St.přípravka A: Napínavé jak kšandy dědy Lebedy

13.12.2012 12:25   Jana Matysová  

Tempo sehrálo kvalitní zápas s Bohemkou ve strašidelných Hrdlořezech.

Nic nesplete člověka tolik jako název čtvrti. Tak třeba takové Dejvice. Mysleli byste, že se tam budou lidé předhánět v rozdávání, ale jak nám příběh lakomé Barky ukazuje, lidé zde škudlili, hamonili, lakotili a byli krkouni. No a co pak takové Hrdlořezy? Kdo by se bál sem jet jen z obavy o svoje hrdlo, tak tomu je nutno předestřít, že, a to je statisticky dokázáno, se zde hrdla neřežou více než kdekoliv jinde. A nejméně pak k úhoně dojdete na travnaté ploše fotbalového hřiště, tedy co se hrdla týká. Jo to kdybychom byli v takových Noholamech či Dechuberech, mohli bychom se obávat, že v následujících jednapadesáti minutách by mohlo dojít k naplnění místního označení.
No a právě v těchto Hrdlořezech jednou trenér povídá: "Tak kluci je třeba bojovat už od první minuty a nevypustit žádný souboj!“

„No počkat počkat,“ kluci nato „ale vždyť tu proti nám bude stát Bohemka?!“

„Ale kluci, vždyť vůbec nezáleží na tom, kdo proti nám stojí, ale na tom jestli chceme hrát! Ano vítězství je hezké, ale těšilo by nás, kdybychom ho získali nakopáváním z půlky nebo celkově odfláknutou hrou?“

A kluci museli uznat, že by je to možná těšilo, ale nic by jim to nedalo.

Je zajímavé, že přibližně v téže chvíli vedl trenér soupeře podobný rozhovor ke svým svěřencům.

Venku zatím se hrstka rodičů krčila v chladném nedělním ránu, tiše doufajíc, že místní restaurační zařízení nesplní hrozbu otvírací doby a otevře o pár hodin dříve, aby se mohli zahřát přinejmenším na těle.

No a jak to tak na fotbalových zápasech chodívá, když trenéři uznají, že předali veškeré možné i nemožné, povzbuzující i varovné informace, otevřou dveře kabin a nechají vyjít své svěřence na travnatou plochu, aby svou předzápasovou přípravou vyděsili soupeře. A když i toho je dosti, a jak jedněm tak druhým docházejí již náměty výstražných pozic, dorazí rozhodčí, aby započal téměř bratrovražedný souboj.

Toho dne se začalo již od samého rána z hrdlořezského trávníku kouřit a kouřit se ještě dlouho nepřestalo.  A kdyby se zvědavý kolemjdoucí přes plot podíval, co se tak kouří z trávníku, vždyť ještě nemrzne a do čarodějnic taky daleko, uviděl by jak zelenobílí a červenožlutí si zatápějí vzájemně.

No utkání vám to bylo napínavější než kšandy dědy Lebedy, obzvláště pak na jednom hřišti, kde raději rozhodčí ukončil zápas, zrovna v okamžiku, kdy se červenožlutý chystal naklonit vyrovnané skóre na svoji stranu.A ačkoli celkové skóre dopadlo 4:19 ve prospěch domácích, a někomu se může zdáti výraz vyrovnaného zápasu hodně nadnesený, je třeba podotknouti, že si kluci vzali něco z toho, co jim trenéři řekli před zápasem a snažili se nepodlehnout pocitům marnosti.

Zápasy: