FC Tempo Praha
Muži B: Vyrůstat na sídláku není žádná legrace
30.8.2012 14:55
Daniel Morávek
Tempo prohrálo s Ďáblicemi krutým výsledkem 1:5.
Vyrůstat na sídláku na Praze 12 není žádná legrace. Jirka Hlavička by vám to mohl potvrdit. Války gangů, bitky, drogy a prostituce. Platí zákony džungle a kdo se nepřizpůsobí, ten zemře. Rozhodně vás to poznamená a nějakým způsobem vás to pozmění. Každý, kdo vás poté potká, vidí, že máte něco za sebou a že nejdete pro ránu daleko. Jde z vás respekt a u slabších povah vzbuzujete i strach.
Není se tak čemu divit, že když jsme s Jirkou Hlavičkou nastoupili v 70. minutě v nedělním vyhecovanějším zápase proti Ďáblicím B, hráči hostů dostali obavy. Otázky, zda je nejdeme zlikvidovat nebo pomstít se za nepříznivý vývoj, zazněly prakticky ihned. Jak ale vysvětlit 36letému pánovi, že drsné mládí máme už za sebou, že chceme jít dál a že se chceme hlavně fotbalem bavit? To prostě nejde, on vidí předně zabijáka a teprve potom fotbalistu a člověka. Asi s tím holt nic udělat nejde a tento cejch drsných hochů si poneseme až do konce našich dní.
Každopádně zápas se po našem příchodu hodně uklidnil a v klidu se dohrál. Aby taky ne, když jsme v té době prohrávali 5:1 a hráli bez vyloučeného Petra Dedka. Ano, toho Petra Dedka, kterého považuje celý fotbalový svět za rozumného člověka. Petr však neunesl tíhu okamžiku a zastavil hostujícího stopera na jeho vlastní půlce, který zřejmě mířil do gólové šance (to už nezjistíme). Následovala červená karta, a Petr tak v klidu může příští zápas na dovolenou s dětmi.
Navzdory jednoznačnému výsledku se přitom hrál vyrovnaný zápas. Ďáblice se sice brzy dostaly po rohovém kopu do vedení, ale Tempu se podařilo za 10 minut vyrovnat Kubou Hurkou. Ďáblice sice pak měly po zaváhání domácí obrany ještě jednu velkou šanci, do poločasu se ale výsledek nezměnil. Druhou půli začali opět lépe hosté, ale ke gólu jejich šance nevedly. Tutovky si navíc vypracovalo i Tempo. Nejprve po rohu hlavičkoval sám z penalty Petr Dedek a ještě doteď by si měl drbat své kadeře, že vůbec netrefil bránu. O pět minut později vystihl Kuba Hurka rozehrávku hostí, udělal kličku golmanovi, avšak zamířil pouze do tyče. Míč se k němu dostal zpátky, jeho zpětná přihrávka už ale nenašla adresáta. I když nenašla. Vlastně našla. Jelikož tím založil útok Ďáblic, který žel skončil druhou brankou v naší síti. O dvě minuty později bylo ještě hůře, kdy hosté po pěkné kombinaci zvýšili na 3:1. Aby toho nebylo málo, tak během dalších 10 minut bylo rozhodnuto, kdy opařenému Tempu přidaly Ďáblice další dvě branky a rozhodly o vítězi.
Výsledek je vzhledem k předvedené hře až příliš krutý, asi tak jako dětství na sídláku na Praze 12. Nicméně do dalšího zápasu můžeme jít s klidem, byli jsme totiž ujištěni, že vyšší moc bude mít instrukce, abychom vyhráli.
