Druhý zápas jsme se opět museli potýkat s nepříjemnostmi, kdy nám opravdu pár chvil před zápasem vypadli dva obránci. Vyřešili jsme to přesuny, které byly sice netradiční, ale ve finále k typu zápasu pasovaly velice dobře.
Celý zápas se totiž nesl v duchu dobývání soupeřova bloku a stopeři tedy mnohem více tvořili, než bránili. Oproti minulým zápasům s tímto soupeřem působili hosté až odevzdaným dojmem. Přitom jsme mu v prvním poločase neproměňováním našich šancí nabídli stále ještě přijatelný stav, se kterým se stále dalo něco dělat.
Už od kvalitní Sedliho rozcvičky ale kluci působili koncentrovaným dojmem a většinu věcí, které jsme si už v týdnu opakovali a před zápasem ještě zdůraznili, vzali kluci za své a nebylo pochyb o vítězství. Škoda inkasovaného gólu, který ale za takového stavu tolik nemrzí, protože hned po zápase všichni věděli, kde byla chyba a jak se jí příště vyvarovat.