Jaké byly cíle do právě skončené sezony?
Cílem bylo začít odemykat potenciál v individuálních fotbalových dovednostech hráčů a nastavit v oblasti fungování týmu určité procesy. Kromě toho také naučit kluky základy týmovosti, především tedy ze sociálního pohledu. A v neposlední řadě je výzvou také osobnostní rozvoj kluků - předat jim dobrý osobnostní základ, na kterém budou moci do budoucna stavět.
Jak se je podařilo naplnit?
Myslím si, že nastavit procesy v organizaci okolo týmu se povedlo a musím za spolupráci v tomto ohledu poděkovat vedoucí Míše a rodičům. Kluci se po individuální stránce vyvíjejí správným směrem, je tam, samozřejmě, vidět obrovský rozdíl oproti začátku sezony. Kluci se také naučili respektovat týmová pravidla a ví, co si v konkrétních situacích mohou a nemohou dovolit. Jakou stopu v nich zanechají hodnoty, které se jim snažíme s trenéry předat, se pozná v dlouhém období.
Nejlepší zápas či moment sezony?
Značná část týmu si alespoň jednou zahrála zápas proti starším klukům a za nejlepší považuji zrovna ty, které byly kluci schopni nad takovým soupeřem vyhrát. Obzvlášť proto, že v každém takovém případě byli schopni soupeře přehrát hezkou hrou. Osobně mám největší radost po gólu, který kluci vstřelí po jakékoli krásné akci.
Největší zklamání sezony?
Žádné vyložené zklamání si ze sezony nevybavím, možná jen lednovou účast hráčů na trénincích ale věřím, že se to v příští sezoně se zahuštěnějším programem zlepší.
Který soupeř nebo soupeři vás v průběhu sezóny nejvíc prověřili a čím?
Letos to spíš bylo, co se týče zápasů, pro kluky takové objevování vlastních schopností - co si mohou dovolit v soubojích jeden na jednoho proti hráčům, které nepotkávají každý týden na tréninku a jak vyzrát na soupeře, být a vypadat hladovější než on. Možná trochu nudně tedy odvětím, že nás v různých aspektech prověřil každý soupeř, se kterým jsme měli během sezony možnost hrát.
Na které dovednosti se v trénincích a zápasech zaměřujete víc než dříve?
V duchu mého přechodu z role asistenta trenéra do role hlavního trenéra se nabízí tyto dvě role srovnat. Asistent by měl ideálně pracovat s konkrétním detailem v konkrétním cvičení, což přesně požaduji po asistentech u nás. Hlavní trenér zase musí sestavit smysluplný tréninkový plán s adekvátním zaměřením a v praxi pak dohlížet na správný průběh a zajistit co nejdokonalejší organizaci. Mohu říct, že moje nynější práce vyžaduje mnohem více "domácích úkolů" a obecně přípravy než ta předchozí. A právě díky tomu, že nyní vnímám vše více z toho makropohledu a více komplexně, mohu plně docenit vlastnosti a dovednosti hráče, kterými jsou třeba pohyblivost, obratnost nebo individuální rozhodování a mohu se jejich rozvoji více věnovat skrze příslušná cvičení nebo přizpůsobením koučinku.