Tento zápas, ač se zdá jakkoliv zdařilý, nepatřil mezi ty zápasy, které by si trenér přál vidět. Hrálo se opět ve velkém vedru a kluky nečekalo nic příjemného. Soupeř nastoupil s o rok mladšími kluky a ještě měli jenom dva na střídání, takže se dalo čekat, že jejich síly budou brzy u konce. Kluci měli tedy jedinečnou šanci si zahrát pěkný kombinační fotbal a trochu si ten zápas užít. Bohužel opak byl pravdou, trápili jsme se naprosto ve všem.
Hráli jsme jako kdybychom měli na nohou závaží, nedali jsme si kloudnou přihrávku, nebyla tam myšlenka. Z pohledu diváka šlo o nudnou podívanou. Do poločasu jsme dali pět gólů zásluhou Jirky Kopeše, Robina Šebka, Adama Pekárka a Davida Obermajera, ale velikou radost z předvedené hry určitě nikdo neměl. Soupeř stačil do poločasu akorát snížit na 1:5, ale zahrozil a ukázal, že jen tak zbraně nesloží.
Po bouřlivé přestávce, kdy měl velký hlasitý proslov trenér Hozák, jsme si přáli, aby do druhé půle nastoupil ten náš starý dobrý mančaft jak ho známe. Obrázek hry se zlepšil, ovšem ne o tolik, kolik bychom si přáli. Soupeř v několika minutách vyloženě daroval několik gólů a bylo znát, že síly nenávratně mizí.
Do druhé půle jsme nastoupili s jednou změnou a to na postu brankáře. Denis Hozák přepustil svoji pozici k premiéře v přeboru Honzovi Staňkovi a sám se zařadil mezi hráče do pole. Oba dva se pak blýskli, Denis dal gól a Honza chytil penaltu, i když se pak opakovala. Kluci vymysleli pár hezkých akcí a někteří se vytáhli hattrickem. Co dodat na závěr, budeme doufat, že to byl jen nějaký útlum způsobený tím horkem a do příštího zápasu už vletíme se stejnou vervou jako proti Motorletu.