo, že bude zápas odložen. Nakonec se však zápas přece jen odehrál na horním hřišti, které připomínalo spíš nedaleký bazén v Praze Podolí.

V podzimním duelu jsme si zápas de facto prohráli sami a to neproměňováním jasných gólových šancí a za velkého přispění nejlepšího hráče utkání, Anety z týmu Čafky, která ho sama rozhodla v poslední minutě. V jarní části sezony je vidět u kluků velký herní posun, který potvrzujeme i výsledkově. Do zápasu jsme tak vstupovali v pozici jasného favorita.

Začátek utkání byl v naší režii, ovšem do vedení šel tým Čafky. Na těžkém terénu se podařilo prokličkovat hráči s číslem dvanáct a nikým neatakován využil při střele nerovnosti těžkého terénu, 0:1 v páté minutě. V desáté minutě Viši přečetl rozehrávku a našel Mášu, který uklízí do prázdné branky, 1:1. O čtyři minuty později Polda krásnou kolmicí vysílá Soukyho a ten nezaváhá, 2:1. V 16. minutě po faulu na Poldu si staví balon na penaltu Vojta Soukup a netrefuje branku. Ani neproměněná penalta nás nevyvádí z tempa a pokračujeme v dobrém výkonu, který potvrzujeme gólem Baldy. Ten si ve složité situaci posunuje balon hrudníkem a rychlým průnikem se dostává přes půl hřiště a zakončuje střelou podél gólmana Čafky, 3:1 v devatenácté minutě. Ve 26. minutě po krásném centru Baldy z rohu si naskakuje Viši a hlavou uklízí balon do šibenice, 4:1. Poté následovala minuta, během níž jsme nechali dvěma rychlými góly soupeře snížit na 4:3, a umožnili mu tak se vrátit do zápasu. Podobně jsme to umožnili týmu z Podolí. Nejspíš pocit uspokojení nám v hlavách přepne program, z režimu hrajeme na 100%, na režim už jsme vyhráli, není potřeba se zbytečně unavovat a zápasy tak zbytečně dramatizovat.

Ve druhém poločase jsme ještě nechali soupeře výsledek otočit na 4:5, když čtyři góly nám dal hráč s číslem dvanáct, se kterým jsme si nevěděli rady. Poté z nás spadla psychická deka a kluci zase začali hrát svůj fotbal, který předvádí celé jaro. Vytvořili jsme si velký počet šancí, ale bohužel ani ze samostatných nájezdů na brankáře jsme nebyli schopni výsledek změnit. Krásnou akci zakončil po centru Baldy hlavou do sítě Souky, bohužel z ofsajdového postavení. Tři minuty před koncem jsme dostali možnost kopat druhou penaltu zápasu, k balonu si sebevědomě stoupnul Viši a srovnal účet zápasu na konečných 5:5.

Pro nezaujatého diváka to musela být, i za deštivého počasí, příjemná podívaná. Zápas byl jako na houpačce, padlo deset gólů a dobrý výkon rozhodčího přispěl ke kvalitnímu fotbalu. Škoda jen, že neumíme udržet pozornost, a připravujeme se tak o vyhrané zápasy. Naše hra dokáže vyprodukovat nespočet šancí, na druhou stranu si pak umíme zápas prohrát neuvěřitelnými chybami, které jednoznačně plynou z nekoncentrovanosti v jednotlivých
momentech zápasu. Ve věku třinácti let bychom měli být schopni odehrát zápas koncentrovaně. Je potřeba na tom přes léto zapracovat a potvrdit fotbalové kvality lepším postavením v tabulce. Tým patří do horních pater tabulky, ne do jejího středu. Fotbal nehrajeme jen proto, abychom byli první, samozřejmě. Je ale škoda nehrát nahoře, tým tu kvalitu jednoznačně má. A ať si říká každý co chce, ale vyhrávat je vždycky příjemnější a lépe se pak pracuje a motivuje do dalšího fotbalového života kluky, kteří jsou ve věku puberty.

Zápasy: