Babí léto – všude samý baby. V neděli na hřišti ve Střešovicích jsme se o tom přesvědčili a to nejen tak, že se i na Praze 6 najdou nádherné dívky (což já jako Břevnovák samozřejmě vím), ale také náš výkon v první půli byl bojácný, až hanba.
Od začátku jsme přenechali aktivitu soupeři a pouze stínovali, což soupeř, fyzicky mnohem lépe disponovaný, dokázal využívat. Už ve 3. minutě šel nezkušeně do soupeře ve vápně Hrstka a kopala se penalta – 1:0. Aby toho nebylo málo, za chvíli nám střešovičtí zasadili druhý úder a situace začala být kritická. Soupeř byl stále při chuti, a tak naše defenziva byla v permanenci. Třetí branku jsme dostali od brankáře hostí, který zahrávaný přímý kop z poloviny hřiště napálil směr brána, s čímž Honza nepočítal a nechal se překonat od svého zelenobílého protějšku.
Do druhé půle dostali kluci jediný pokyn, za žádnou cenu nenakopávat míče, žádné odkopy naslepo. Cíl byl jasný, proti soupeři, který měl výškovou a silovou převahu, se netlačit do zbytečných soubojů, ale podržet míč na noze, rozehrát a hlavně začít hrát fotbal. Že trenér má vždycky pravdu, se ukázalo záhy, kdy po naší rozehrávce Pavel míč zbytečně nakopl, získal ho soupeř a po krátkém úniku jsme rozehrávali zase ze středového kruhu. Po zbytek zápasu jsme se tohoto neduhu dokázali vyvarovat a najednou to šlo lépe. Nutno dodat, že soupeř měl stále převahu, ale i my jsme začali zlobit a na hru se dalo koukat. Dokázali jsme se i gólově prosadit, nejdříve ale do vlastní branky, kdy nekompromisně k tyči zavěsil nešťastník Hrstka. Korekci výsledku tak po akci Tomáše Macha udělal Vojta, kdy chladnokrevně překonal domácího gólmana.