B tým: Tahle prohra Štěrbobolí

1.5.2024 10:53   Matěj Čech  

Benfika překvapivě doma prohrála 0:3.

Sraz byl v 16:00, přišel jsem v 15:59, ale čekám ještě minutu za dveřma, abych udělal menší rozruch. Nikdo si ničeho nevšim. Ptám se Matyho, s kym hrajem a kolikátí jsou, Štěrboholy a prej pod náma, výborně. Den před zápasem jsem viděl dokument o Manchesteru City a jsem extrémně nahecovanej a vzhledem k tomu, že jsem dostal šanci v základu, chci výhru a nic než výhru. Trenéři nám řikaj o tom, jak hrál soupeř proti nám na podzim, podle mě si všichni vymýšlej, protože každej zápas jim přece musí splývat, stejně jako nám. "Asi si pamatuješ toho jejich stopera tu šestku? Tak na něj platí…," začal mi řikat Jirka Hron a uprostřed věty jsem přestal dávat pozor. Poslední pokyny, poslední plácačky (některý mlasknou víc, některý míň, to dá rozum) a šlo se na to.

Trenéři nám před zápasem řekli, že vymlouvat se na trávu je alibismus, že se prý oběma týmům na povrchu hraje stejně. Přišlo mi, že nemají pravdu, Štěrboholům se na tom povrchu hrálo mnohem líp. První gól, bum, prohráváme 0:1, všichni hlavu dolů, někdo zařve “Nevadí!”, někdo nadává kámošovi vedle, někomu je to úplně jedno a předstírá naštvání, já vzal míč a šel jsem rozehrávat z půlky, můj první a poslední dotek s balonem v zápase.

Zbytek zápasu si už tolik nepamatuju, dolů jsem šel v 60. minutě a šel jsem si povídat s rodinou ke klandru. Přišla ségra, máma i táta. Ségra v týdnu úspěšně dokončila předposlední státní zkoušku na medicíně, konkrétně z chirurgie, jsem na ní extrémně pyšnej, jednou bude pracovat v ústavu duševní medicíny jako psychiatr, bomba. Táta se vrátil z natáčení soutěže Na lovu, kde byla prý zajímavá otázka: “Kolik měří mikropenis?” Za a) 2cm, za b) 6cm nebo za c) 13cm. Prý je to 6cm. Otázka na debatu, ale s rodinou jsem to u klandru rozebírat nechtěl. Bum 0:2 a s rodinou se začneme smát té tragikomedii na hřišti. Máma začala dělat nádherný keramický výtvory, dokonce má už i vlastní pec a všechno si to i sama glazuje, je hrozně moc šikovná a myslim si, že z toho časem bude mít i dobrej byznys. Pak tuším padl ještě jeden gól. Ano teď se dívám na stránky a je to tak, takže 0:3. V hospodě jsme měli vynikající kuřecí plátek s hranolkama, kofolu a porci zábavy.

Tímto bych chtěl poděkovat všem trenérům, že s námi tráví tolik svého volného času, chci poděkovat také za každou večeři, kterou nám na Tempu po zápase zdarma servírují a za to, že máme, jak říkal můj táta, “opravdu krásný areál”. Díky!

Zápasy: