Narychlo domluveným zápasem na Meteoru jsme zakončili první blok přípravy, která byla hodně rozbitá nemocemi, zraněními, odjezdy na hory. Asi jako ve všech týmech. Všechno bylo znát na výsledcích a herním projevu v průběhu měsíce. Těžké nohy, nové pozice, neustálená sestava.
První obdržený gól nikdo neviděl. Ještě se řešily věci na střídačce, instalovalo se Veo a soupeřův útočník najednou obchází Marťase a dává pohodlně do prázdné branky. Právě rychlost útočníků Meteoru nám dělala celý zápas největší problémy. My jsme hráli složitý fotbal, při kterém jsme sice byli více na míči, ale často nebezpečnější pro vlastní branku než pro tu soupeřovu. Za první poločas nepřišel snad jediný míč za obranu soupeře.
Do druhé půle soupeř prostřídal a naše převaha se ještě zvýraznila. Obléhání soupeřova vápna zakončil po Oliho přistrčení Tony. Začaly nám více fungovat průnikovky, byť stále většina končila dlouhá u soupeřova brankáře. Zápas tak rozhodl vskutku kuriozní gól, který jsme si vsřelili sami po našem kopu od brankáře, aniž by se soupeř dotkl míče. I to se někdy stane.
Teď se na týden rozjedeme po horách, stážích, abychom poté navázali poslední částí přípravy, kde nás čeká Jablonec, Hradec Králové a také zajímavý zápas proti ukrajinskému prvoligovému týmu Karpaty Lvov.