U17+U16: Hodnocení sezony

Největším soupeřem jsme byli my sami sobě. Když jsme měli den, dokázali jsme velké věci, když ne, nedokázali jsme skoro nic a zakopávali sami o sebe, podotkl trenér Rostislav Kohoutek.

Jaké byly cíle do právě skončené sezony?
Vzhledem k tomu, že jsem přišel na Tempo krátce před sezonou 2023/24 k týmu mladšímu dorostu, tak můj hlavní cíl bylo poznat tým co nejdříve a protože se jedná o dvě spojené kategorie, tak z nich udělat tým jeden, který táhne za jeden provaz. Dalším cílem bylo co nejlépe rozvinout herní potenciál kluků a naučit je vnímat fotbal jako celek a ne jen jako individualitu. Poslední cíl bylo co nejlépe hrát a mít co nejvíce bodů.

Jak se je podařilo naplnit?
Vzhledem k tomu, že jsme skončili do třetího místa v divizi a do posledního kola jsme hráli o první místo, tak jsme naplnili poslední část cílů z předcházející otázky velice slušně. Herně jsme se posunuli a jako tým jsme fungovali taky velice dobře. Ukazatelem je soudržnost celého týmu a chování hráčů, kteří navíc chodili hrát ještě přebor staršího dorostu v Praze, kde jsme skončili na šestém místě, a to jako skoro o tři až čtyři roky mladší kluci, je také skvělý výsledek. Hráči chodili hrát obě soutěže s chutí a výsledek je toho důkazem.

Jaké jsou cíle do příští sezony?
Pokračovat dál v nastaveném režimu, rozvíjet hráčské schopnosti a dovednosti. Snažit se být ještě lepší, jak herně, tak výsledkově.

Nejlepší zápas či moment sezony?
Těch momentů a zápasů během celé sezóny bylo mnoho a určit jeden je opravdu těžké. Určitě skvělým výsledkem je čtrnáct zápasů v řadě bez prohry, skóre 136:32 a konečné třetí místo v divizi a šesté místo v kraji staršího dorostu.

Největší zklamání sezony?
Jednoznačně poslední utkání proti Bohemians, kde jsme nezvládli tlak, který jsme na sebe sami ušili.

Který soupeř nebo soupeři vás v průběhu sezony nejvíc prověřili a čím?
Největším soupeřem jsme byli my sami sobě. Když jsme měli den, dokázali jsme velké věci, když ne, nedokázali jsme skoro nic a zakopávali sami o sebe. Bylo to o nastavení v hlavě. Každopádně soupeři jako Bohemians, Liberec a Hradec nás dobře prověřili, ale významné byly i zápasy s Vlašimí, Střešovicemi a nebo s Trutnovem.

Na které dovednosti se v trénincích a zápasech zaměřujete víc než dříve?
Obecně trénujeme celotýmové a skupinové herní situace a pojetí plus pochopení dané situace na hřišti. Máme tréninky ve větších skupinách, takže dochází k dělení a druhá skupina vždy individuálně pracuje na střelbě a zakončení hlavou. Věnujeme se samozřejmě situaci 1:1 a 2:2, jak v ofenzivě, tak v defenzivě.

Jakým způsobem si rozdělujete práci v realizačním týmu a chybí vám v nějaké oblasti trenér či přímo specialista?
Protože je nás na tréninku mnoho, jak už jsem psal, rozdělujeme se trenéři do skupin a pracujeme s jednotlivou skupinou na tom, na čem se domluvíme v týdnu, nebo na tom, co nám chybí v utkání. Hlavní slovo mám já, ale vždy se jedná o konsenzus všech. Trenérsky jsme to měli pokrytý maximálně a chyběl nám snad jen trenér brankářů.

Fotbal se v dnešní době rychle vyvíjí, jaký taktický nebo jiný trend vás nejvíc inspiruje?
Fotbal se sice vyvíjí, ale principy jsou pořád stejné. Snaha je dělat vše lépe, rychleji a efektivněji. Inspirací je nám vždy zahraničí, české prvoligové kluby a reprezentace, týmy v televizi a celkově celé sociální prostředí, které vstupuje do našeho sportu.

V poslední době je velká snaha zpopularizovat ženský a dívčí fotbal, mělo by Tempo časem mít dívčí týmy?
Na tuto otázku nemohu odpovědět. To je spíš na vedení klubu. Myslím si, že ženský fotbal patří do České republiky a že je čím dál více populární a mělo by se s holkami počítat.

Pokud chcete říci něco na závěr...
Určitě bych chtěl poděkovat hráčům, jejich rodičům a samozřejmě i klukům v realizačním týmu. Všichni dělají pro Tempo maximum a sami se při tom maximálně rozvíjejí. Byla to dobrá sezona, ze které jsme vytěžili maximum a která nás, věřím, posunula mílovými kroky. Doufám a věřím, že na ni budou všichni vzpomínat jen v dobrém.

Osoby:

Rostislav Kohoutek