U12: V Hranicích bronz nebo zlato?

8.7.2024 22:44   Ondřej Filip  

Poslední fotbalová výzva v této sezoně nás čekala na turnaji v Hranicích na Moravě, kam jsme vyrazili již v pátek po poledni.

Když jsme po dlouhé cestě vlakem dorazili do Hranic, na odjezdové tabuli, místo času odjezdu našeho dalšího spoje, svítilo jen "Spoj zrušen". I s taškami jsme se tak vydali vstříc ubytování a večeři. Ta byla znamenitá, rozhodně záživnější než zápas Francie - Nizozemsko, na který jsme se v rámci přípravy na turnaj společně dívali. Zábavnější než tento fotbal bylo i venkovní počasí, do nějž by psa nevyhnal.

Sobotní ráno bylo hlučné, kluci měli spoustu energie a my trenéři doufali, že tuto energii přetaví do turnajových zápasů. Kluky čekal náročný program, už před začátkem turnaje jsme měli jen jednoho hráče (brankáře) na střídání a bylo jasné, že turnaj bude i o nasazení a psychice hráčů. Po mediálních tiktokových povinnostech jsme se konečně mohli pustit do fotbalu.

První nás čekala slovenská Nitra. Začátek zápasu patřil soupeři, pak jsme však otěže přebrali my a zaslouženě po výhře 2:1 brali první 3 body do tabulky. Poté jsme se přesunuli na vyhřátou umělku, kde jsme uvařili soupeře z Hodonína poměrem 3:1.

Poté nás čekal velmi těžký soupeř - Opava. Jen pro srovnání uvedu počty hráčů jednotlivých týmů na turnaji: Tempo: 10, Opava: 19. Aby toho nebylo málo, kolem desáté minuty se zranil Čtvrťák a my dohrávali zápas bez střídání. Opavští zápas zvládli, ale do 27. minuty jsme stále drželi výsledek 0:1, a Slezané se tak museli bát o výsledek. I přes prohru jsem si zápas velmi užil, kluci nedali soupeři nic zadarmo a musím pochválit i kotle obou týmů, byť ten opavský byl lehce hlasitější. Jelikož se s trenéry Opavy známe z Planea (na náš svačinový servis tam nedali dopustit), začala se mi v hlavě rodit myšlenka vzájemné fanouškovské podpory. Jak to dopadlo, se dozvíte níže v článku.

Poslední zápas o postup do "zlaté" skupiny se hrál proti Topolčanům. My jsme skórovali z jasné penalty, oni po chvíli z nejasné srovnali. Remíza nám stačila, takže jsme po zápase mohli slavit. Trochu nás znejistilo, když soupeř začal slavit rovněž, ale česká matematika nad tou slovenskou naštěstí zvítězila.

Na klucích bylo večer znát vyčerpání - většina jich zalehla ještě před večerkou a bylo ve hvězdách, jak zvládnou poslední náročný den sezóny.

Nedělní ráno bylo klidné, energie už nebylo tolik. Pozitivem určitě bylo, že jsme byli počtově opět kompletní (1 na střídání). Zápas o postup do semifinále jsme hráli proti Žilině. V zápase jsme byli jasně lepší, hnala nás i překvapivá podpora hráčů týmu z Topolčan v hledišti, kterou jsme jim v jejich příštím zápase oplatili. Výsledek 3:1 a velmi dobrá předvedená hra nás dostala mezi 4 nejlepší týmy turnaje.

Zápas o finále se Zlínem byl vyrovnaný, ale přesto si myslím, že jsme byli lepším týmem. Zde už nás hnala zmíněná podpora opavských hráčů. Tři minuty před koncem si Máťa Pecháček velmi dobře pokryl míč a jelikož byl soupeřem stažen za dres ve vápně, výrok rozhodčího byl jednoznačný - penalta!

Tu ale gólman Zlína zneškodnil, stejně jako následné skvělé sólo Tobiho Fraňka. Čekaly nás tak penalty a jelikož se hrála náhlá smrt hned od začátku, druhá naše neproměněná penalta, znamenala boj "jen" o bronz. V dalším zápase Opava svůj mač zvládla a my byli rádi, že se budeme moct podporovat i ve svých posledních zápasech (a že proti sobě nebudeme hrát).

V boji o bronz byla znát naše chuť dovést skvělý turnaj do medailového konce a po opět skvělém výkonu jsme porazili polský tým Kosa Konstantin 2:1. Ve finále jsme pak usedli vedle opavského kotle a oslavili jejich vítězství, jako by bylo naše.

Bylo skvělé vidět, jak si oba týmy úspěch navzájem přejí a myslím, že přesně tohle je fotbal. Emoce, pokora a vzájemná podpora. My jsme byli dokonce oceněni i speciální cenou za odehraný turnaj s jedním na střídání.

Abych to všechno shrnul, myslím, že tohle byl jeden z nejlepších turnajů a vůbec zážitků, co s klukama mám. Nejenom, že hráli prakticky bez střídání v 30°C horku, ale předvedli i neskutečnou kvalitu. Sice jsme fotbalově skončili třetí, ale tenhle bronz má jednoznačně odlesk zlata!