I nadále po tomto zápase táhneme Prahou s plným počtem bodů. Na hřiště Čafky jsme přijeli potvrdit naší formu a zúročit jí ve tři body.
Byl to zápas se spoustou soubojů a nepřesností a celých deset minut se nebylo na co dívat. Soupeř nás výborně napadal a znemožňoval nám rozehrávku a kluci z toho byli dost zaskočení a to jim svazovalo nohy. Dělali jsme spousty chyb v obranné činnosti a tím jsme nabízeli soupeři možnost ohrožovat naši branku. Až v 10.min. zápasu vzal otěže Tempa do svých nohou Adam Pekárek, který po nahrávce Robina Šebka poprvé rozvlnil síť soupeře, a dostal nás tak do vedení 0:1.
V tento moment jsme si říkali, že to byl jen ospalý začátek a že konečně kluci začnou hrát hru, která je jim vlastní. Opak byl pravdou, Čafka odpověděla hned v 15. min. z přímého kopu, kdy náš gólman špatně zachytil letící balón, který mu propadl mezi rukama a rázem bylo srovnáno. Po tomto gólu nebylo jednoduché naše mužstvo vyhecovat k lepšímu výkonu, kluci dělali mnoho chyb a byli nervózní při každém doteku míče. Kluci bojovali, ale spíše bojovali sami ze sebou. První poločas rozhodčí ukončil za stavu 1:1 a spokojenost rozhodně nebyla na místě.
Věděli jsme že musíme kluky nějak namotivovat a probudit je během přestávky, jinak nám hrozilo, že si zápas sami prohrajeme. Stav zápasu nebyl moc podle našich představ, ale věřili jsme klukům, že se do druhé půle zakousnou a půjdou si hlava nehlava pro vítězství. Bohužel nás soupeř hned v úvodu druhé půle ujistil, že ze své snahy nepoleví a ve 38. min. nás potrestal po hrubé chybě v obraně laciným gólem. Rázem jsme po dlouhé době prohrávali a s klukama to vypadalo bledě. Novým fanouškem Čafky se v průběhu zápasu stával trenér týmu z Braníka pan Somr.
Radost a úsměv ze tváře mu smazal David Obermajer, který krásným rohovým kopem ve 40 min. oslovil Matyáše Buzka a vybídl ho ke srovnání skóre na 2:2. Soupeř hrál velmi důrazně a ještě jednou dokázal náš tým dostat do kolen, ve 41 min. překonal našeho gólmana a už se zdálo že převzal iniciativu zápasu. Proti byl ovšem náš kapitán Robin Šebek, který ve 43 min. po odraženém balónu vystřelil na branku soupeře (ve fotbalové terminologii takzvaným padáčkem) a poslal tím zápas opět na začátek. Všichni přítomní Tempáci hnali náš mančaft k závěrečnému tlaku a kluci rozhodně podporu v hledišti cítili.
V posledních minutách zápasu jsme soupeře uzamkli na jejich polovině a snažili se o vstřelení vítězného gólu. Vyslyšel nás až výborně hrající Petr Blažka, který svojí chytrostí a rychlostí probudil spícího draka Jirku Kopeše, který vlastní drzostí a ledovým klidem zasadil poslední ránu soupeři a poslal náš tým do vedení, které jsme už nepustili.
Rozhodně to byl těžký zápas a stojí za zamyšlení, ale kluci opět potvrdili, že bojovat umí a rozhodně dokud rozhodčí neodpískne konec, tak vše je otevřené. Klukům děkujeme, že zápas dokázali otočit hned dvakrát za sebou a přejeme trenéru Braníka, aby se mu zase vrátil úsměv do tváří, jako to bylo na začátku druhé půle.........nic ve zlém.