FC Tempo Praha

St.žáci A: Vítězný lazaret

26.3.2013 11:31   Dominik Kadlec  

Nevídaně oslabený tým dokázal přivézt tři body z Vršovic.

V sobotu ráno jsme vyrazili na první mistrovský zápas jarní sezony. Čekal nás soupeř z Vršovic a brzká hodina výkopu v 8:45 na UMT V Úžlabině. To samo o sobě pro nás bylo nepříjemné, protože poránu se nám většinou moc nedaří, ale v kontextu všech událostí, které nás postihly před zápasem a i během zápasu, to byla asi ta nejmenší překážka.

Bohužel jsme do zápasu už trochu tradičně nemohli využít Davida Jelínka, kterého postihly ve čtvrtek teploty a žaludeční obtíže. Dále nám scházel již klasicky Hlaváč, z nemoci se nedokázal dostat Dobřanský, problémy s kotníky vyřadily Adámka a natažený sval pro změnu brankáře Veselého. S tím vším jsme ovšem počítali a nemělo nás to zaskočit. Bohužel totální kolaps a pro mě naprosto nepochopitelnou věc předvedl brankář Marinov, který na utkání nedorazil. Do branky se tak musel postavit Radim Malinkovič, který neměl k dispozici ani brankářské rukavice a chytal v rukavicích na běžky:-). Tím pádem se do sestavy musel posunout Martin Liska, který bojoval ještě den před zápasem s teplotou a během prvních minut si ještě poranil koleno. Aby toho nebylo málo, tak žaludeční nevolnost už od začátku vyřadila Jirku Kopeše a o půli nás musel opustit Ondra Svoboda, kterého čekal druhý zápas. Ve druhé půli tedy bylo zajímavé pozorovat na hřišti po jedné noze poskakujícího Lisku a nebo dozelena zbarveného Kopeše. Přede všemi kluky, co na zápase byli, musím smeknout klobouk, protože se se situací vypořádali skvěle a ukázali charakter. Zejména pak opravdu Liska a Kopeš, kteří týmu pomohli i přes své indispozice.

A teď něco málo o hře..
..první poločas se odehrávala hra spíše na naší polovině, kdy se Vršovice snažily zejména centry a vysokými míči proniknout do našeho vápna, většina akcí ale končila ještě dřív, než se jim podařilo zakončit a nebo byly střely slabé a poradil si s nimi Malinkovič. Největší šanci měly Vršovice po rohovém kopu nebo centru, kdy byla ve vápně trma vrma, několik hráčů míč netrefilo a nakonec jsme ho dopravili do bezpečí. To už jsme ale vedli 1:0, protože v 15. minutě se zničehonic opřel do míče dosti před vápnem Matěj Čech a překonal vršovického brankáře. Na 2:0 mohl ještě přidat Vejšický, když se po pěkné akci octl sám před brankářem, zakončení ale prováhal a nakonec byl zlikvidován obráncem, který mu ještě přišlápl achilovku a můžu vám říct, že když Vejša musel střídat, tak nám na střídačce nebylo opravdu dobře. Naštěstí to rozhýbal a do druhé půle byl opět připraven.

Ve druhé půli jsme byli na hřišti lepším týmem my. Dostávali jsme se častěji do kombinace a dařilo se nám držet balon na soupeřově polovině. Vršovice hrozily spíše z brejků, ale naše obrana podpořena dobrými výběhy Malinkoviče pracovala velice dobře. My jsme si vypracovali ve druhé půli dvě čisté golové šance a hned první z nich využil Vejšický a dodal nám trochu klidu. Ve druhé se po pěkné akci a hezkém přistrčení od Vejšického objevil v šanci Löfler, jenž po celý zápas neúnavně podporoval z obránce ofenzivu, bohužel zakončení mu nevyšlo a minul branku.

Zápas jsme nakonec s vypětím všech sil zvládli vítězně a to si myslím, že naprosto zaslouženě, protože Vršovice si za celý zápas nevytvořily pořádnou šanci.

Zápasy:

SK Union Vršovice - FC Tempo Praha 0:2 (0:1)