Loni jsme v Chrudimi hráli 1:1 a letošní vývoj tabulky opět sliboval vyrovnanou bitvu. Oba týmy vstupovaly do zápasu bez ztráty bodu a vítězný tým se mohl osamostatnit na čele tabulky. Po minulých zápasech nás zajímalo, jestli právě tenhle fakt dokáže kluky namotivovat k nadstandardnímu výkonu po celou dobu utkání.
Začátek zápasu připomínal ten na Xaverově. Tedy tři naše velké šance, ale stav 0:0, soupeř se osmělil, vycházela mu kombinace a zápas se vyrovnal. Naše defenzivní vozba ale působila mnohem koncentrovaněji, a tak jsme domácí do šancí prakticky nepouštěli. Ani my však do konce poločasu neměli žádnou tutovku a do šaten se šlo za stavu 0:0.
O větší šance jsme se připravovali nepřesností v kombinaci, protože mokrá umělka kladla na přesnost velké nároky, a tak jsme kluky nabádali, ať se nezbavují míče a zvlášť ve vápně soupeře to řeší na více doteků, individuálně. Přesně tak se zachoval v 71. minutě Oli, který si ještě několikrát popostrčil míč, až se ocitl na malém vápně a přízemní střelou nedal brankáři šanci. V tu chvíli už jsme ale vedli 1:0.
Akci, která vedla k rozlousknutí nerozhodného zápasu, si Janskoš s Márou vyzkoušeli už jednou. Po skvělé kolmici se ale Márovi napoprvé zamotal míč mezi nohama a branku jsme neohrozili. Při druhé akci už ale klíčový první dotek zvládl náš křídelník na jedničku a nájezd zakončil střelou podél brankáře. Během dvou minut jsme tak rozhodli o velmi cenném vítězství a hlavně výkon od všech hráčů byl minimálně jejich lehkým nadstandardem. Teď nás po delší době konečně čeká klasický tréninkový týden a o víkendu další těžká prověrka proti lepšící se hradecké Slavii.