Do Braníka jsme jeli s předsevzetím odčinit smolnou porážku s Juniorem. Od začátku jsme byli aktivnější. Domácí spoléhali na ojedinělé brejky. Hráli hodně tvrdě a často používali v soubojích ruce, což na svém obličeji pocítili Karlos a Seli. Všechny tyto zákroky zůstávaly bez povšimnutí arbitra. Po prakticky prvním zdařilém úniku a naší hrubce se domácí ujali vedení 1:0. My jsme nadále útočili a ve dvaadvacáté minutě, po našem již šestém rohu, Dan zamířil vedle. I Kubova další střela se mezi tyče nevešla. Ve 30. minutě po zdařilé kombinaci měl Dominik šanci vyrovnat, avšak tváří v tvář gólmanovi Klabanovi selhal. Na druhé straně se pak domácí útočník netrefil do branky. Naše další příležitost byl trestný kop, ze kterého Dan míří opět vedle. A tak přichází opět trest. Rychlý kontr a je to 2:0. My hrajeme a soupeř střílí branky. Tento scénář se opakuje do poločasu ještě jednou. A tak odcházíme do kabin s třígólovým mankem.
Poločasové burcování na úrodnou půdu nenarazilo. Máme stále více ze hry, narůstá počet našich rohů, ale brankové vyjádření nikde. Až v 54. minutě Kuba vydřel na pravé straně míč, uvolnil Dana a ten snižuje na 3:1. Na zem se vracíme až snad příliš rychle. O dvě minuty později opět prohráváme o tři branky. Přesto se nevzdáváme a Dan se po narážečce dostává do vápna, kde je faulován, leč píšťalka rozhodčího je němá. Na dotaz kapitána, zda šlo o faul, dostává přesvědčivou odpověď - žlutou kartu, kterou odměnil zatleskáním a druhá žlutá a tudíž červená. To byl zlomový moment utkání. Dál už zápas připomínal frašku. Po zcela normálním souboji o míč inkasuje Karlos žlutou, kterou okomentuje a má červenou. Soupeř početní převahy využil k dalším dvěma brankám.
Aby jim však nebylo líto, i jejich hráč je po faulu, který nebyl, a následné reakci vyloučen. Po dalším souboji ve vápně zůstává ležet Seli. Rozhodčí si toho nevšiml a chvíli se hraje dál. Pak je hra přerušena a já dostávám pokyn k ošetření hráče. Seli se začal zdvihat a rozhodčí dal nečekaně pokyn ke hře. Já jsem kousek od naší šestnáctky a tak rychle opouštím hřiště. Na svůj dotaz, co to má znamenat, dostávám od asistenta zajímavou odpověď. Prý mě hlavní přehlédl. Zápas končí dalším gólem, ale komedie pokračuje. Rozhodčí si od domácích půjčují pravidla fotbalu a po pětadvaceti minutách jsme pozváni k podepsání zápisu. Za celou dobu, co se pohybuji ve fotbale, jsem podobnou situaci zažil jenom jednou, kdysi s Benfikou na Bílé Hoře.