Nastupuje v obraně i v záloze, je důrazný a i díky tomu sbírá žluté karty. Zápasy odjezdí ve prospěch týmu a trenéři si toho váží. Tohle všechno vyneslo do ideální jedenáctky podzimu fotbalistu Tempa Dominika Kadlece. "Fakt jsem to nečekal, že se tam dostanu. Potěšilo mě to. Je to motivace pro člověka, aby makal dál," hlásí univerzál týmu ze Lhotky.
Sledoval jste bodování trenérů, kolik máte hlasů a zda je šance se do elitní jedenáctky prosadit?
Určitě na to v týmu koukáme, docela pravidelně. Řešili jsme s Honzou Míkou, kdo má víc bodů. Ale v jiných týmech tam mají tahouni víc hlasů, takže jsem nečekal, že se do té jedenáctky dostanu. Je to příjemné překvapení.
Jak moc jste byl na podzim s výkony spokojený?
Mně osobně teda začátek a konec podzimu moc nevyšel. Ale nějaké to mezidobí snad ano, tam jsem byl celkem spokojený. Když vezmu Tempo jako celek, tak spokojení být nemůžeme. Nedáváme góly a to nás provázelo po celý podzim. To nás hodně trápí.
Je celkem pochopitelné, že jedenácté místo moc nesplňuje vaše představy…
My máme jeden jednoduchý cíl: Chtěli bychom postoupit do divize.
Tak k tomu máte hodně daleko. To myslíte vážně?
Tak podle propočtů, co máme, můžeme ztratit na jaře ještě jeden bod. (směje se) Je jasné, že to říkám v nadsázce. Ale v budoucnu bychom si to chtěli samozřejmě všichni výš zkusit. No ale to si to nejdřív budeme muset uhrát.
A musíte začít střílet góly. V čem je problém?
Šancí máme dost. Třeba pět gólovek v každém utkání si vypracujeme. Jenže když nic nedáme, je to špatné. Třeba proti Uhelkám. Tam jsme měli vést v poločase o čtyři góly a místo toho jsem se pověsil do vzduchu a dal to pod břevno vlastní branky. Uklidil jsem to tam…A byl z toho můj jediný gól na podzim.
To máte tedy na jaře co napravovat…
Já mám průměr jeden vstřelený gól na sezonu, tak bych rád na jaře dal aspoň dva, abychom jedním ten vlastňák vymazal a druhým splnil tu svojí normu.
Jako univerzál se posouváte sestavou, ale v útoku jsem vás tedy nenašel. Kde je vaše nejoblíbenější místo?
Já jsem nastoupil skoro všude, teda co se týče obrany a zálohy. Jen v útoku ne. Já bych to tam i zkusil, ale trenér mě tam asi prostě nevidí. Posunul jsem se ale třeba ze stopera na místo tvořivého záložníka, to je taky docela zajímavé. Když mám říct, co mi nejvíc sedí, tak je to střed zálohy, ale ta pozice defenzivnějšího hráče. Takový post, co měl před lety Jirka Kladrubský ve Spartě.
Na pozici defenzivního hráče sbíráte i dost žlutých karet. Bylo jich sedm. Jste brousek týmu?
Je to pravda, že žlutých karet mám dost. Ale jsou za tahání za dres a podobné věci, kdy člověk faulem vyřeší nějaký hrozící průšvih. Možná malinko hřeším na to, že se žluté karty v přeboru nepočítají, takže nehrozí stopka. Naštěstí.
Kromě hraní zápasů za Tempo stíháte studovat vysokou školu i trénování mládeže. To musí zabírat spoustu času. Jak to zvládáte?
Při vysoké škole mám dost volna, tak než abych seděl doma, jdu na Tempo trénovat. Já jsem začal u předpřípravky, pomáhal jsem Vaškovi Nechvílovi a začalo mě to bavit. Pak jednou na klubové akci padlo, že není trenér k žáčkům. Tak jsem to zkusil, vyšel nám podzim a já už u toho zůstal.
Takže jednou budete trenérem?
Na tohle je ještě čas, ale možné to je. Parádní je, když vidím, jak kluci mají radost. Baví je tréninky i zápasy. Je to krásný.
V týmu Zbraslavi hraje váš bratr, hecujete se na dálku?
Ani moc ne. Já Zbraslav fakt obdivuju, že hraje dobrovolně o deseti hráčích, že tam bráchu v sestavě má. (směje se) Musím říct, že mě pěkně štve, že jsme nad nimi doma na podzim nevyhráli. Vedli jsme 2:0 a skončilo to remízou. Na jaře jim máme co vracet. Zlepšit se ale musíme ve všech zápasech. Jaro musí být lepší.