Jaké byly cíle do právě skončené sezony?
Hlavním cílem této sezony bylo pokračování v rozvoji jednotlivce a budování "lásky" k fotbalu. Dalším cílem bylo v pokračování vedení hráčů k samostatnosti, ať už na hřišti, v samostatném rozhodování, ale i mimo hřiště, věcmi, které hráč může dělat sám a zvládne je bez pomoci rodičů. Klukům to pak pomáhá i na hřišti. Takže dostat rozhodovací proces do co největší rychlosti. S tím samozřejmě pomáhají i kvalitní a těžká utkání, kde nás soupeř nutí k rychlému rozhodování.
Jak se je podařilo naplnit?
Rozvoj individuálních herních dovedností se povedl velmi dobře. Kluci hodně poskočili v dovednostech. Velký posun jsem, hlavně ve druhé polovině sezony, viděl ve střelbě slabší nohou. Od začátku sezony jsme na ní hodně dbali a spousta kluků ji dostalo na úroveň své silnější nohy a věří si na jejich použití v zápasech. To mě dostává k dalšímu cíli a tím bylo odbourávání strachu z chyby. Tady nám postupně pomáhaly zkušenosti z těžkých zápasů a turnajů, kde nás v tomhle asi nejvíce naučil Planeo cup. My jsme jeli rozvíjet hráče, ale hodně týmů, od trenérů až po rodiče, jelo uhrát co nejlepší výsledek za každou cenu a zapomnělo přitom, že jde hlavně o hráče a jejich rozvoj. Celá atmosféra toho turnaje byla napjatá a hlavně v neděli na kluky dolehla, což byla super zkušenost, kterou jsme si prožili a zas v tom zvládli kluci o něco lépe pracovat, třeba na turnaji v Třebíči, kde jsme se do posledního kola přetahovali se Spartakem Trnava o první místo.
Jaké jsou cíle do příští sezony?
Pokračovat v rozvoji jednotlivce, posunout dovednosti kluků zase o něco dál. K tomu nám zase pomůže více těžkých utkání, kterých se snad více povede i v soutěžích na podzim i na jaře. Byť jdeme do U9, tak budeme mít první zkušenost v soutěži s formátem 5+1, kde budeme hrát proti klukům o rok či dva starším. Hodně se těším na letní soustředění, kde bude čas i na mimofotbalové aktivity, na které není v sezoně příliš čas.
Nejlepší zápas či moment sezony?
Dobrých zápasů byla spousta, teď z poslední doby mám v hlavě dva z turnaje v Třebíči, remízu se Zbrojovkou Brno a vítězství nad Trnavou. Taky se povedl domluvit zápas s Varsovií Varšava, ve kterém to byla krásná podívaná na individuální dovednosti obou týmů. Ale těch povedených zápasů bylo opravdu hodně. Obecně nejlepším momentem je, když se v zápase objevují věci, co s kluky trénuju a následně jejich radost, že se jim to povedlo. To je největší odměna.
Nenazval bych to zklamání, ale spíše zkušenost, které byla, jak negativní, tak pozitivní, byla zkušenost z Planeo cupu, jak pro hráče a nás trenéry, tak hlavně i pro rodiče. Což bylo důležité si prožít a pomohlo to v dalším fungování v trojúhelníku trenér - hráč - rodič. Další nepříjemností je pro mě vyřazování, ale to jsem psal už loni, je to pořád stejně těžké.
Který soupeř nebo soupeři vás v průběhu sezóny nejvíc prověřili a čím?
Hodně nás prověřili fyzicky vyspělí soupeři, hned mě tady napadá Sparta Brno, která svou fyzičností a herním projevem hodně přeskakovala kategorii U8. Dobrou prověrkou jsou pak vždycky zápasy se Spartou a Slavií, které jsou ve vysoké intenzitě i individuální kvalitě.
Na které dovednosti se v trénincích a zápasech zaměřujete víc než dříve?
Tím, že netrénujeme nahodile podle zápasů, ale podle dlouhodobého plánu, tak máme jasně dáno, které dovednosti chceme rozvíjet. Věc, na kterou se zaměřujeme a dbáme v tréninku, je velký počet opakování. Společnou věcí pro tréninky a zápasy je samostatné rozhodování a nastavení ideálního prostředí pro rozvoj.
Jakým způsobem si rozdělujete práci v realizačním týmu a chybí vám v nějaké oblasti trenér či přímo specialista?
Tréninková náplň jde z velké části za mnou. V tréninku si potom hráče dělíme do menších skupin, abychom měli co nejvíce efektivní tréninkový proces. V ideálním případě vedou moji asistenti cvičení a já se můžu zaměřit na ještě větší detail v tréninku. Ideální případ nastal tak na půlce tréninků v této sezoně, tak cíl do příští sezony se posunout aspoň na dvě třetiny tréninků. Do příští sezony bych chtěl asistenty o něco více zapojit i do tvorby tréninkového procesu. V zimě se povedl šéftrenérovi přípravek zrealizovat příchod gymnastické trenérky, která k nám dochází jednou týdně do tréninku a je pomocí při všestranném rozvoji. Doufám, že se v příští sezóně zase obnoví metodické schůze, které nám na jaře trochu zmizely. Velkým specialistou v našem realizačním týmu je pak naše vedoucí Pavla a to hlavně na QR kódy.
Fotbal se v dnešní době rychle vyvíjí, jaký taktický nebo jiný trend vás nejvíc inspiruje?
V naší kategorii se příliš taktických trendů nevyskytuje. Trendem posledních několika let jednoznačně je, že se fotbal zrychluje, takže je třeba mít v týmu hráče, kteří jsou opravdu pohybově nadaní, aby pak stačili ve vyšších kategoriích pohybem. Kdybych měl říct jeden taktický trend, tak je to postupné opouštění důležitosti rozestavení a dbání na systém hry.
V poslední době je velká snaha zpopularizovat ženský a dívčí fotbal, mělo by Tempo časem mít dívčí týmy?
Myslím, že ta základna zatím není natolik velká, abychom na Tempu zakládali dívčí týmy. V budoucnu to bude určitě téma k diskuzi a je možné, že na Tempu dívčí týmy jednou založíme, ale řekl bych, že na to máme ještě čas. Nevýhodou může být, že už při současném počtu týmů narážíme na problémy s plochami a stěží se vlezeme, tak si nedovedu představit, jak bychom se vlezli s dalšími čtyřmi týmy navíc. Ledaže by nám přibyla další plocha na trénování.
Pokud chcete říci něco na závěr...
Poděkování všem mým asistentům, hlavně Milanovi s Martinem a naší skvělé vedoucí Pavle. Tato sezona přinesla hodně změn, jednou z nich bylo v lednu laso od Petra Dedka do realizačního týmu mužů B. Dále loučení s ročníkem 2013, tak snad mě Dominik moc neopláče. Dalším loučením, alespoň na Tempu, bylo s mými dvěma kamarády, Jirkou Doležalem a Páťou Jarošem, ať se vám daří kluci. Snad těch loučení bude příští sezónu méně. Hezké léto všem!